Evropským firmám se má ulevit při podávání zpráv o udržitelnosti. Místo podniků s obratem od 40 milionů eur se má povinnost týkat firem s obratem nad 450 milionů eur, v přepočtu zhruba 11 miliard korun, a s více než tisícovkou zaměstnanců. Navrhli to evropští poslanci. Pro ostatní bude nefinanční reporting dobrovolný. Cílem je snížení administrativní zátěže a podpora byznysu.
Evropská unie v minulých letech kladla důraz na ekologická pravidla. V současnosti ale přistupuje k jejich demontáži pod tlakem tvrzení, že přílišná byrokracie na poli udržitelnosti omezuje ekonomický růst v Evropě.
Tento trend nejnověji dokládá i jednání Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu. Zákonodárci souhlasili s omezením hlášení o udržitelnosti, které evropské instituce schválily teprve před třemi lety.
„Hlasování potvrzuje naši podporu pro zjednodušování pravidel,“ řekl europoslanec a parlamentní zpravodaj pro reformu této legislativy Jörgen Warborn (EPP/Švédsko). Pro návrh se vyslovilo 17 členů výboru, 6 bylo proti a 2 poslanci se zdrželi hlasování.
Mohlo by vás zajímat
Jen pro firmy s miliardovým obratem
O co přesně se jedná? Jde o směrnici o podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD), která zavazuje firmy podávat zprávy o udržitelnosti. Evropská komise v rámci balíčku omnibus, který má snížit administrativní zátěž pro firemní sektor, navrhla, aby se počet firem, které zprávy podávají, redukoval o 80 procent.
Poslanci Evropského parlamentu chtějí reporting omezit jen na firmy, které zaměstnávají v průměru více než 1 000 zaměstnanců a dosahují čistého ročního obratu nad 450 milionů eur (10,9 miliardy korun).
Pro ostatní firmy by podávání zpráv o environmentálních, sociálních a správních (ESG) dopadech činnosti zůstalo na dobrovolné bázi. Nyní směrnice CSRD platí pro firmy s obratem přes 40 milionů eur (972 milionů korun).
Změna i pro dodržování lidských práv
Upravit se má také směrnice o náležité péči (CSDDD). Ta po firmách vyžaduje, aby omezovaly nepříznivé dopady svého podnikání na lidská práva a životní prostředí. Měla by se vztahovat jen na společnosti s více než 5 000 zaměstnanci a čistým ročním obratem nad 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy korun).
Komise má také zřídit digitální portál pro firmy s bezplatným přístupem k šablonám, pokynům a informacím o všech unijních požadavcích na podávání zpráv o uhlíkových emisích, zveřejňování sociálních ukazatelů nebo prověřování svých dodavatelů.
Méně formulářů i menší tresty
Evropská komise trvá na tom, že „hlavní cíle“ zelené legislativy o nefinančním reportingu zůstávají zachovány, změny ale směřují k menšímu počtu formulářů a volnějším lhůtám.
Zmírňují se také tresty. Komise ve svém návrhu upouští od myšlenky celoevropského režimu odpovědnosti. Členské státy si tak samy zvolí, jakým způsobem a zda vůbec budou stíhat ty, kdo pravidla poruší.
Úleva pro byznys
Obchodní organizace změny vítají. Náklady na podávání zpráv jsou obzvláště vysoké pro firmy, které se nacházejí těsně nad hranicí pro jejich povinné podávání. Zastánci nefinančního reportingu se naopak obávají, že dobrovolné zveřejňování údajů povede k takzvanému greenwashingu a investory ponechá v nevědomosti o tom, jak firmy přistupují k ochraně klimatu, lidských nebo sociálních práv.
O konečném znění legislativy budou ještě zástupci Komise, evropských poslanců a vlád členských zemí jednat v rámci takzvaného trialogu. Hotovo by mělo být do Vánoc.
