Nové dálnice, vlaky, které se budou řítit českou krajinou i více než třísetkilometrovou rychlostí, jedna jízdenka pro celou republiku a slevy na železnici. Politické strany před volbami rozjíždějí závody o nejambicióznější dopravní program. Jenže rozpočet praská ve švech a náklady jdou do stovek miliard. Kde na to vzít? A kdo opravdu přichází s vizí, která dává smysl?
Hlavní politické strany slibují pro českou dopravu budoucnost západního ražení a předhánějí se v tom, co všechno postaví nebo upraví. S nejpodrobnějším programem v oblasti dopravy do voleb vstupují Starostové a nezávislí (STAN) – ostatně jako i v jiných oblastech od politiky práce, přes financování penzí až po energetiku. Důraz dávají na rozjezd výstavby vysokorychlostních železničních tratí (VRT) pro rychlosti až 350 km/h, které jsou podle nich zásadní pro propojení Česka se zahraničím, mají zmírnit odliv obyvatel z odlehlejších regionů Česka i přelidnění velkých měst.
Po zprovoznění jedné z páteřních tras RS1 mezi Prahou a Brnem by vlaky mezi českými metropolemi měly cestu zvládnout za méně než 60 minut. V současnosti je v nějaké fázi přípravy 460 kilometrů vysokorychlostních tratí.
Jízdenka k rozvoji regionů
Při plánování železničních tratí chtějí STAN více pracovat s krajinou i kraji a obcemi. Na VRT mají navázat projekty cyklostezek nebo výstavba nových bytů. Prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury Tomáš Janeba, který pro Ekonomický deník jednotlivé programy v oblasti dopravy okomentoval, upozornil ale na to, že na řadu opatření je už pozdě. Přesto je podle něj navazující stavby „správné řešit“.
„Případné změny ale nesmí zdržovat přípravu a realizaci VRT. Když už VRT projde územím, tak ať má maximální efekt pro regiony. Dnes to ale ministerstvo pro místní rozvoj neřeší, je bez vize a zájmu,“ uvedl. Vysokorychlostní železnice je podle něj v současnosti čistě dopravní projekt, bez navazující koncepce.
A co by mohla taková koncepce zahrnovat? Ekonomický deník se podíval na zkušenosti ze zahraničí. Státy jako Francie, Španělsko či Japonsko, kde mají vysokorychlostní tratě dlouholetou tradici, zpravidla v první řadě řeší jejich napojení na městskou a regionální dopravu. Ze stanic vysokorychlostní železnice se stávají dopravní uzly, v nichž cestující přestupují na městské autobusy či tramvaje do přilehlých měst, regionální vlaky nebo si mohou půjčit sdílená auta a kola.
Mohlo by vás zajímat
Příchuť Francie
Kolem stanic vysokorychlostní železnice také vznikají zcela nové městské čtvrti a byznysové inkubátory a huby. Za dobrý příklad takového rozvoje považují ekonomové a urbanisté Euralille – byznysovou čtvrť francouzského města Lille postavenou na přelomu 80. a 90. let. Vznikla u strategického železničního uzlu propojujícího Paříž s Bruselem a Londýnem. Na ploše kolem 120 hektarů, tedy zhruba o třetinu větší, než zabírá pražský park Stromovka, vzniklo přes 800 metrů čtverečních kancelářských a nákupních ploch a také hotelů a bytů. Zájemci mohou v Euralille navštívit velký koncertní sál, k dispozici je i kongresové centrum. Z upadajícího průmyslového a textilního města se díky vysokorychlostní železnici stal rostoucí podnikatelský hub evropského významu.
Vyrovnání podmínek?
STAN přichází i se srovnáním podmínek mezi silniční a železniční nákladní dopravou. „Zavedeme mýto pro nákladní vozidla nad 12 tun na všech pozemních komunikacích a současně zavedeme slevový systém poplatků za užití dopravní cesty na železnici u přeprav, které mohou být převedeny ze silnice – s možností slevy až do výše 100 procent,“ píše se v programu.
„Morálně zastaralé“ projekty chtějí STAN aktualizovat. Jako příklad uvádějí plánování novostaveb tratí na maximální rychlost 200 kilometrů v hodině. Stabilnější financování výstavby má zajistit zavedení víceletého rozpočtu pro Správu železnic. Podle Janeby jde přitom o zcela obvyklou praxi v Německu, Francii i Rakousku. Česko tak jen dobíhá osvědčený evropský trend, o který dosavadní vedení ministerstva financí ignorovalo. Za rozumný považuje i plán tratě místo každoročních oprav kompletně zmodernizovat.
Do programu Starostů a nezávislých se dostal i rozvoj silniční sítě. Na pomoc s financováním si chtějí vzít PPP projekty i emise dluhopisů. „Pro železnici by bylo vhodné vydávat zelené dluhopisy. Jednak by to velmi ocenil finanční sektor – banky, pojišťovny a penzijní fondy, jednak to přinese mírně lepší cenu, ale do budoucna to bude nutné, pokud budeme potřebovat velké objemy. Jedno řešení by mohlo být vydání zelených dluhopisů přímo na VRT,“ poznamenal Janeba. Volební program Starostů a nezávislých se odkazuje i na zjednodušení systému veřejné dopravy a jednu jízdenku.
„Je to ambiciózní a dobrý plán, psaný odborníky. V minulosti to takto psaly všechny strany, problém je v tom, že se z toho nikdy moc nenaplnilo. Ministr by musel přijít s týmem odborníků,“ shrnul Janeba.
Komu chybí vize?
