Maďaři a Slováci měli tentokrát smůlu. Při hlasování o postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu stačila kvalifikovaná většina hlasů. Zbývajících 25 členských zemí hlasovalo pro úplný konec dodávek z Ruska. Ministři zvolili opatrnější variantu, která počítá se zákazem platným od začátku ledna 2028.
Jako první mají skončit „nahodilé“ dovozy ruského plynu, a to už k 1. lednu 2026. Od 17. června začne platit zákaz odběru ruského plynu na základě krátkodobých smluv, uzavřených před letošním červnem. Potrubní dodávky ruského plynu i dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) založený na dlouhodobém kontraktu budou povoleny do konce roku 2027.
„Měli jsme tak učinit už dávno“
V úvodní řeči vyzval k ukončení odběru ruských paliv eurokomisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen. „Před válkou země EU dovážely 45 procent plynu z Ruska, dnes mezi 10 a 13 procenty. Je neakceptovatelné, že plyn a ropu z Ruska stále dovážíme. Rusko proti nám použilo dodávky paliv jako zbraň. To se už nesmí opakovat. Nesmíme už nikdy být vydíratelní,“ řekl Jørgensen.
Eurokomisař pro energetiku dodal, že EU je připravena pomoct zemím, pro které je odchod od ruských paliv citlivou záležitostí. „Tohle rozhodnutí jsme měli učinit už dávno, tak to prosím udělejme dnes,“ zakončil Jørgensen svou řeč. Poté dostali slovo zástupci jednotlivých evropských zemí. Většina z nich vyslovila s návrhem Evropské komise jasný, nebo aspoň opatrný souhlas.
Jednotu narušila až slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Upozornila, že Slovensko nemá přístup k moři a že jeho možnosti dovážet ropu a plyn (odjinud než z Ruska) jsou omezené. Návrh na ukončení dovozu paliv z Ruska tak nepodpořila, byť naznačila, že by se o tom dalo vyjednávat. Podobně se dříve vyjádřil také její nadřízený, premiér Robert Fico.
Mohlo by vás zajímat
Když se hádá Maďar s Chorvatem
Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó naopak zvolil jasná slova, aby nikdo nebyl na pochybách, že Maďarsko návrh odmítá. „Dodávky energií nezakládáme na politice, ale na geografické poloze a uzavřených smlouvách,“ zdůraznil Szijjártó. Obvinil Chorvaty, že zneužívají situaci a za alternativní dodávky ropovodem Adria požadují až pětkrát vyšší poplatky, než je v Evropě běžným standardem.
Zmíněný výrok odstartoval slovní přestřelku mezi Szijjártóem a chorvatským ministrem hospodářství Ante Šušnjarem. Šušnjar zpochybnil „extrémní“ výši poplatků za přepravu ropy a ohradil se také proti tvrzení, že nedávný test dodávek ropovodem Adria do Maďarska skončil fiaskem. O zmíněném sporu informoval Ekonomický deník na konci září.
Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka je otázkou, proč Maďaři a Slováci za poslední více než tři roky neudělali skoro nic, aby závislost na ruské ropě a plynu snížili. Vlček to řekl před jednáním ministrů. Připomněl také nabídku určenou slovenské vládě, že Česko pomůže se zajištěním náhradních dodávek plynu.
Europoslanci chtějí přitvrdit
Ministři zvolili tu opatrnější variantu. Evropští poslanci z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) totiž v minulém týdnu navrhli ukončit dovoz ruského plynu na základě dlouhodobých smluv o rok dříve. Tedy už na přelomu let 2026 a 2027. Zároveň požadovali zákaz rozšířit také na zbývající dodávky ruské ropy. Tady se už fakticky jedná jen o výjimku, kterou si vyjednali Maďaři a Slováci.
Plénum Evropského parlamentu se má k novým sankcím na Rusko vyjádřit ještě v tomto týdnu. Dánské předsednictví zahájí jednání s parlamentem, aby dosáhlo dohody na konečném znění příslušného nařízení.
Na koho to dopadne
Přímý dopad nových sankcí na ruská paliva bude v českém případě nulový. Česko totiž ukončilo odběr ruského plynu už v létě roku 2022; nepřímé dodávky přes slovenské a maďarské prostředníky pokračovaly s různou intenzitou do konce loňského roku. Dovoz ropy z Ruska, který dříve zajišťoval 50 až 60 procent spotřeby v českých rafineriích, skončil letos v březnu.
Nové sankce budou mít dopad hlavně na Slovensko a Maďarsko, tedy dvě země, které stále spoléhají na dodávky ropy a plynu z Ruska. Potrubní dodávky ruského plynu směřují také do balkánských zemí.
Velké objemy zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska odebírají hlavně Francie, Belgie a Španělsko, nepřímo přes francouzský terminál Dunkerque jej nakupují i Němci.
