Němci i Poláci už je mají, teď přichází jejich čas i v Česku. Řeč je o záložních elektrárnách na zemní plyn. Státní podporu pro elektrárny, které budou připraveny v záloze a budou startovat v případě potřeby, chce ministerstvo průmyslu a obchodu vysoutěžit v příštím roce.
Vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) René Neděla Ekonomickému deníku řekl, že soutěž chce ministerstvo vypsat ve druhém čtvrtletí příštího roku. Podmínkou je ovšem získání souhlasu Evropské komise. Investoři, kteří v soutěži uspějí, by měli nové energetické zdroje uvést do provozu v letech 2030 až 2033.
Jak přesvědčit Evropskou komisi
Neděla věří, že investoři už mají „připravené projekty v šuplíku“ a mohou je poměrně rychle postavit. Pomoci jim v tom má letos schválený zákon Lex Plyn, který zjednodušil povolovací řízení.
První podmínkou je získání souhlasu Generálního ředitelství pro energetiku. To posoudí dokument zvaný Market Reform Plan, popisující fungování trhu s elektřinou v Česku a dopad kapacitních mechanismů. Mělo by se tak stát do šesti měsíců.
Ve druhé fázi českou žádost posoudí ještě Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (DG COMP). Podle Neděly využije Česko možnost jednoduššího povolení státní podpory v rámci Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal).
Mohlo by vás zajímat
Nabízí se otázka, proč o tuto podporu nepožádalo Česko už dřív. René Neděla k tomu uvedl, že by se Evropské komisi těžko vysvětlovalo, proč žádáme o povolení podpory nových elektráren, když vyvážíme 15 až 20 terawatthodin elektřiny za rok. Situace se nicméně brzy změní v důsledku odstavení uhelných elektráren. Očekávání je takové, že se Česko v nejbližších letech stane dovozcem elektřiny.
Zdrojová (ne)přiměřenost
Česká vláda se navíc může opřít o Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 (MAF ČR), které loni na podzim zveřejnil ČEPS. Provozovatel přenosové soustavy doporučuje posílit českou energetiku po roce 2030 o řiditelné zdroje v rozsahu 1600 až 1900 megawattů. Konkrétně by se mohlo jednat o paroplynové či plynové elektrárny s možností přechodu na spalování vodíku.
Silným argumentem MPO pro jednání s Komisí je také hodnocení zdrojové přiměřenosti, které zpracovalo evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E. Sleduje zde například počet hodin v roce, kdy podle odhadu expertů dostupné výrobní zdroje nezvládnou pokrýt celou spotřebu elektřiny. Česká republika vyšla z hodnocení jako jedna ze zemí nejvíc ohrožených nedostatkem spolehlivého elektrárenského výkonu.
