Pobaltské státy se obávají Ruska, Itálie migrantů, Německo kybernetických útoků. Evropa by ale měla bezpečnostní hrozby vnímat jako celek. Rozdílné pohledy unijních států na rizika znamenají, že evropský blok nemůže vytvořit jednotnou bezpečnostní strategii, varuje ředitel Ženevského centra pro bezpečnostní politiku Thomas Greminger.
Evropané si zajistí vlastní bezpečnost jen tehdy, když se shodnou na tom, co je ohrožuje, řekl Thomas Greminger pro EU Perspectives. „Rozdíly vedou ke konkurenčním prioritám a ztěžují vytvoření jednotného názoru na to, co bezpečnost znamená, co ji ohrožuje a jak ji bránit,“ vysvětlil šéf prestižního Ženevského centra pro bezpečnostní politiku.
Evropským představitelům doporučil, aby obranu kontinentu vnímali jako ochranu společných hodnot. Tedy demokracie, lidských práv, právního státu, a v podstatě celého evropského způsobu života. „Je to důležité pro podporu evropské strategické autonomie,“ argumentuje.
Kde se bere mapa strachu?
Pomyslnou mapu strachu evropských obyvatel utváří geografie a historie. Polsko, Finsko a Pobaltí se soustředí na Rusko. Itálie, Španělsko a Řecko se obávají migrace, nestability v severní Africe a na Blízkém východě nebo rizik v námořní dopravě. Francie, Německo a Nizozemsko se potýkají také s migrací, ale zároveň sledují kybernetické útoky a ekonomické ohrožení ze strany Číny.
Proto je nezbytné, aby se evropské vlády dohodly na základních prioritách. „Je možné dosáhnout soudržnosti na základě jednotnějšího hodnocení hrozeb a společných cílů. Připouštím, že to bude mnohem náročnější, pokud bude v Evropě pokračovat válka na Ukrajině,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Ohrožení finanční udržitelnosti
Plán Komise ReArm Europe, který si klade za cíl vyzbrojit kontinent do roku 2030, hodnotí opatrně. „Existují obavy o fiskální a ekonomickou udržitelnost vzhledem k vysokému veřejnému dluhu a velkým deficitům, které již mnoho členských států má,“ varoval. Celkově by evropský blok měl mobilizovat až 800 miliard eur na zbrojení a podporu zbrojního průmyslu.
Další výtka směřuje k možnému seškrtání výdajů na jiné oblasti. „Obávám se, že přesměrování velkého množství veřejných prostředků na obranu může omezit výdaje v jiných oblastech, jako jsou sociální služby, vzdělávání, ochrana klimatu,“ řekl.
Kontinent neohrožuje jenom válka na Ukrajině, ale také hybridní útoky Ruska, klimatické šoky, nelegální migrace, terorismus, organizovaný zločin, případně potenciální zneužití nových technologií jako umělá inteligence nebo biotechnologie. „Bezpečnostní politika 21. století musí být komplexní a jít daleko za hranice tvrdé bezpečnosti,“ vysvětlil Greminger.
