Za stále sílícího volání po deregulaci v oblasti digitálních technologií se zástupci 13 členských zemí EU scházejí, aby připravili společný apel. Po Evropské komisi chtějí zjednodušení pravidel, aby technologické firmy mohly „dýchat“.
Nizozemský startup Bird letos v únoru oznámil, že opustí Evropskou unii. Své sídlo chce firma, která poskytuje komunikační platformu pro firmy, přesunout do USA. Důvod? Přílišná regulace technologických firem.
Mezi nadějnými evropskými startupy není Bird jedinou firmou, která tvrdí, že jí evropská pravidla — o řád přísnější než ta, kterým čelí konkurenti na druhé straně Atlantiku — nedovolují dosáhnout svého potenciálu.
I proto se nyní v Evropské komisi rodí návrh, který by firmám ulevil. V pořadí již několikátý deregulační balíček, jazykem evropských institucí nazývaný jako omnibus, by měl změnit některá pravidla, pokud jde o reporting obsažený v evropském aktu o datech.
Mohlo by vás zajímat
Pravděpodobně se však dotkne i evropských pravidel o umělé inteligenci, nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a dvojice legislativ, které nastavují pravidla hry pro digitální giganty, jako je Google, Apple či Meta — nařízení o digitálních službách (DSA) a nařízení o digitálních trzích (DMA).
Konkrétní návrh by Komise měla předložit v první polovině prosince.
Tlak třinácti zemí včetně Česka
Nový signál pro unijní exekutivu by měl nyní přinést summit, který se tento týden odehraje v Portugalsku. V rámci takzvaného formátu D9+ se tam sejdou zástupci členských států, které požadují rozvolnění pravidel. Konkrétně se zúčastní třináct zemí: Belgie, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Španělsko a Švédsko. Za Českou republiku se účastní vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Jan Kavalírek.
„Za Česko požadujeme především to, aby se vyřešily všechny možné překryvy, které v legislativách existují, pokud jde o požadavky na hlášení, které musí technologické firmy podávat. Aby se požadavky sjednotily pod jednu hlavičku,“ popsal Kavalírek. Prověřit by se takto podle něj měla všechna pravidla, která na digitální sektor dopadají. Ještě větší zjednodušení by si pak přál pro malé a střední podniky a pro software s otevřeným zdrojovým kódem.
Setkání Kavalírek využije také k tomu, aby dalším zemím prezentoval český návrh na odklad aktu o umělé inteligenci. Ten v těchto dnech postupně vstupuje v účinnost. Týká se především rizikových způsobů využití umělé inteligence. Některé formy užití, jako je vzdálená biometrická identifikace osob, rovnou zakazuje. U méně rizikových modelů požaduje třeba větší dohled nad vstupními daty nebo pravidelné vyhodnocování rizik.
„Navrhujeme odklad o 12 měsíců od doby, kdy budou zveřejněny prováděcí akty. Jinými slovy, chceme, aby měly firmy dvanáct měsíců na to se připravit od doby, kdy na to mají dostatečné nástroje,“ řekl Kavalírek. Mluví tak o dokumentech, které zveřejňuje Evropská komise v návaznosti na přijatou legislativu a které upřesňují detaily toho, jak mohou firmy legislativě dostát. Dále chce Česko apelovat i na přezkum toho, které systémy legislativa považuje za rizikové.
„Nezpochybňujeme samotný princip legislativy. Podporujeme její risk-based approach (přístup založený na míře rizika, pozn. red.). Pravidla jsou nutná. Jdeme jen po těch věcech, které jsou podle nás zbytečné, jako je nadměrná byrokracie,“ dodává Kavalírek.
Touha po zjednodušení? Ano, ale…
Výsledkem setkání by měla být společná deklarace zúčastněných zemí. Jak bude konkrétně vypadat, se však teprve uvidí. Pravděpodobně v ní zazní jasný apel na zjednodušení legislativy. V každém případě se však přístup třináctky států, které aktivně usilují o zjednodušení pravidel, nedá vztáhnout na celou unijní sedmadvacítku.
Navzdory tomu, že se v evropských institucích slovo „deregulace“ skloňuje již od začátku tohoto funkčního období prakticky na každém kroku, nejsou všichni pro. Naopak, podle informací redakce se proti zjednodušování unijní legislativy pro technologické firmy staví i některé velké členské státy. Již tradičně pak mají odmítavý postoj i některé politické skupiny v Evropském parlamentu, které varují i před tím, aby Evropa nerezignovala na své hodnoty tváří v tvář požadavkům americké administrativy.
