Častější výskyt extrémního počasí vede k narušení dodavatelských řetězců v globální ekonomice. To má dopady i na ceny zboží. Už nyní kvůli změnám klimatu rostou ceny kávy, kakaa nebo rýže. Ohrožena je také výroba čipů.
Povodně, sucha a další klimatické hrozby narušují výrobu, zemědělství a obchodní infrastrukturu. To může vést k dominovým efektům a vytvářet ekonomické krize.
„Trajektorie se mění. S postupujícími klimatickými změnami se předpokládá, že hrozby budou častější a intenzivnější, což zvyšuje pravděpodobnost souběžných narušení ve více regionech,“ varuje studie bruselského think-tanku Bruegel o dopadech oteplování na globální ekonomiku. Její autoři, Madalena Barata da Rochaová, Heather Grabbeová a Niclas Poitiers, tvrdí, že éra globalizace nezasažené klimatickou změnou je u konce.
Globální cenový šok
Dříve mohly nadnárodní firmy přesunout výrobu do nepostižených regionů, jako tomu bylo po povodních v Thajsku v roce 2011. To se ale mění, pokud se přírodní katastrofy opakují každý rok.
Obzvlášť zranitelní jsou farmáři a celý zemědělský sektor. Postupné změny teplot a srážek mají zásadní dopady na produkci zemědělských plodin. Sucha v Brazílii v roce 2023 a extrémní vedra v západní Africe o rok později vedly k prudkému růstu cen kávy a kakaa.
Loňská sucha v Indonésii a Japonsku zase způsobila zvýšení cen rýže. Autoři studie varují, že tyto geograficky lokalizované události mohou v příštích letech významněji destabilizovat globální trhy s potravinami a způsobovat cenové šoky. Situaci navíc zhoršují nekoordinované reakce politiků v zasažených zemích.
Mohlo by vás zajímat
Voda a čipy
Nedostatek vody je zase hrozbou pro produkci špičkových čipů na Tchaj-wanu, který vyrábí až 90 procent nejvýkonnějších polovodičů na světě. Na jejich výrobu je ale potřeba obrovské množství vody.
Sucho v letech 2020 až 2021, nejhorší za posledních 56 let, snížilo hladinu vodních nádrží pod pět procent, což si vynutilo zavedení přídělového systému. I když nebyla produkce čipů zastavena, představuje to další systémové riziko pro světovou ekonomiku. Na dodávkách vody jsou ale závislé i další průmyslové obory, jako je ocelářství nebo chemický průmysl.
Ohrožené trasy
Dalším faktorem, který zvyšuje zranitelnost světového obchodu, jsou námořní trasy. Po moři se přitom přepravuje 90 procent objemu zboží. V roce 2023 musel kvůli suchu snížit Panamský průplav svou kapacitu o 10 procent a přesměrovat lodě na delší trasy.
K tomu se přidávají útoky jemenských povstalců v Rudém moři. Americká banka JPMorgan odhadla, že narušení dopravních tras vedla v první polovině loňského roku ke zvýšení globální inflace o 0,7 procenta. Častější sucha ohrožují také říční dopravu.
Méně elektřiny
Nedostatek srážek má zásadní dopady i na energetiku a výrobu elektřiny. Produkce energie z hydroelektráren klesla v roce 2022 o 20 procent. Výpadky produkce zatěžují energetické sítě závislé na obnovitelných zdrojích energie, což pro průmysl představuje řadu problémů, upozornila zpráva.
Odborníci z Bruegelu navrhují, aby politici podporovali diverzifikaci zdrojů a investice do nových technologií. V případě Tchaj-wanu to je například odsolování mořské vody.
Švýcarská pojišťovna Zurich Insurance Group uvedla, že za poslední dekádu dosáhly ekonomické ztráty související s extrémním počasím dvou bilionů dolarů (41 bilionů korun). Autoři studie zdůraznili, že rozhodnutí učiněná v tomto desetiletí budou formovat ekonomiku po celé generace. Proto by měla EU investovat do odolné energetické i dopravní infrastruktury a také snížit závislost na dovozu surovin.
