Evropská sedmadvacítka se má stát globální jedničkou ve vývoji a používání umělé inteligence. Takové jsou ambice Evropské komise. Zajistit to chce pomocí řady kroků včetně finanční injekce pro malé a střední firmy, podpory špičkového výzkumu a získání nových vědeckých talentů. Kritici ale tvrdí, že oblast AI je v Unii přeregulovaná a Evropě už „ujel vlak“.

Komise chce naplnit slib své předsedkyně Ursuly von der Leyenové, že se z Evropy stane nejlepší místo pro rozvoj umělé inteligence na světě. Nově proto představila dvě nové iniciativy, které mají urychlit zavádění umělé inteligence v evropské ekonomice a výzkumu.

Podpora pro malé a střední firmy

Jedná se o strategii „Apply AI Strategy“ a strategii „AI in Science Strategy“. První si klade za cíl podporovat zavádění nástrojů umělé inteligence v evropské ekonomice, zejména v sektoru malých a středních podniků.

Eurokomisařka pro technologickou suverenitu Henna Virkkunenová tvrdí, že strategie pomůže nejen firmám, ale přinese výhody všem občanům EU. A to mimo jiné prostřednictvím finanční injekce ve výši jedné miliardy eur (24,3 miliardy korun), kterou přerozdělí skrz programy jako Horizont Evropa, Digitální Evropa, EU4Health nebo Kreativní Evropa.

Umělá inteligence má najít širší uplatnění ve zdravotnictví, dopravě nebo v energetice. Foto: Pixabay

Podpora má směřovat do oborů zdravotnictví, farmaceutického průmyslu, energetiky, dopravy, stavebnictví, zemědělství, potravinářského průmyslu, obrany, telekomunikací a kultury. Jedním z konkrétních opatření je třeba nasazení AI do screeningových center ve zdravotnictví.

Nové mozky nejen pro umělou inteligenci

Druhou iniciativou je posílení výzkumu a vědy pomocí nástrojů umělé inteligence. Z evropského bloku se má podle Komise stát centrum vědeckých inovací a špičkového výzkumu. Počítá se s virtuálním evropským institutem RAISE (Resource for AI Science in Europe), jehož úkolem bude „koordinovat klíčové zdroje umělé inteligence, včetně výpočetního výkonu, dat, talentů a financování výzkumu“.

Program chce posílit postavení evropských vědců tím, že jim poskytne přístup k infrastruktuře umělé inteligence. To znamená k superpočítačům s vysokým výpočetním výkonem a k pokročilým datovým souborům.

Mohlo by vás zajímat

Celkově se na podporu vědy a náboru nových talentů počítá s dotací ve výši 600 milionů eur (14,6 miliardy korun). Pilotní fáze projektu bude zahájena na akci AI in Science Summit 2025, který v listopadu v Kodani společně organizují Evropská komise a Dánsko, jež předsedá Radě EU.

Komise plánuje zvýšit investice do rozvoje umělé inteligence prostřednictvím programu Horizont Evropa za více než 3 miliardy eur (73,2 miliardy korun) ročně. Obě strategie navazují na akční plán pro kontinent umělé inteligence, který Komise představila v dubnu. Počítá se s výstavbou velkých datových center pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory. Jedna z nich má vzniknout také v Praze-Zbraslavi.

Příliš přísná pravidla?

Návrh Komise přichází v době, kdy Unie čelí kritice za údajnou přílišnou regulaci umělé inteligence, a to zejména v souvislosti s nařízením o umělé inteligenci (AI Act), který nastavuje pravidla pro rizikové způsoby využití této technologie. Spojené státy i Čína pracují podle těchto kritiků na vývoji AI s mnohem menšími regulatorními překážkami. Varování, že přísná pravidla dusí inovace a sníží konkurenceschopnost evropských firem, přinesl ve své loňské zprávě i bývalý guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi.

Český europoslanec Jaroslav Bžoch z hnutí ANO tvrdí, že urychlení rozvoje a podpora AI je ze strany Komise krok správným směrem, ale přichází pozdě. „Problém je v tom, že s plánem jako vždy přichází Komise až s křížkem po funuse a Evropě už ujel vlak. AI je tu roky a bylo jasné, že se stane v různých podobách součástí našich životů. Komise to věděla a prakticky nic s tím nedělala,“ uvedl Bžoch pro Seznam Zprávy.

Regulaci v oblasti etického využívání AI naopak podporuje europoslankyně Markéta Gregorová z Pirátů. „Při vývoji nesmíme zapomínat na práva občanů. Právě jejich ochrana, transparentnost systémů a kontrola algoritmů musí zůstat v centru naší pozornosti,“ řekla. Budoucnost AI vidí v používání systémů s otevřeným zdrojovým kódem.