Naléhavá priorita. Tak evropští politici hovoří o vyzbrojování EU, a to i v souvislosti s nedávným výskytem dronů v okolí civilních letišť. Praxe ale pokulhává. I když vznikají nové iniciativy a finanční nástroje, skutečný dopad je zatím malý. Evropa musí být v rámci obranné politiky aktivnější, apeluje europoslanec Alexandr Vondra (ODS/ECR).
O balíčku opatření, který má zjednodušit vyzbrojování starého kontinentu, jednají evropské instituce od března. Tehdy jej představila Evropská komise v reakci na stále častější hybridní útoky, kterým unijní státy čelí — nyní nově včetně výskytu dronů u řady evropských letišť. Plán Komise Readiness 2030 proto počítá s mobilizací 800 miliard eur (19,5 bilionu korun) do konce dekády na projekty, které mají posílit bezpečnost kontinentu včetně nastartování společných zbrojních programů.
Větší rychlost i jednoduchost
Prvním krokem však nemají být peníze, ale zmírnění evropských pravidel pro zbrojení. Europoslanec Rihards Kols (ECR/Lotyšsko), který za tuto agendu v rámci Evropského parlamentu odpovídá jako zpravodaj, nyní odhaduje, že by o kompromisním znění reformního balíčku mohlo plénum Evropského parlamentu hlasovat „snad ještě před koncem roku“.
Podle části europoslanců přijetí kroků, které by nastartovaly evropskou obranu, příliš trvá. Myslí si to i český zástupce Alexandr Vondra (ODS/ECR): „Vždy nám trvalo, než se nám podařilo něco provést nebo dovolit Ukrajině, aby útočila na cíle hluboko v Rusku. Putin rozumí pouze síle.“ Zvyšování obranných rozpočtů unijních zemí podle něj stále naráží na omezení ve formě „nadměrných klimatických předpisů“. „Pokud chceme být úspěšní, musí se tento legislativní moloch výrazně zredukovat,“ prohlásil Vondra při plenárním zasedání Evropského parlamentu
Jeho kolega Kols hovoří spíš o tom, že balíček, na kterém pracuje, musí přinést výrazné zjednodušení a zrychlení veškerých rozhodovacích procesů v rámci obranné politiky. „Nevytváří nové finanční nástroje ani programy, ale snižuje byrokracii u těch stávajících a připravuje půdu pro investice do obranných odvětví, která byla dosud v rámci fondů EU téměř ‚tabu‘,“ řekl pro EU Perspectives ke zjednodušování agendy.
Podpora pro společné projekty zatím není
Deregulační balíček není jedinou legislativou, jejíž schvalování se „táhne“. Podobný osud se týká i Evropského programu obranného průmyslu (EDIP). Tento plán Komise počítá s tím, že v letech 2025 až 2027 získají podporu ve výši 1,5 miliardy eur (37 miliard korun) zbrojovky, které se zapojí do společných zbrojních projektů. Jednání mezi zástupci Evropského parlamentu a členských států, takzvané trialogy, však zatím skončily podle zdroje EU Perspectives bez dohody. A to v rozporu s očekáváními — původně se totiž počítalo s dohodou toto úterý.
Tento návrh znamená, že by se všechny budoucí výdaje Unie na obranu mohly přesunout na společnou evropskou úroveň. EDIP totiž spadá do širšího programu Obranná technologická a průmyslová základna EU (EDTIB), který tvoří průmyslový a technologický ekosystém subjektů působících v oblasti obrany. Kromě výrobců a jejich dodavatelů to jsou také výzkumná a vývojová centra.
Program by zavedl strukturu pro společné evropské projekty vyzbrojování. To má donutit členské země nakupovat vojenské vybavení společně a přijímat harmonizované specifikace. Navíc by se k programu měla připojit také Ukrajina za stejných podmínek jako členské země Unie. Zatímco koncept Readiness 2030 přesouvá peníze, které jsou již v systému, EDIP by změnil způsob, jakým Brusel a další evropské metropole budou sdílet zbrojní projekty.
