Je důležitější ochrana dětí na internetu, anebo ochrana soukromí? Evropské země se neshodnou. To, zda projde nařízení EU, které zavede skenování obsahu na mobilních zařízeních evropských uživatelů aplikací WhatsApp nebo Messenger, závisí z velké části na Německu. Nyní na regulaci změnilo názor.
Největší unijní země vytrvala v odporu vůči unijní legislativě jen pár dní. Nejdřív se přidala ke skupině zemí, které s návrhem nových pravidel nesouvisí. Po pár dnech ale ustoupila. Zástupce německého ministerstva vnitra na jednání německého parlamentu připustil, že Německo souhlasí s možností skenovat obsah zařízení na straně uživatele, než bude odeslán.
Návrh nařízení EU, pro které se vžilo označení chat control, totiž počítá s tím, že umožní zasahovat i do chatovacích aplikací, které fungují na principu takzvaného koncového šifrování — zpráva tak „cestuje“ mezi telefony zašifrovaná. Platforma Fight Chat Control, která monitoruje postoje jednotlivých zemí v Unii, nyní přebarvila Německo ze zelené barvy na modrou. Zeleně označuje odpůrce evropské legislativy.
Zásadní oslabení
To znamená, že země, která má nejvíce obyvatel v EU, zásadně oslabí potenciální blokační menšinu zemí, které nové nařízení odmítají. Mezi ně patří Česko, Slovensko, Polsko, Rakousko nebo Finsko.
Příkopy mezi členskými státy EU tak zůstávají nadále hluboké. S regulací, jejímž cílem je omezení sexuálního zneužívání dětí, souhlasí kromě předsednické země Dánska i velké státy — Francie, Itálie a Španělsko. Skenování chatů v aplikacích má odhalit nelegální obsah, jako je dětská pornografie. Odpůrci nařízení to ale považují za porušení soukromí a zavádění formy cenzury.
Mohlo by vás zajímat
Konec rovnováhy
Změna postoje Německa mění dosavadní rovnováhu. Bez pevného odmítnutí ze strany Berlína opozice nemůže zaručit blokační menšinu, kterou tvoří nejméně čtyři státy, které reprezentují 35 procent obyvatelstva EU. Proto je postoj osmdesátimilionové země rozhodující.
Podle nejnovějších údajů zatím nařízení podporuje 14 zemí: Francie, Španělsko, Itálie, Dánsko, Irsko, Chorvatsko, Bulharsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Portugalsko, Švédsko a Maďarsko. Opoziční blok tvoří Česká republika, Rakousko, Belgie, Nizozemsko, Finsko, Polsko, Lucembursko a Slovensko. Kromě Německa zůstávají další čtyři země nerozhodnuté: Řecko, Rumunsko, Slovinsko a Estonsko.
Hlasování v říjnu
Rozhodující okamžik nastane 14. října, kdy mají ministři vnitra členských zemí hlasovat o dánském návrhu. Myšlenka skenování soukromých zpráv se poprvé objevila v roce 2020, kdy ji unijní instituce schválily jako výjimku ze směrnice o soukromí v online prostředí. Tím daly chatovacím platformám možnost skenování zavést, pokud chtějí. O dva roky později, v roce 2022, navrhla Evropská komise regulaci, kterou by chatovacím aplikacím skenování nařídila. Od té doby takzvaný chat control vyvolává bouřlivé spory o to, zda je důležitější ochrana soukromí, nebo ochrana dětí.
Část odborné veřejnosti varuje, že skenování na straně klienta narušuje už zmíněný princip koncového šifrování a nese vážná rizika pro soukromí a bezpečnost. Organizace na ochranu dětí zase tvrdí, že je nová legislativa nezbytná pro omezení zneužívání dětí v online prostředí.
