Všeho s mírou. Ani s výstavbou solárních a větrných elektráren se to nesmí přehnat. Tak zní doporučení českých energetiků. Vláda by se měla vyvarovat osudu Nizozemska, kde příliš liberální přístup státu vedl k živelné výstavbě obnovitelných zdrojů. Výsledkem je přetížená síť, stopka pro další výrobce i odběratele elektřiny a také negativní dopad na ceny.
Téma rozumné míry výstavby nových obnovitelných zdrojů energie se objevilo v příspěvku hned několika účastníků konference Energetika 2025 v Brně. Problém je, že nikdo netuší, kolik větrníků a fotovoltaik v Česku vyroste a kdy. Horní odhad je až 37 gigawattů (GW), tedy mnohem víc, než dokážeme rozumně využít. Takový scénář už hodně připomíná neblahou nizozemskou zkušenost.
Obavy z holandské nemoci
Nizozemsko se stalo odstrašujícím příkladem země, kde to s rozvojem zelené energetiky přehnali. Vyrostly zde poměrně rychle fotovoltaiky o výkonu přes 27 GW a větrné elektrárny o výkonu téměř 12 GW. Jenže takové množství zahltilo tamní síť. Připojit tam není možné nové elektrárny, ale často ani nové firemní odběratele.
Jak přiznal správce přenosové sítě Tennet, na „čekací listině“ je 11 900 podniků, které zatím nelze připojit. Web PPC Land k tomu dodal, že nedostatek elektřiny vedl k odložení investic řady průmyslových podniků do rozšíření výroby. Jmenovitě uvádí společnosti ASML a Thermo Fisher. Na připojení datového centra k síti se v Nizozemsku čeká nejméně deset let.
Výsledkem jsou vynucené investice do posílení přenosové a distribuční soustavy v Nizozemsku v rozsahu 200 miliard eur (4,86 bilionu korun) v letech 2024 až 2040. Podle energetického konzultanta firmy EGU Michala Macenauera se jedná o více než šestinásobný růst oproti investicím v období let 2010 až 2023.
Mohlo by vás zajímat
Reálné, nebo spekulativní projekty?
Hodnota 37 GW vychází z rozsahu známých projektů, které provozovatelé distribučních sítí a přenosové sítě evidují. Ke konci června bylo v Česku v provozu už 5376 megawattů výkonu větrných a solárních elektráren. Záměry v rozsahu 22 513 MW mají souhlas s připojením k síti. Dalších 9118 MW výkonu se nacházelo ve stadiu posuzování, jak uvedl jednatel společnosti EG.D Pavel Čada.
Jenže velkou část z těchto projektů tvoří spekulativní blokace typu „co kdybych náhodou chtěl něco stavět.“ Tento problém by mohl do konce příštího roku zmizet – díky zavedení nevratných kaucí na úhradu části nákladů na připojení. Místopředseda představenstva ČEZ Distribuce Radim Černý upozornil, že tato novinka se vztahuje i na dříve podepsané smlouvy o připojení nové elektrárny.
Hlavní ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek se domnívá, že výstavba fotovoltaických elektráren se zastaví na „přirozeném stropu“ 13 až 15 GW. Více výkonu už zkrátka Česko nedokáže zužitkovat. Opačný problém je u větrných elektráren; jejich rozvoj blokují složitá a zdlouhavá povolovací řízení. Řežábek se domnívá, že v Česku by se uplatnil výkon větrníků v řádu vyšších jednotek gigawattů. Jednatel firmy E.ON Energy Solutions Jan Zápotočný považuje za optimální cílit na výkon fotovoltaik 13 GW a výkon větrných turbín 7 GW.
Proč máme dražší elektřinu než Němci
Právě nízký instalovaný výkon větrných elektráren je podle Pavla Řežábka hlavním důvodem, proč je průměrná tržní cena elektřiny v Česku vyšší než v Německu. Tento rozdíl byl ještě v roce 2015 nepatrný, loni už šlo o 6,5 eura za megawatthodinu (MWh) v neprospěch Česka. Pokud nenastane změna trendu, v roce 2030 už to může být 15 až 20 eur/MWh navíc oproti Německu.
„Vysoký cenový rozdíl mezi Českem a Německem nevzniká kvůli nedostatku elektřiny, neboť v těch situacích jsou trhy dobře propojeny a ceny v obou zemích bývají podobné. Vzniká v situaci, kdy intenzivně vane vítr a Německo se díky obrovské výrobě z větrných elektráren dostane hluboko pod české ceny. Přeshraniční přenosové kapacity se plně vytíží a pak se cena snižuje už jen v Německu,“ vysvětluje hlavní ekonom Skupiny ČEZ.
Jenže ani zmíněných 13 až 15 GW ve fotovoltaických zdrojích možná nevznikne. Nové fotovoltaiky totiž nemají nárok na provozní dotace. Jak Ekonomický deník upozornil, bez nich je většina postavených projektů ztrátových. Pokud je slunečné počasí, tak je v dopoledních a odpoledních hodinách elektřiny nadbytek a její cena klesá k nule. Výjimku tvoří solární panely na střechách průmyslových a skladových areálů se spotřebou elektřiny přímo na místě; tady se stále jedná o rychle návratné investice.
