Návrh státního rozpočtu pro příští rok odhaluje zásadní změnu v prioritách Česka. Ministerstvo obrany má hospodařit s financemi, které výrazně překonávají dosavadní částky. Namísto dvouprocentního minima HDP se celkové obranné výdaje posunou na novou, historickou úroveň. Jde o jasný signál, že bezpečnost země se stává jedním z hlavních cílů vlády. Objevují se ovšem i kritické hlasy.
Příští rok by měl rozpočet ministerstva obrany dosáhnout 175,8 miliardy korun. To představuje navýšení o 21,4 miliardy oproti stávajícímu rozpočtu a je to skok o 13,9 procenta. Resort obrany si tak upevní svou pozici mezi třemi největšími rozpočtovými kapitolami státu.
Celkové výdaje na obranu, které zahrnují i příspěvky dalších ministerstev, jako je vnitro, doprava či zahraniční věci, dosáhnou ohromných 206,5 miliardy korun. Tato suma odpovídá 2,35 % HDP, což je nad rámec závazku vůči NATO.
Trend posilování obranných kapacit má navíc pokračovat. Podle střednědobého výhledu se počítá s dalším růstem výdajů až na 214,9 miliardy korun v roce 2027 a 237,8 miliardy v roce 2028.
Mohlo by vás zajímat
Rozpočet jako zrcadlo priorit
Letošní rozpočet obrany činí 154,395 miliardy korun. Ačkoli splnil dvouprocentní závazek vůči NATO, nadcházející navýšení ukazuje na znatelné zrychlení tempa. Podíl výdajů na hlavní druhy techniky v rozpočtu na rok 2025 dosahoval 29,5 %, což je proinvestiční orientace, která bude pokračovat i v následujících letech.
Většina rozpočtu pro příští rok, konkrétně 133 miliard korun, je určena na zajištění obrany České republiky prostřednictvím Armády ČR. Na platy v resortu je vyčleněno přes 26 miliard korun, což odráží valorizaci a plánovaný nábor.
Další významné částky jsou alokovány pro specifické oblasti. Například 21 miliard korun je určeno na rozvoj systému obrany státu. Nemalých 9 miliard korun je alokováno na zajištění strategického zpravodajství a 1,4 miliardy na podporu prezidenta republiky. Na výzkum, vývoj a inovace je pro resort obrany ze státního rozpočtu vyčleněno 457 milionů korun.
Co to znamená pro armádu?
Takto výrazné navýšení je pro armádu zásadní. Umožní naplánovat a realizovat dlouhodobé strategické projekty, a to díky finanční stabilitě, kterou zajišťuje zákon o financování obrany. Armáda tak získá zdroje pro modernizaci, výcvik a nákup technicky vyspělého vybavení, které je nezbytné pro udržení její obranyschopnosti.
Příjmy ministerstva obrany by měly v příštím roce dosáhnout 8,6 miliardy korun, převážně z pojistného.
Vláda s navyšováním rozpočtu ministerstva obrany počítala, a proto už na začátku letošního roku rozhodla, že výdaje na obranu se do roku 2030 budou každoročně zvyšovat o 0,2 % HDP. V roce 2030 tak dosáhnou minimálně 3 % HDP.
Něco tu nesedí
Přes příznivé vnímání navýšení obranného rozpočtu se ovšem objevují i kritici. Jako například předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO). „Rozpočet na rok 2026 ve výši 176 miliard korun odpovídá zákonným 2 % HDP. Z tohoto širšího hlediska je zde jeden zásadní nesoulad, a to deklarace navyšování výdajů na obranu,“ míní Metnar. Byť podle něj vláda hovoří o navyšování výdajů na obranu státu, fakticky se výdaje na obranu vůči HDP nezvyšují.
„Hlavním důvodem je, že údajné navýšení je obsaženo v jiných kapitolách, převážně v kapitole ministerstva dopravy, avšak je zřejmé, že se jedná jen o rozpočtový trik, který s navýšením výdajů na obranu nemá nic společného. Proč? Protože ještě v loňském schváleném rozpočtu je predikovaný výdaj na obranu státu u rezortu dopravy pouze 145 milionů – dnes v návrhu rozpočtu je přes 20 miliard. Kde se tam vzaly, jak je možné, že to loni ještě vláda nevěděla, kdy byl požadavek rezortu předložen a kdo schválil, že se jedná o výdaj na obranu státu dle zákona o financování obrany?“ klade si otázku Metnar.
Podle prezidenta a výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka by se dalo diskutovat o účelnosti vynaložených prostředků. „Nicméně měsíc před volbami je to zbytečné. Je potřeba se soustředit na jednání s novou vládou,“ říká Hynek. Podotýká, že přes veškeré deklarace o potřebě přednostně pořizovat techniku od domácích firem nevnímá, že by tomuto rozpočty odpovídaly.
Plán pro kolektivní obranu
Výdaje související s obranou, které se budou započítávat do 1,5 % HDP, budou zahrnovat zejména investice do infrastruktury, rozšíření kapacit obranného průmyslu, podporu inovací, zvýšení odolnosti a civilní připravenosti zvládat krize, boj proti hybridním hrozbám, ochranu kritické infrastruktury či tvorbu strategických zásob. Už dnes podle předběžného odhadu ministerstva větší část těchto prostředků Česko vydává.
Podle odhadů ministerstva obrany jde v roce 2025 o zhruba 1,28 % HDP. Navýšit je tedy bude nutné jen částečně. I pro tuto kategorii výdajů platí postupné navyšování s termínem roku 2035.
Aby se podařilo naplnit všechny požadované schopnosti, bude muset Armáda ČR dobudovat těžkou mechanizovanou brigádu, středně těžkou brigádu a ženijní a logistické jednotky. Armáda rovněž bude muset postavit několik nových vojenských základen a zajistit dostatečné množství strategických zásob a munice.
V horizontu 6 až 15 let musí přejít vzdušné síly na letouny 5. generace, čehož Česko dosáhne nákupem strojů F-35. Důležitým krokem je také zajištění protivzdušné obrany proti raketám krátkého a středního dosahu.
Pro splnění všech požadovaných schopností bude muset Armáda ČR navýšit počet vojáků na více než 37 000. Nyní jich má k dispozici kolem 24 000. Posílit bude nutné také aktivní zálohu.
