Může to být něco podobného? Italům v létě neprošel u spojenců z NATO nápad zahrnout do výdajů na obranu výstavbu mostu spojujícího Apeninský poloostrov se Sicílií. Jezdila by po něm i vojenská technika. V návrhu českého státního rozpočtu pro příští rok je v kapitole ministerstva dopravy 20 miliard korun určených na obranu. Přitom letos měl tento rezort na obranné výdaje jen 100 milionů korun.
Národní rozpočtová rada se pozastavila nad navrhovaným rozdělením nákladů na obranu. Konkrétně upozornila na vyčlenění 20,1 miliardy korun pro tento účel v kapitole ministerstva dopravy. Není podle ní jasné, jak přispějí k obraně státu.
„Vzhledem k výraznému meziročnímu nárůstu výdajů na obranu v rámci této kapitoly (v roce 2025 rozpočtovány ve výši 0,1 miliardy korun) by ministerstvo financí či celá vláda měly ozřejmit, které konkrétní výdaje ministerstva dopravy jsou nově označeny jako výdaje na obranu země. A čím se rozpočet tohoto resortu z hlediska obrany země tak náhle a významně změnil ve srovnání s minulými lety,“ upozornila.
Vhodné pro přejezd vojenské techniky
Podle mluvčí ministerstva financí Petry Vodstrčilové budou konkrétní akce uvedeny v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Obecně má jít zejména o cesty, které odpovídají parametrům pro přejezdy těžké vojenské techniky a které jsou potřeba pro zajištění obranyschopnosti české armády.
Ministerstvo dopravy poslalo Ekonomickému deníku konkrétní seznam projektů, které by to měly být. U silničních staveb jsou to například tři úseky dálnice D6, dva úseky dálnice D11 nebo tři úseky dálnice D35. Do projektů spadá i odpočívka Rozvadov na D5. Podrobné seznamy projektů jsou v tabulce:
Mohlo by vás zajímat
Na železnici jsou do obranných výdajů zahrnuté například optimalizace železniční trati mezi Karlštejnem a Berounem, modernizace železničního uzlu Česká Třebová či modernizace trati mezi Nemanicemi a Ševětínem.
Zařadit dopravní infrastrukturu do obranných výdajů je podle ministerstva financí běžná praxe i v jiných zemích. „Vyplývá to i z mezinárodních závazků poskytování podpory hostitelskou zemí (HNS) pro alianční jednotky při přesunech spojeneckých vojsk přes území České republiky,“ vysvětlila mluvčí Vodstrčilová.
Národní rozpočtová rada ale podotýká, že i když je možné si u některých infrastrukturních staveb představit určité navýšení ceny z důvodu zohlednění vojenských potřeb, jen těžko lze akceptovat, že by se jednalo o téměř 20 procent navrženého rozpočtu ministerstva dopravy.
„Transparentní objasnění tohoto nárůstu je tak nutné pro zachování funkčnosti fiskálních pravidel i k naplnění účelu schválené výjimky na obranné výdaje a k zamezení jejího možného zneužívání v příštích letech,“ uvedla rada.
Nepřijatelné výdaje?
Celkové obranné výdaje mají podle návrhu rozpočtu pro příští rok činit 2,35 procenta HDP. To odpovídá částce 206,5 miliardy korun. Zahrnutí finančních prostředků na modernizaci dopravní infrastruktury mezi výdaje na obranu je podle mluvčí ministerstva financí v souladu s přijatým vládním opatřením na navýšení aliančních závazků v tempu 0,2 HDP ročně. A to tak, aby byla v roce 2030 vydávána na obranu minimálně tři procenta HDP a následně Česko dospělo k navýšení na úroveň pěti procent HDP v roce 2035, jak schválily země NATO.
Výdaje spojené s obranyschopností, například na infrastrukturu nebo kybernetickou bezpečnost, mají podle plánů ministerstva financí v budoucnu dosahovat 1,5 procenta HDP.
Čtěte také: Stanjura: Vláda v případě potřeby posílí rozpočet pro dopravu na příští rok
Současný návrh rozpočtu v příštím roce počítá s výrazným poklesem výdajů na dopravu. Ministerstvo dopravy by mělo hospodařit s výdaji přes 106,6 miliardy korun. Meziročně to je pokles o přibližně 33 miliard korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v reakci uvedl, že by tak chybělo rezortu 60 miliard korun. Což by podle něj bylo nepřijatelné.
