Evropští poslanci rozpočtového výboru debatovali o posílení vazby mezi právním státem a rozpočtovými zárukami. Mechanismus umožňuje zmrazit výplatu fondů členským zemím, které nedodržují unijní pravidla. Debatu rozvířili maďarští a polští zákonodárci, kteří s krácením financí nesouhlasí.
Europoslanci rozpočtového výboru a výboru pro rozpočtovou kontrolu projednávali podrobnosti zprávy o „provádění režimu podmíněnosti v oblasti právního státu“. Jedná se o mechanismus, který umožňuje EU zmrazit členským zemím výplatu evropských prostředků z unijních fondů, pokud porušují pravidla právního státu.
Zprávu předložili Jean-Marc Germain (S&D/Francie) a Monika Hohlmeierová (EPP/Německo). V praxi už funguje pět let.
Na revizi je příliš brzy
Cílem nařízení je ochrana finančních zájmů Unie. Zpráva o provádění tohoto režimu zdůraznila, že se jedná o základní pilíř ochrany rozpočtu Unie. Germain a Hohlmeierová poukázali na některé nedostatky, které by měli evropští poslanci odstranit.
Zpravodajové vyzvali k užšímu propojení tohoto mechanismu se závěry výročních zpráv Evropské komise o právním státu. „Nevyzýváme k revizi nařízení, protože se domníváme, že na to je ještě příliš brzy. Jsme ale přesvědčeni, že některé aspekty jeho uplatňování se mají zlepšit,“ uvedl Germain.
I když dojde k pozastavení výplaty prostředků pro vládu dané země, finanční podpora by se ale měla dostat k příjemcům, kteří ji nejvíce potřebují, doplnil francouzský poslanec.
Mohlo by vás zajímat
Jak peníze vymáhat?
Europoslankyně Hohlmeierová ocenila pozitivní účinky nařízení. Žádá ale přísnější podmínky pro vymáhání finančních prostředků, které byly nesprávně utraceny. Kritizovala také pomalé sdílení informací mezi Komisí a poslanci Evropského parlamentu.
Do debaty výborů se zapojil také Tamás Deutsch (Patrioti pro Evropu/Maďarsko), který pochází z Orbánovy strany Fidesz. Kategoricky odmítl myšlenku spojovat dodržování zásad právního státu s výplatou peněz z Bruselu. Považuje to za nátlak, který porušuje práva demokracie. „„My Maďaři nechceme žít jako vy. Odmítáme vaši morální nadřazenost. EU nám nemůže diktovat, jak máme žít,“ zdůraznil.
Změna vlády v Budapešti?
Kritiku Maďarska v otázkách dodržování zásad právního státu odmítl jako „institucionální lež“. Identita Maďarska podle něj spočívá v podpoře „křesťanského státu“ a odmítání „LGBTQ kultury“. Obvinil Komisi, že usiluje o změnu režimu v Budapešti. „Chcete, aby ve vládě Maďarska byli vaši lidé,“ prohlásil Deutsch na půdě Evropského parlamentu. Parlamentní volby se mají v zemi na Dunaji konat příští rok v dubnu.
Germain maďarskou kritiku odmítl. „Nenavádíme Maďary, jak mají žít. Požadujeme dodržování zásad právního státu, ke kterým se zavázali při vstupu do EU,“ odpověděl.
Také Hohlmeierová odmítla tvrzení o protimaďarské zaujatosti. Poznamenala, že mechanismus se vztahuje na všechny státy: „Jde o ochranu svobod – nezávislých soudců, svobodných médií – nikoli o útoky na vlády. Bez nich není možné dosáhnout spravedlnosti ani chránit rozpočet.“
Údajná korupce v Polsku
Do debaty zasáhl také zákonodárce Bogdan Rzońca (Evropští konzervativci a reformisté/Polsko), který souhlasil s maďarským kolegou. V podstatě kritizoval vše, co souvisí s EU a bruselskou exekutivou. Do Evropského parlamentu byl zvolen za polskou stranu Právo a spravedlnost (PiS), jejíž vláda byla kritizována Bruselem za porušování principů právního států kvůli soudní reformě.
Podle polského zástupce evropské fondy financují nákup „jachet a kaváren“ pro spojence současného proevropského premiéra Donalda Tuska. Zneužívání evropských fondů by měl prošetřit úřad OLAF, který pro Evropskou komisi vyšetřuje případy korupce a zneužívání unijních prostředků. Rzońca ale žádné konkrétní důkazy neuvedl.
