Účet 407 miliard korun za dva bloky Jaderné elektrárny Dukovany II není konečné číslo. Vysoké budou také související investice v oblasti dopravy, bydlení či zdravotnictví. Materiál zpracovaný ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) tyto dodatečné náklady vyčíslil na 15 miliard korun. Projednání Akčního plánu pro Dukovany má vláda na programu zítra.
Stavět jadernou elektrárnu, to není jen ocel a cement. To máte nové silnice, bytovou výstavbu, školy a školky, ordinace lékařů, víc policistů a hasičů i lepší přístup k rychlému internetu. Tak nějak by to popsal zedník Lorenc z filmu Na samotě u lesa. V podobném duchu podává budoucí potřeby regionu také Akční plán pro řešení dopadů dostavby Jaderné elektrárny Dukovany, který se Ekonomickému deníku podařilo získat.
Tři tisíce nových bytů
Většinu z těchto nákladů, zhruba 12 miliard, ponese přímo státní rozpočet. Dalších 1,5 miliardy korun připadá na Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj a 1,5 miliardy na obce v okolí elektrárny. Stát je připraven obcím a krajům uhradit 60 až 100 procent těchto vynucených investic. Zpracovatel akčního plánu, tedy MMR, obratem dodává, že částka 15 miliard představuje dolní hranici budoucích nákladů. Vztahuje se k současným cenám a do budoucna jej navýší inflace. Náklady totiž budou nabíhat postupně v letech 2027 až 2036.
Značná část nákladů souvisí s tím, že se na výstavbě nových bloků budou podílet tisíce pracovníků ze zahraničí a jiných částí republiky. Jejich přítomnost si vyžádá výstavbu přibližně 3 000 bytů, z toho 600 má tvořit dostupné nájemní bydlení. To stát přednostně nabídne policistům, hasičům, zdravotníkům a pracovníkům v oblasti sociálních služeb.
Policie, hasiči, lékaři
Příliv tisíců pracovníků může způsobit nárůst kriminality v regionu. Stát se na takové riziko dopředu připravuje. Přijmout proto chce 138 nových policistů a čtyři občanské zaměstnance. Z nich má 108 působit přímo v Dukovanech. Jen posílení policejních sborů si v období let 2027 až 2036 vyžádá náklady ve výši 1,3 miliardy korun. Na dalších 630 milionů korun vyjde výstavba a rekonstrukce stanic Hasičského záchranného sboru včetně nákupu techniky.
Jak dále MMR upozornilo, obce v území dotčeném dostavbou Dukovan II se potýkají s nedostatečnými kapacitami vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Zde bude zapotřebí investovat zhruba dvě miliardy korun. Podobně podinvestované je Třebíčsko a Znojemsko, co se týká dostupnosti vysokorychlostního internetu. Na hraně kapacity je také tamní elektrická rozvodná síť.
Mohlo by vás zajímat
Neudržitelná je rovněž dopravní situace v okolí Dukovan, což platí už dnes. „Zejména během střídání směn vznikají lokální kongesce a v důsledku převažující individuální dopravy se objevují problémy s parkováním v okolí,“ uvedlo MMR.
A co teprve se bude dít, až dorazí další tisíce pracovníků. Akční plán proto počítá s posílením veřejné dopravy i vybudováním cyklostezek. Odhad rozpočtu na posílení dopravy v oblasti dukovanské elektrárny dosahuje 2,2 miliardy korun. Další miliardy korun padnou na posílení zdravotní péče a škol v regionu.
Analýzy versus výsledná realita
Jak dále ministerstvo uvedlo, akční plán pro Dukovany navazuje na loňskou socioekonomickou studii. Tu vzala vláda na vědomí v letošním lednu. Ale také na usnesení vlády z června, které se zaměřilo na financování úprav dopravní infrastruktury v souvislosti s výstavbou nového jaderného zdroje v elektrárně Dukovany.
„Opatření akčního plánu mají vůči tomuto usnesení komplementární charakter a zaměřují se na oblasti, které jdou nad rámec tohoto usnesení a přímo souvisejí s řešením dopadů dostavby Dukovan II,“ uvedlo MMR.
Jak ukazují zkušenosti z okolních zemí, velké stavební projekty doslova přitahují potíže. Například při výstavbě petrochemického komplexu Olefin III v Płocku upozornila polská média na děsivé až nelidské podmínky, ve kterých pracují zahraniční dělníci. Gazeta Wyborcza informovala o Filipíncích, Indech, Uzbecích a Turkmenech, kteří se tísní v dělnických ubytovnách a dostávají „na ruku“ vyplácené peníze v objemu, který neodpovídá náročnosti práce.
Podobné zprávy v poslední době přicházely také z Maďarska, konkrétně z přípravné etapy výstavby jaderné elektrárny Paks II.
