Co je alfou a omegou moderního válčení, na které se zaměřují rozpínavé mocnosti jako Rusko a Čína? Vesmír. Vesmírná bezpečnost je klíčová pro přežití ekonomiky a společnosti. Německo proto pošle do vesmírného programu v příštích pěti letech rekordní miliardy eur. Jak to má Evropa s obranou klíčových satelitů a jaká je role Česka?
Kritickou závislost na vesmírných technologiích si evropské členské státy NATO plně uvědomují až v posledních letech. Satelity zajišťují 80 % komunikačních přenosů v alianci, navigaci a zpravodajství. Příprava na vesmírnou válku proto neznamená jen budování útočných schopností, ale hlavně zajištění odolnosti a obrany před kybernetickými, ale i fyzickými útoky.
Rusko a Čína testují útoky z oběžné dráhy
Německý ministr obrany Boris Pistorius ve svém projevu na nedávném německém kosmickém kongresu varoval, že: „ve vesmíru nejsou žádné hranice ani kontinenty. Rusko a Čína jsou tam našimi přímými sousedy.“
Obě mocnosti rychle rozšířily své schopnosti pro válčení ve vesmíru. Mohou rušit, oslňovat, manipulovat nebo kineticky ničit satelity. Vesmírný prostor navíc přímo určuje bojiště na zemi, na moři i ve vzduchu, jeho neomezené používání tak představuje klíčový faktor pro úspěch vojenských operací. „Satelitní sítě jsou dnes Achillovou patou moderních společností. Kdokoli na ně zaútočí, paralyzuje celé národy,“ zdůraznil ministr Pistorius.
Poradce pro kosmický průzkum a bezpečnost v centrále NATO a bývalý šéf satelitního centra Vojenského zpravodajství SATCEN Ladislav Stahl před časem upozornil na zásadní zranitelnost moderní společnosti. Varoval, že pokud by válka ve vesmíru skutečně propukla, hrozí, že se zhroutí úplně všechno, co závisí na satelitních systémech – od navigace, přes bankovnictví, až po koordinaci záchranných složek. Zdůraznil, že alianční státy včetně Česka musí opustit pasivní roli a zajistit si nezávislost na klíčových datech, například prostřednictvím vlastní armádní družice. Stahl také varoval, že ve vesmírném konfliktu se stírají hranice mezi vojenskými a civilními satelity, a obě sféry se tak stávají cílem.
Bez satelitu nedoručí ani pizzu
Útoky z vesmíru už zasáhly i Německo. Pistorius potvrdil, že nemíří pouze proti vojákům, ale proti ekonomice a společnosti jako celku. Narušení funkce satelitů může způsobit, že letadla nenajdou svou trasu, lodě se ocitnou v nebezpečí a dokonce i „doručovatel pizzy, kterému důvěřujeme, by měl problém najít správnou cestu,“ zašprýmoval ministr.
Pistorius připomněl i konkrétní příklad: ruský kybernetický útok na komunikační satelitní síť Viasat v únoru 2023, který vyřadil i některé německé větrné turbíny. Rusko navíc dlouhodobě sleduje západní cíle: Ruské satelity Luch/Olymp od roku 2015 provádějí těsné průlety kolem satelitů USA a západních zemí, přičemž sledovaly i dva komunikační satelity, které používá Bundeswehr.
Mohlo by vás zajímat
Investice 35 miliard: Co chce Bundeswehr koupit?
Německo proto aktivně hájí své zájmy. „Budujeme struktury v rámci Bundeswehru, které nám umožní účinně se bránit a odstrašovat ve vesmíru,“ řekl Pistorius. Německo proto pošle do vesmírného programu v příštích pěti letech rekordní miliardy eur. Největší evropská kosmická dopravní společnost Arianespace už oznámila, že získala kontrakt od Bundeswehru na vypuštění dvou družic SATCOMBw Stufe 3 na těžkých raketách Ariane 6. Nové družice nahradí vojenské komunikační letouny COMSATBw 1 a 2.
Plán investic 35 miliard eur zahrnuje:
- Získání nových satelitních konstelací pro včasné varování, průzkum a komunikaci.
- Nasazení systémů dvojího užití, tedy technologie, které lze využít pro civilní i vojenské účely.
- Systémy na ochranu před narušením a útoky a lepší přehled o situaci díky radarům, dalekohledům a budoucímu využití družic Sentinel.
- Zabezpečení dopravní kapacity do vesmíru a zřízení specializovaného vojenského centra pro provoz družic.
Ministr slíbil cíleně zapojit průmysl. „Stavíme na vašem know-how!“ vzkázal. Berlín chce nebyrokraticky a včas podporovat inovace malých a středních podniků a velké firmy využije jako systémové integrátory.
Francie a Británie na špici, Česko sází na experty
Na válku vedenou ve vesmíru se aktivně připravují i další alianční země, Česko nevyjímaje. Francie se už dlouho profiluje jako evropský lídr ve vesmírné obraně. Jako první alianční země vytvořila v roce 2019 Vesmírné velitelství a plánuje investovat miliardy eur do vývoje aktivních obranných schopností, které zahrnují i malé satelity s možností manévrování a ochrany. Podobně Velká Británie výrazně posílila své Vesmírné síly a spouští programy zaměřené na kybernetickou obranu satelitů.
Většina evropských zemí NATO se nicméně soustředí hlavně na situační povědomí. Sdílením radarových a teleskopických dat se snaží vybudovat komplexní obraz o pohybu cizích satelitů a vesmírného odpadu, čímž zlepšují připravenost na potenciální konflikty a zabraňují nehodám na oběžné dráze.
Také Česko se aktivně zapojuje do vesmírné dimenze NATO, i když jeho primární role spočívá spíše v expertní a technologické podpoře, nikoli v budování vlastních vojenských satelitů. Čeští specialisté se účastní vývoje a testování systémů pro monitorování vesmíru a analýzu hrozeb. Důležitým krokem bylo zapojení do NATO Space Centre of Excellence. Praha tak využívá své zázemí v kybernetické bezpečnosti a IT k posílení obranných schopností Aliance a k ochraně jejích vesmírných kapacit. Příprava na konflikty ve vesmíru pro Česko znamená hlavně zajistit nezávislost a zabezpečení dat z kritické satelitní infrastruktury.
Vesmír je divočina
Jana Robinsonová z Pražského institutu bezpečnostních studií PSSI nedávno naznačila, že vesmír je zatím „divočina“ bez pravidel. „S vesmírem je to stejné jako s námořním, pozemním, vzdušným a kybernetickým prostorem. Potřebuje fungovat na základě nějakých pravidel a ta zatím chybí,“ řekla serveru Hlídací pes. Důrazně volá po nutnosti definovat vesmírnou bezpečnost a chování v této doméně.
Čeští bezpečnostní experti se shodují, že vesmír je pátou operační doménou a současný konflikt ve vesmíru je hlavně o zajištění odolnosti a nezávislosti na kritických datech. Narušení satelitní infrastruktury by mohlo mít zásadní dopad na celou Zemi.
