Rezervy základního fondu zdravotního pojištění klesly na nejnižší úroveň za pět let – vystačily by jen na 11 dní. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Zatímco ministerstvo zdravotnictví zdůrazňuje, že peníze jsou záměrně přesměrovány přímo do péče a investic, zaměstnanecké zdravotní pojišťovny varují, že bez změny v nastavení úhrad je ohroženo včasné placení zdravotní péče.
Podle stanoviska NKÚ ke státnímu rozpočtu za rok 2024 se finanční polštář českého zdravotnictví výrazně ztenčil. Základní fond zdravotního pojištění disponoval rezervou odpovídající pouhým 11 dnům provozu, což je nejméně za posledních pět let. Největší propad zaznamenala VZP, jejíž finanční zásoba meziročně klesla z 21 na 14 dní. Zaměstnanecké pojišťovny se dokonce dostaly na hranici sedmi dnů.
Ve srovnání s rokem 2020 se finanční zásoba základního fondu pojišťoven smrskla o 74 procent. „Zdravotní pojišťovny se dostávají do schodkového hospodaření, jejich rezervy trvale klesají a téměř všechny příjmy jsou spotřebovávány bez vytváření finanční rezervy. Takto nastavený systém je dlouhodobě neudržitelný,“ varoval NKÚ.
Ministerstvo: Peníze jdou na kvalitnější péči
Ministerstvo zdravotnictví přiznává, že čísla NKÚ odpovídají realitě. Upozorňuje však na širší kontext. „Zdravotní pojišťovny disponují prostředky také v dalších fondech, například rezervním, provozním, prevence aj. Po jejich zohlednění činila teoretická celková rezerva systému ke konci loňského roku 35 dnů,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob pro Zdravotnický deník.
Za úbytkem rezerv stojí podle něj především nastavení úhradové vyhlášky a rostoucí náklady na zdravotní služby.
Mohlo by vás zajímat
„Tento trvalý nárůst byl ovlivněn zejména upřednostněním zvýšení kvality a dostupnosti zdravotních služeb pro pojištěnce prostřednictvím stanovení úhradových parametrů ministerstvem zdravotnictví před ,zakonzervováním’ rezerv na účtech pojišťoven. Peníze tedy ze systému nezmizely, ale jsou alokovány tam, kde umožňují rozšiřovat investice do výstavby moderních pracovišť či jejich vybavení,“ sdělil Jakob.
Resort tak sice záměrně snížil rezervy zdravotních pojišťoven – a to s ohledem na priority státu – ale ne na takovou úroveň, aby je to ohrozilo. Uznává ovšem, že v tomto trendu nelze pokračovat. „Jakkoli lze současnou výši zůstatků na fondech zdravotních pojišťoven považovat za dostačující, není možné dlouhodobě pokračovat v trendu deficitního hospodaření, ale naopak zvýšit stabilitu systému,“ uvedl Jakob.
Klíčovým nástrojem pro rok 2026 má být úhradová vyhláška, která podle ministerstva nastaví nové mechanismy pro kontrolu výdajů. Resort zároveň připravuje dlouhodobé reformy, například digitalizaci zdravotnictví, reformu lůžkové péče či posílení prevence.
Výdaje přesahují příjmy
I podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady poklesly rezervy hlavně kvůli nastavení úhradové vyhlášky. „Jednoznačnou příčinou jsou vysoko nastavené úhrady za zdravotní péči v závazných úhradových vyhláškách, respektive děje se tak v důsledku opakovaně deficitně nastavené vyhlášky. Ministerstvo stanovilo výdaje na vyšší úroveň, než na co stačí příjmy systému,“ uvedl pro Zdravotnický deník.
Přestože na příčině se s resortem shodne, oproti němu to vidí Balada kritičtěji. Varuje před rizikem, že se systém v dohledné době dostane do problémů s proplácením péče. „Pokud se v roce 2026 nepodaří přejít na vyrovnané hospodaření systému, tak toto riziko existuje,“ řekl.
Prezident svazu s odkazem na propočty pojišťoven dodal, že se v roce 2025 očekává deficit základního fondu ve výši zhruba 8,5 miliardy korun a další více než 1,3 miliardy korun na provozních fondech. Celkový schodek systému tak může přesáhnout deset miliard korun. „Výrazné úspory oproti plánu žádná pojišťovna nepředpokládá,“ konstatoval.
Zdravotní pojišťovny proto apelují na ministerstvo, aby pro rok 2026 nastavilo úhradovou vyhlášku ohleduplněji. „Navrhujeme řadu dílčích kroků, ale zejména nezvyšování cen a úhrad,“ dodal Balada. Návrh vyhlášky očekávají v polovině září.
Čísla kontrolorů jsou vytržená z kontextu
Na reakci ke zprávě NKÚ se Zdravotnický deník zeptal i největšího plátce zdravotní péče v ČR, Všeobecné zdravotní pojišťovny. Podle její mluvčí Viktorie Plívové jsou čísla vytržená z kontextu a neodpovídají reálnému finančnímu zdraví pojišťoven.
„To je nutné posuzovat v rámci peněžních prostředků na všech fondech pojišťovny, které by VZP v případě potřeby využila ve prospěch úhrad péče,“ uvedla Plívová.
VZP podle ní dokázala za posledních 10 let vytvořit rezervy díky úsporám v provozní činnosti. Letos měla na provozním a investičním fondu téměř 17 miliard korun a další 3,9 miliardy pak na rezervním fondu. „Celkem na všech fondech k 31. prosinci 2024 evidovala 32,3 miliardy korun, což odpovídá rezervám na 39 dní,“ konstatovala.
K postupnému úbytku rezerv v posledních letech přispělo podle VZP několik faktorů, přičemž za hlavní považuje nastavení úhrad od roku 2019. Dalšími jsou propad výběru pojistného na začátku pandemie covid-19 či stagnace plateb za státní pojištěnce v roce 2022.
VZP: Hrazení péče ohroženo není
VZP nicméně odmítá, že by byla ohrožena její schopnost včas hradit péči. K letošnímu 30. červnu měla na účtech 31,7 miliardy korun. „VZP drží 70 procent finančních rezerv systému veřejného zdravotního pojištění, takže u nás k ohrožení schopnosti hradit péči rozhodně nedojde. V případě ostatních zdravotních pojišťoven ale tuto situaci vyloučit zcela nelze,“ míní Plívová.
Výhled na letošní rok počítá se schodkem základního fondu zdravotního pojištění ve výši zhruba 7,5 miliardy korun, který má být částečně zmírněn úsporami v provozu. Celkové rezervy VZP by tak ke konci roku 2025 mohly klesnout pod 30 miliard korun.
Krátkodobě chce pojišťovna stav zlepšit přísnější správou pohledávek, důslednějším výběrem pojistného a efektivní smluvní i zdravotní politikou. Do budoucna však podle ní bude nutné provést systémové změny, aby se financování zdravotní péče v Česku nedostalo do dluhové spirály.
