Česko v roli průmyslové velmoci Evropy? Ano, v některých oblastech to platí. Třeba ve výrobě kogeneračních jednotek, tedy menších zdrojů na výrobu elektřiny a tepla ze zemního plynu a bioplynu. Oba hlavní výrobci – Tedom a Gentec CHP – hlásí skokový růst výroby a tržeb. Významný podíl na tom mají zakázky z Ukrajiny.

Tedom zatím finanční výsledky za minulý rok nezveřejnil, na dotaz Ekonomického deníku uvedl aspoň základní čísla. Celá strojírenská a energetická skupina Tedom loni dosáhla tržeb přes 8,4 miliardy korun, díky meziročnímu růstu o více než 40 procent vytvořila své historické maximum. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl 500 milionů korun a čistý zisk převyšoval 130 milionů korun.

Tedom má zahraničního vlastníka, od loňského listopadu patří pod japonský koncern Yanmar. „Dosáhli jsme historicky nejvyšších tržeb a letos počítáme s jejich růstem až na téměř 11 miliard korun, což potvrzuje správnost naší strategie. Ke stabilitě skupiny Tedom výrazně přispívá, že stále posilujeme v oblasti energetických služeb, které dnes tvoří již polovinu našeho byznysu,“ uvedl pro Ekonomický deník generální ředitel Tedomu Ladislav Zeman.

Růst tržeb o 105 procent za rok

Druhý výrobce kogeneračních jednotek Gentec CHP má české majitele. Těmi jsou Leopold Klein a jeho syn Václav Klein. Oproti Tedomu s více než 30letou historií jde o menší a mladší, ale o to rychleji rostoucí firmu. Potvrzují to i loňské finanční výsledky. Gentec CHP navýšil tržby meziročně o 105 procent na 719 milionů korun. Čistý zisk vzrostl čtyřnásobně na 32 milionů.

Firemní expanze pokračuje i letos. Významnou referenční zakázkou je třeba letošní dodávka kogenerační jednotky do Teplárny Písek. Zařízení o elektrickém výkonu 5,1 MW a tepelném výkonu 5,2 MWt má přispět ke stabilizaci cen tepla v jihočeském městě. Nabídne totiž vyšší účinnost a nižší emise oxidu uhličitého proti starému zdroji na uhlí.

Mohlo by vás zajímat

Pomoc Ukrajině v nouzi nejvyšší

Významný podíl na růstu českých výrobců kogeneračních jednotek mají dodávky na Ukrajinu. Financování zajišťuje Evropská unie a další zahraniční dárci, jednotliví výrobci o zakázky soutěží. Zhruba třetinu těchto dodávek získali čeští výrobci. Například Tedom brzy dosáhne počtu 100 kogeneračních jednotek, které dodá na Ukrajinu od počátku ruské invaze v únoru 2022.

„V současnosti na Ukrajinu dodáváme jak velké kogenerační jednotky pro teplárny celých městských čtvrtí, tak menší jednotky, které dokážou teplem a elektřinou zásobovat přímo jednotlivé budovy, jako jsou nemocnice, školy, domovy důchodců nebo třeba sanatoria,“ řekl v září ředitel Tedomu Ladislav Zeman. Firma na Ukrajině otevřela servisní centrum, aby byla zákazníkům nablízku.

Přeprava kogenerační jednotky ze závodu GENTEC CHP na Ukrajinu. Foto: GENTEC CHP (tisk. zpráva)

Gentec CHP uvádí, že pro ukrajinské zákazníky zatím vyrobil okolo 70 kogeneračních jednotek. Zatím největší dodávku, která zahrnuje 10 zařízení o celkovém výkonu 25 MW, se chystá odeslat v nejbližších dnech. Více informací sdělí zástupci firmy ve čtvrtek během setkání se zástupci médií ve výrobním areálu v Blansku.

Dodávky menších energetických zdrojů z Česka i dalších zemí aspoň zčásti zmírňují škody napáchané ruskými agresory. Rusové totiž – hlavně během zimní sezóny 2023/24 – cíleně útočili na teplárny ve velkých ukrajinských městech. Bez těchto náhradních zdrojů by dnes byl například Charkov s více než jedním milionem obyvatel zcela bez dodávek tepla.

Desítky projektů na cestě

Velké příležitosti se otevírají také v českém teplárenství. Stát již dvakrát vysoutěžil podporu pro nové teplárenské zdroje, jež mají nahradit stárnoucí uhelné teplárny. Když odečteme podporu pro několik velkých zdrojů, za kterými stojí ČEZ, EPH a Veolia Energie, tak mezi úspěšnými žadateli převažují ty menší. Tedy zařízení s elektrickým výkonem do 15 megawattů. Právě tato oblast je doménou výrobců kogeneračních jednotek.

Jak uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu před měsícem, ve druhé aukci uspělo 48 projektů. Když vynecháme velké projekty Skupiny ČEZ v Mělníku (paroplyn o výkonu 520 MW), Plzeňské teplárenské (200 MW) a společnosti Veolia Energie ČR v Ostravě-Třebovicích (62 MW), tak se jedná o menší záměry vhodné pro nasazení kogeneračních jednotek. Podobně dopadla před rokem i první aukce podpory pro moderní teplárenské zdroje.