Ukrajina si může zajistit přístup k 140 miliardám eur ve formě bezúročné půjčky. Jedná se o sumu, která odpovídá zmrazeným aktivům ruské centrální banky, jež většinově leží v trezorech v Bruselu. Hlavní trik spočívá v tom, že by se ruské prostředky nemusely „rozmrazovat“. Pouze by sloužily jako pojistka pro budoucí splácení. Tento plán podpořil i německý kancléř Friedrich Merz.
Evropská sedmadvacítka se blíží šalamounskému řešení pro poskytnutí obřího finančního balíku pro Ukrajinu. Jde o schválení bezúročné půjčky ve výši 140 miliard eur (3,4 bilionu korun). Na celém plánuje je kontroverzní hlavně to, že půjčka má být zajištěna zmrazenými aktivy ruské centrální banky.
Kreativní řešení
Samotná ruská aktiva by se neutratila, ale použila se jako záruka za předpokladu, že Rusko bude muset po skončení války zaplatit reparace. Jedná se o právní a finanční řešení, které Ukrajině umožňuje použít peníze na zbrojení a posílení obrany před Ruskem, se kterým válčí už od února 2022.
Ačkoli Evropa, Spojené státy a další spojenci poskytli Ukrajině za poslední tři a půl roku značnou finanční pomoc – granty, půjčky a vojenskou podporu –, stále to nestačí. Odhady ukazují, že Kyjev potřebuje dalších 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na přelomu tohoto a příštího roku. Proto přichází na řadu kreativní řešení.
Tenký právní led
Plán na využití zmrazených aktiv ruské centrální banky zároveň vyvolává zásadní právní a ekonomické otázky. Dochází ale k posunu. Například Německo už svůj odmítavý názor změnilo. Německý kancléř Friedrich Merz v komentáři pro Financial Times napsal, že Evropa musí „systematicky a masivně zvýšit náklady ruské agrese“ například tím, že uvolní obří finanční prostředky na obranu Ukrajiny.
Tento postup se pohybuje na tenkém právním ledě. Použití zmrazených aktiv jako zástavy namísto přímého zabavení finančních prostředků je pokusem obejít mezinárodní právo, které zakazuje přímé zabavení suverénních aktiv jiného státu bez řádného soudního řízení.
Mohlo by vás zajímat
Některé vlády unijních zemí se obávají, že takový postup zpochybní evropské soudy jako skrytou konfiskaci. Evropská komise navíc zvažuje použití ustanovení ze Smlouvy o EU, jež by znemožnila vetovat prodloužení protiruských sankcí, které udržují ruská aktiva zmrazená. O prodloužení sankcí by se nemuselo hlasovat jednomyslně. Tento krok je sám o sobě kontroverzní a zřejmě narazí na odpor ze zemí, jako je Maďarsko nebo Slovensko.
Dopady na finanční trhy
Existují také obavy o to, jak by se takový postup projevil na finančních trzích. Zmrazená ruská aktiva převážně drží finanční společnost Euroclear, klíčová clearingová instituce v Bruselu. Jako taková jsou součástí širšího evropského finančního ekosystému. Pokud věřitelé nebo Rusko tuto dohodu právně napadnou, mohlo by to narušit důvěru v nezávislost finančního systému suverénních aktiv zmrazených v Evropě.
Belgie chce po Unii pevné záruky, že v případě neúspěchu plánu nebude nést nepřiměřené právní nebo finanční důsledky.
Celý postup je postaven na předpokladu, že Rusko zaplatí reparace za válku, kterou rozpoutalo proti suverénnímu sousedovi. Ale udělá to? Co když to Moskva odmítne? Bude půjčka Ukrajině odpuštěna, nebo budou zmrazené ruské prostředky zabaveny, aby pokryly půjčku?
Neprobádané území
Nový unijní plán je v tomto rozsahu bezprecedentní. V minulosti už státy zmrazovaly a dokonce zabavovaly aktiva jiných zemí. Myšlenka jejich použití jako zástavy pro obrovskou půjčku zemi, která je stále ve válce, aniž by došlo k uvolnění jistiny, je nová. Odráží zoufalá a zároveň inovativní opatření, která zvažují evropské vlády v reakci na ruskou invazi.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski minulý týden připustil, že „otázka využití zmrazených ruských aktiv jménem oběti agrese směřuje k šťastnému řešení“. Dodal, že k dohodě by mohlo dojít do konce roku.
Bez nových finančních prostředků hrozí Ukrajině vyčerpání zdrojů na udržení obrany, což by mohlo oslabit její pozici vůči ruským silám. Půjčka ve výši 140 miliard eur představuje finanční, právní i ekonomické riziko, které ale vzniklo z nutnosti.