Plánům koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL,TOP-09) podle Janeby chybí vize a snaha posunout či prosadit změny k lepšímu. Program míří spíše na širokou a laickou veřejnost. Koalice poměrně stroze konstatuje, že chce pokračovat v dostavbě současných rozpracovaných projektů. Uvádí, že otevře dalších 240 kilometrů dálnic a dokončí projekty tak, aby byla dálniční síť hotová v roce 2033.
K rozvoji vysokorychlostní železnice v programu uvádí, že zahájí výstavbu jejích prvních kilometrů. Dokončí modernizaci klíčových železničních uzlů. Stejně jako STAN i koalice chce zavedení jednotného systému ve veřejné dopravě. Jedna jízdenka má stačit pro všechny dopravní prostředky.
Stovky kilometrů tras
Hnutí ANO slibuje zejména urychlení výstavby vysokorychlostní železnice – a výstavbu přes 100 kilometrů tratí. Do roku 2029 chce otevřít také přes 300 kilometrů nových dálnic a 60 obchvatů měst v délce přes 200 kilometrů.
Ve vodní dopravě chce hnutí ANO navázat na současné plány koalice a dokončit plavební stupně Děčín a Přelouč. Výstavbu plavebního stupně Děčín zmiňuje v dlouhodobém dopravním programu i SOCDEM. Podporu hnutí ANO mají získat regionální letiště a rozvoj nových technologií, jako jsou drony nebo autonomní prostředky.
Ochota k zadlužení státu
A z čeho by se měly nákladné projekty financovat? ANO počítá se zapojením soukromého sektoru a využití PPP projektů. Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) už několikrát upozornil na to, že potřebuje s ohledem na očekávaný růst výdajů na infrastrukturu i zvýšené příjmy.
„Jen čtyři jaderné bloky vyjdou na 800 miliard korun. Když připočteme vysokorychlostní železnice, a to v úsporném rozsahu, tak je to dalších 700 až 800 miliard korun. Když přidáme zvýšené výdaje na armádu, tak jsme na dvou bilionech korun v příštích 20 letech,“ upozornil nedávno na konferenci Právo a daně, kterou pořádaly Ekonomický deník a Česká justice Havlíček. Voličům ale zároveň přislíbil, že hnutí se ani kvůli těmto plánů neuchýlí ke zvyšování daní. Velmi pravděpodobně si tak větších část potřebných peněz na plánované projekty bude muset Česko půjčit.
Že bude v následujících letech projekty obtížené ufinancovat si myslí i Janeba. „Bude zajímavé sledovat, zda bude ochota zvýšit zadlužení státu, protože jiná cesta nebude. PPP může zafinancovat výstavbu, snížit náklady, urychlit termíny, přinést inovace a konkurenci, ale v konečném důsledku to stejně musíme zaplatit z daní,“ podotkl.
Jedna jízdenka na autobus i vlak
Veřejná doprava má v pojetí ANO fungovat na způsobu automatického jízdného ve veřejné dopravě po vzoru Švýcarska. Takzvaný Swiss Travel Pass platí napříč spoji a jeho držitelé mohou získat i slevu na lanovky a vstup do muzeí. Tím přispívá mimo jiné k rozvoji regionální turistiky.
Jednotnou jízdenku, nebo aplikaci, pro veřejnou dopravu ve všech módech a po celé republice slibují ve svém programu i Piráti. Zjednodušení systému nákupu jízdenek má v programu také SOCDEM. Tarif OneTicket se má podle nich rozšířit na všechny druhy dopravy, včetně MHD. Sociální demokracie se inspirovali německým systémem D-ticket. Za paušální měsíční poplatek je možné cestovat po celém Německu v regionálních vlacích, metru, tramvajích i autobusech.
Dodatečné peníze na silnice má dle vize sociálních demokratů přinést zavedení dynamického mýtného pro kamiony, kde se má cena odvíjet od denní doby. V dopravních špičkách zaplatí kamiony vyšší sazbu.
Svobodní za volantem?
Motoristé sobě ve volbách sázejí nepřekvapivě na sliby ohledně „výrazného zrychlení výstavby a modernizace dálnic, silnic a městských obchvatů“. Financování dopravních staveb má zajistit „efektivnější systém“ včetně zapojení soukromého sektoru.
Chtějí zajistit i rychlejší opravy silnic, pomoci tomu mají penalizace firem za nedodržení termínů. Automobil považují za symbol svobody a prosperity. V programu tak má místo i boj „proti šikanóznímu vybírání pokut a zneužívání radarů jako pouhého zdroje příjmů pro obce“. Soustředí se také na technologicky neutrální přístup, který se neomezuje na jednu formu pohonu nebo přepravy.
Nechtěné? Třeba povolenky na benzín
Motoristé sobě se také snad jako jediní v programu vymezují proti výstavbě vysokorychlostní železnice. Nepovažují je „za smysluplnou prioritu pro Českou republiku“. Přednost dávají rozvoji takzvaných rychlých spojení a modernizaci konvenčních tratí. Rozdíl mezi investicí do trati s rychlostí 320 km/h a 250 km/h nebude velký, technologie budou stejné, upozornil prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury Tomáš Janeba. Vysokorychlostní železnice se podle něj navíc staví na dalších 100 let
Prostor mají ve volebních programech i emisní povolenky pro domácnosti a osobní dopravu. Ty mají podle plánů Evropské unie zvýšit cenu benzínu a nafty, a motivovat tak domácnosti k úsporám a přednostní volbě hromadné dopravy. České politické strany si ale takový přístup většinou dokážou představit. ANO se chystá zavedení povolenek zamezit. Proti sestaví i SPD a Spolu chce prosazovat jejich odklad a zastropování.
