Stávky zapisovatelů, asistentů či protokolujících úředníků za loňského působení bývalého ministra Pavla Blažka (ODS) veřejně odhalily roky neřešený problém soudů – nízké mzdy, odchody a fluktuaci pracovníků. Politické strany před říjnovými volbami shodně uvádějí, že platy úředníků na soudech a státních zastupitelstvích musí růst. 

Piráti například navrhují, aby se platy odvíjely od průměrných mezd administrativních pracovníků na trhu. Soudy loni dvakrát ochromila stávka justičního personálu. Zaměstnanci poukazovali na to, že jejich platy jsou v porovnání s jinými úřednickými profesemi dlouhodobě podhodnocené. Upozorňovali také, že bez vyšších platů hrozí odchody zkušených pracovníků, kteří drží každodenní chod justice.

Úředníci na soudech se totiž často pohybují v platových hladinách, které sotva překračují 30 tisíc korun hrubého. Vyšší soudní úředník na okresním soudu měl loni průměrně kolem 31 tisíc, u krajských soudů lehce přes 33 tisíc. Nástupní platy zapisovatelů se dokonce pohybují jen kolem 17 tisíc korun.

Méně než lidé bez kvalifikace

Shoda panuje na tom, že přidat je nutné. „Je třeba navýšit platy na konkurenceschopnou míru. Nemůžeme platit nejustičním pracovníkům soudu méně než nekvalifikovaným zaměstnancům,“ uvedl stínový ministr spravedlnosti za hnutí ANO Radek Vondráček.

SPOLU zdůrazňuje nutnost vyrovnání platových rozdílů a posílení transparentnosti. „Klíčové je zaměřit se na vyrovnání platových rozdílů, které mohou mít vliv na motivaci pracovníků,“ odpověděla ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS).

Mohlo by vás zajímat

soud
Okresní soud v Mostě Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Hnutí STAN rovněž uvedlo, že zaměstnanci justice si zaslouží důstojné ohodnocení odpovídající náročnosti práce. Je potřeba více prostředků na platy i modernizaci pracovního prostředí. „Řada úkonů může být v blízké budoucnosti nahrazena digitalizací nebo využitím umělé inteligence – například při anonymizaci či pseudonymizaci soudních rozhodnutí. Dalším krokem, který uleví kapacitám justičních zaměstnanců, je automatizace komunikace s bankami,“ odpověděl lídr hnutí STAN v Praze a náměstek ministryně spravedlnosti Karel Dvořák.

Víc pro seniorní pracovníky

Jak ale zajistit víc peněz pro úředníky na soudech? Piráti navrhují, aby se platy odvíjely od průměrných odměn administrativních pracovníků na trhu a aby stát více odměňoval seniorní a produktivní zaměstnance.

„Samostatný problém je odměňování soudních kandidátů, kteří mají často menší plat než asistenti, což nedává logiku – jejich plat by se měl odvíjet od procenta platu soudce,“ myslí si předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Stačilo! trvá na tom, že více peněz musí směřovat primárně do platů justičního personálu a provozu soudů, nikoli k soudcům. Kritizuje současný stav, kdy se resort každoročně doprošuje vlády o peníze.

„Pomůže pouze více peněz v rozpočtu především pro justiční personál a vůbec provoz justice. Tím nemyslíme přidat soudcům. Ti se, jak vidíme, o sebe vždycky postarají. Hlavně jde o to, abychom každý rok nezažívali situaci, že v půlce roku dojdou peníze na provoz soudů. A ministr spravedlnosti se, žmoulaje čepici v ruce, doprošuje na vládě o zvláštní navýšení rozpočtu, aby justice do ledna úplně nezkolabovala. Je to nedůstojné a nebezpečné pro stát a jeho chod,“ reagoval Roman Roun ze Stačilo!.

Ministerstvo financí totiž nechává resort spravedlnosti vyčerpat prostředky až na doraz. Situace je pak často taková, že soudy nemají například na vyplácení odměn advokátům.

SPD také plánuje přesměrování části veřejných výdajů na vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky justičního aparátu.

Nespokojenost trvá

Motoristé chtějí nejprve provést audit, který by ukázal reálné potřeby resortu. Podobně jako STAN tvrdí, že úspory může přinést digitalizace a inspekční orgán na ministerstvu.

V reakci na protesty vláda slíbila, že od ledna 2025 průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů vzroste o pět tisíc korun. Současně plošně přidala státním zaměstnancům 1 400 korun a justičnímu personálu navíc přiznala průměrné navýšení o pět procent. Podle justičních odborů se ale pět tisíc v plné výši na výplatních páskách neprojevilo. Část navýšení se rozpustila v odměnách či jiných složkách a skutečný rozdíl v příjmech je menší.