Svižně a bez výjimek. Evropští poslanci z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) podpořili návrh na postupné ukončení dovozu ruského zemního plynu. Ten nastane ve třech krocích během příštího roku. Výbor ITRE původní návrh Evropské komise zpřísnil a doplnil do něj úplný zákaz dovozu ropy a ropných produktů z Ruska.
Jak informoval výbor ITRE, další zpřísnění protiruských sankcí prošlo celkem hladce. Pro hlasovalo 83 členů výboru, devět se vyjádřilo nesouhlasně a jeden se zdržel hlasování. Stejný záměr bude na programu jednání ministrů průmyslu a energetiky v pondělí 20. října v Lucemburku. Následně o něm v příštím týdnu rozhodne plénum Evropského parlamentu.
Tři schody k úplnému zákazu
Pokud se schvalování nových sankcí na ruská paliva někde „nezadrhne“, bude zákaz nabíhat postupně. Nahodilé dovozy mají skončit už k 1. lednu příštího roku. K datu 17. června začne platit zákaz odběru ruského plynu na základě krátkodobých smluv. Od počátku ledna 2027 nebude možný nákup ani na základě dlouhodobé smlouvy.
Návrh Evropské komise je přitom opatrnější a hovoří o úplném zákazu potrubních dodávek až od ledna roku 2028. V případě zkapalněného zemního plynu (LNG) nalezneme 1. leden 2027 už v původním návrhu.
Podle navrhovaných pravidel se mohou evropské energetické společnosti odvolat na „zásah vyšší moci“ a ukončit smlouvy s Ruskem bez finančních sankcí. Nové sankce se zaměřují i na riziko obcházení předpisů, jako je uvádění falešné země původu plynu či ropy, využití stínové flotily a tranzit přes třetí země. Zavádějí totiž certifikaci původu ropy a plynu, což má do budoucna kontrolovat Evropská komise.
Mohlo by vás zajímat
Rusové vyvolali a zneužili energetickou krizi
„Velká většina členů obou výborů hlasovala pro silný postoj k ukončení dovozu ruských fosilních paliv. Jsem příjemně překvapen společným porozuměním potřebě účinné legislativy, která nejen zakazuje dovoz ruského plynu a ropy do Evropské unie, ale je také přísná v prosazování a ucpává mezery v návrhu Komise,“ uvedl předseda výboru ITRE Ville Niinistö (Zelení).
„Téměř jednomyslná podpora dává silný mandát k jednání s Radou. Zákaz ruských fosilních paliv je velkým úspěchem pro Evropskou unii a zlomovým bodem v evropské energetické politice. Posílili jsme původní návrh Evropské komise tím, že jsme zahrnuli ropu a její produkty, ukončili dlouhodobé smlouvy o rok dříve, než bylo navrženo, přidali sankce za nedodržování a zrušili výjimky pro vnitrozemské země,“ doplnila předsedkyně Výboru pro mezinárodní obchod Inese Vaidere (EPP).
„Evropané si pamatují nárůst cen plynu a elektřiny, který jsme všichni zažili v letech 2021 a 2022. To, co se často nazývá ‚energetickou krizí‘, je ve skutečnosti ruský plynový šok. Bylo to skutečně Rusko, kdo zneužil evropskou závislost na ruské energii. Duch tohoto nařízení je jednoduchý: už nikdy nedovolíme Rusku manipulovat s naším energetickým trhem a ohrozit miliony pracovních míst. Už nikdy nebude Rusko moct zvyšovat účty za energie, které platí evropské rodiny,“ poznamenal člen výboru ITRE Thomas Pellerin-Carlin (S&D).
Dopad na střední Evropu
Přímý dopad nových sankcí na ruská paliva bude v českém případě nulový. Česko totiž ukončilo odběr ruského plynu už v létě roku 2022; nepřímé dodávky přes slovenské a maďarské prostředníky pokračovaly s různou intenzitou do konce loňského roku. Dovoz ropy z Ruska, který dříve zajišťoval 50 až 60 procent spotřeby v českých rafineriích, skončil letos v březnu.
Nové sankce budou mít dopad hlavně na Slovensko a Maďarsko, tedy dvě země, které stále spoléhají na dodávky ropy a plynu z Ruska. Právě z jejich strany lze čekat nejsilnější odpor vůči návrhu. Potrubní dodávky ruského plynu směřují také do balkánských zemí. Velké objemy zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska odebírají hlavně Francie, Belgie a Španělsko, nepřímo přes francouzský terminál Dunkerque jej nakupují i Němci.
