Příjmy z převodu podílů ve firmách nebo prodeje cenných papírů budou zřejmě osvobozeny od daně z příjmů i nad 40 milionů korun. Osvobození se nebude týkat příjmů z prodeje kryptoměn. Tento návrh Senátu dnes přijala Sněmovna a vložila ho do předlohy, která mění zákony v souvislosti se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Předloha zamíří k podpisu prezidentovi.

Jde o jeden z posledních zákonů, které Sněmovna schválila před nadcházejícími volbami. Navazuje na zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů, který má od příštího roku ušetřit zaměstnavatelům vyplňování až 25 formulářů.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) podpořil senátní verzi. Pokud by se změnová novela nepřijala, ministerstvo by systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů nebylo schopno zavést, uvedl.

Stejný návrh na osvobození příjmů z převodu firem předložil již ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), zahrnoval však i osvobození příjmů z prodeje kryptoměn. Sněmovna ho kvůli tomu neschválila, protože odpůrci argumentovali bitcoinovou kauzou, kdy stát přijal bitcoiny od muže odsouzeného za trestnou činnost. Tvrdili, že by to mohlo vést k osvobození příjmů z prodeje bitcoinů pocházejících trestné činnosti, což ministerstvo financí odmítalo.

Mohlo by vás zajímat

Pirátská místopředsedkyně Sněmovna Olga Richterová tuto změnu kritizovala stejně jako další Piráti. Označila ji například za předvolební dáreček pro několik desítek superbohatých lidí. Argumentovala i tím, že i v případě prodeje kryptoměn lze zdanění obejít tím, že se kryptoměna vloží do prodávané korporace. Naopak podle senátora STAN Ondřeje Lochmana, který zákon před poslanci uvedl, jde v případě úplného osvobození příjmů z prodeje obchodních společností především o to, aby nebyli zdaněni dlouholetí provozovatelé rodinných firem, kteří je nemají komu předat. Výhrady měl i Radek Rozvoral (SPD). Podle něj jde o zbytečné zvýhodnění velkých investorů, které nepřináší spravedlnost běžným občanům.

Jak to bude s benefity?

Poslanci dnes v předloze také na návrh Senátu zpřesnili podmínky osvobození některých zaměstnaneckých benefitů. Nebude nutné, aby neměly vazbu na odvedenou práci. Podle senátora Lochmana by vazba na odvedenou práci vyvolávala právní nejistotu, protože benefity jsou navázány na výkon práce.

Současně s tím poslanci rovněž na návrh Senátu vypustili z předlohy v rozpočtovém určení daní, která se dostala do zákona ve Sněmovně. Jde o změnu v rozdělení daní, které platí obce z vlastní hospodářské činnosti. Obcím a krajům už neměl zůstávat výnos z daní z jejich podnikatelské činnosti, ale měl se mezi ně rozdělovat podle běžného klíče rozpočtového určení daní. Senát navrhl zachovat dosavadní stav. Senátor Lochman uvedl, že nebyla zpracována analýza dopadů na rozpočty obcí.

Zvýhodnění pro nízkoemisní vozy

Schválená předloha také na návrh Senátu mění definici nízkoemisních vozidel. Bez této změny by v budoucnu hrozilo, že by hybridní vozidla plug-in přišla o podporu. „Nízkoemisním vozidlem se bude rozumět silniční motorové vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a není bezemisním vozidlem. Tato úprava je důležitá, protože stávající definice by od roku 2026 znemožnila poskytnout daňové zvýhodnění při poskytnutí nízkoemisního služebního vozidla i pro soukromé účely,“ uvedla daňová poradkyně společnosti KPMG Lenka Nováková.

Předloha také přináší navýšení odpočtu výdajů na výzkum a vývoj, a to na 150 procent do limitu 50 milionů korun. Nad uvedený limit si bude moci poplatník odečíst jen 100 procent. Lhůta pro uplatnění odpočtu se prodlouží ze tří na pět let.

Zákon také ruší institut srážkové daně, ale omezuje okruh případů, kdy kvůli tomu budou muset zaměstnanci podávat daňové přiznání. Příjmy z dohod o provedení práce budou nově podléhat měsíčním zálohám na daň. Další novinka pak upravuje zdanění zaměstnaneckých akciových a opčních plánů. Jde o zaměstnanecké motivační programy, kdy má zaměstnanec právo na koupi nebo získání podílu v obchodní korporaci bezúplatně nebo za sjednanou cenu.