Unijní země se neshodnou na daních a poplatcích, které mají zvýšit příjmy evropského rozpočtu. Mezi největší odpůrce další daňové zátěže pro velké firmy patří hlavně Německo, Nizozemsko a Švédsko. Nové daně ale odmítá i Česko.
Bruselská exekutiva navrhla v létě pět nových příjmových zdrojů pro rozpočtové období 2028 až 2034. V praxi by to znamenalo zvýšení daňové zátěže pro evropské firmy i občany, pokud by s tím souhlasily členské země.
Zásadně proti jsou zástupci Německa. „Tento návrh odmítáme. Nechápeme, jak by tyto vlastní zdroje mohly dosáhnout částky 44 miliard eur (1,1 bilionu korun) ročně,“ prohlásil německý ministr financí Lars Klingbeil na jednání ministrů financí unijních zemí v minulém týdnu.
Ve hře je nový poplatek z elektronického odpadu, vyšší podíl příjmů spotřební daně z tabáku a paušální daň pro společnosti s obratem přes 100 milionů eur (2,4 miliardy korun). Doplnit by je měly nové zdroje z již schválených legislativ. Konkrétně jde o mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a zvýšené odvody ze systému obchodování s emisními povolenkami.
Mohlo by vás zajímat
Zásadní odpor „severních jestřábů“
Německý ministr nebyl jediný. Přidali se další „severní jestřábi“ – tedy zástupci rozpočtově odpovědných zemí ze severu kontinentu.
„Současné návrhy jsou pro Nizozemsko nepřijatelné,“ oznámil nizozemský ministr Eelco Heinen. Nelíbí se mu hlavně nová daň z příjmů právnických osob, protože podle něj oslabuje konkurenceschopnost evropských společností. Podpořila jej švédská šéfka státní kasy Elisabeth Svantessonová. „Nevidíme potřebu vlastních nových zdrojů,“ řekla.
Kritikou nešetří ani Češi a Maďaři
Kromě tradičních kritiků fiskální rozvolněnosti se proti novým daním vyslovily i další země. Česko, které zastupoval Jiří Georgiev z ministerstva financí, varovalo, že nová daň pro velké podniky (CORE – Corporate Resource for Europe) ohrozí konkurenceschopnost EU a jejích společností. Praha kritizuje i zvýšení odvodů z prodeje emisních povolenek do unijního rozpočtu, přesun části prostředků z tabákové daně, ale i daně z elektroodpadu.
Maďarský státní tajemník ministerstva hospodářství Lóga Máté označil plán Komise za „nespravedlivý, regresivní a způsobující nadměrnou administrativní zátěž“.
S navyšováním daňové zátěže pro evropské firmy nesouhlasí ani italský ministr financí Giancarlo Giorgetti. „Žádný návrh nových zdrojů by neměl bránit konkurenceschopnosti Evropské unie ani ukládat nadměrnou zátěž občanům a podnikům,“ řekl. Rakouský Markus Marterbauer se vyjádřil podobně. „Jsem poměrně skeptický ohledně navrhovaného zvýšení velikosti víceletého rozpočtu, a tedy i našich národních příspěvků,“ uvedl.
Kdo zaplatí obranu a staré dluhy?
Evropský komisař pro rozpočet Piotr Serafin naléhal na přijetí opatření. Argumentoval přitom zvýšenými výdaji na obranu, inovace a splácení společné půjčky Next Generation EU, která měla oživit evropské ekonomiky po pandemii covidu-19. „Jediným řešením je najít nové zdroje financování rozpočtu EU,“ trval na svém.
Výsledek dosavadních jednání zatím znamená, že se Unie blíží k fiskálnímu útesu, aniž by byl v dohledu jakýkoli most. Půjčky na podporu ekonomiky po pandemii bude třeba splácet od roku 2028. Nové závazky v oblasti obrany se hromadí. Pokud se ministři nedokážou dohodnout na nových příjmech, buď se sníží výdaje, anebo se zvýší příspěvky jednotlivých členských států, což většina národních delegací odmítá. „Neexistují žádné dokonalé řešení vlastních zdrojů,“ apeloval na ostatní eurokomisař Serafin.
