Evropská komisařka Maria Luís Albuquerqueová má dohlédnout na vytvoření Unie úspor a investic. Jedná se o náročný úkol. Přibližně 34 % úspor obyvatel EU je totiž uloženo na nízkoúročených spořících účtech. Mobilizace finančních prostředků má povzbudit unijní ekonomiku, navrhuje část evropských politiků a bývalých bankéřů.

Evropská komise na jaře představila plán na vytvoření Unie úspor a investic (SIU). Cílem je aktivace úspor občanů EU a jejich „napumpování“ do evropské ekonomiky. Německý think-tank Centrum für Europäische Politik (CEP) nově shrnul možnosti, jak také využít důchodové systémy v rámci SIU.

Neefektivní úspory

Připomenul, že celkové úspory domácností v EU dosáhly 34 bilionů eur (833 bilionů korun) v roce 2023. Zároveň 34 procent z této částky leží jako bankovní vklady na nízkoúročených spořicích účtech.

Komise upřednostňuje využít druhý a třetí pilíř důchodového zabezpečení – zaměstnanecké a soukromé penzijní systémy – jako ústřední prvky SIU. Cílem je zlepšení fungování důchodových systémů a zároveň podpoření hospodářského růstu.

Bývalý italský premiér Enrico Letta (vlevo) a bývalý guvernér francouzské centrální banky Christian Noyer.
Dva muži s jasnými představami o Unii úspor a investic: bývalý italský premiér Enrico Letta (vlevo) a bývalý guvernér francouzské centrální banky Christian Noyer. Foto: Evropský parlament

Evropský účetní dvůr nicméně konstatoval, že cíl Komise vytvořit jednotný trh pro zaměstnanecké důchodové zabezpečení zůstává nedosažitelný. Rovněž poznamenal, že panevropské osobní penzijní produkty (PEPP) se zatím neprosadily.

Argumenty pro doplňkové systémy

Evropská centrální banka (ECB) odhadla, že pokud domácnosti v EU začnou kopírovat spořicí chování – poměr vkladů k ostatním finančním aktivům – domácností v USA, ročně se mobilizuje 350 miliard eur (8,6 bilionu korun) kapitálu pro dlouhodobé investice.

Domácnosti v Unii také drží pouze 17 procent svých finančních aktiv ve formě cenných papírů, zatímco ve Spojených státech to je kolem 43 procent. Neefektivní spořicí chování omezuje investiční příležitosti a kapitál pro transformační výzvy Evropy.

Mohlo by vás zajímat

V roce 2022 spravovaly penzijní fondy v EU 32 procent unijního HDP. To je v kontrastu s 142 procenty v USA a 100 procenty ve Velké Británii. Fondy jsou nejvíc rozšířené v Nizozemsku, Dánsku a Švédsku. Tyto země mají dobře rozvinuté systémy, které pokrývají více než 90 procent zaměstnanců. Naproti tomu pouze 20 procent občanů EU má zaměstnanecké důchodové pojištění a 18 procent soukromé důchodové pojištění.

První pilíř se hroutí

Evropská komise předpokládá, že průměrný důchod v rámci EU dosáhne v roce 2070 pouze 35,5 procenta průměrného hrubého platu. To představuje pokles o 8,3 procentního bodu oproti roku 2022. Dominance prvního pilíře přitom omezuje tok kapitálu na finanční trhy.

Demografické změny vyvíjejí stále silnější tlak na důchodové systémy. Komise předpokládá, že do roku 2045 připadne na každých deset osob starších 65 let méně než dvacet osob v produktivním věku. Navíc se prodloužila očekávaná délka života po odchodu z trhu práce.

Posílení druhého a třetího pilíře je zásadní pro mezigenerační sdílení zátěže, diverzifikaci rizik a fiskální stabilitu. Systémy, které sledují výkonnost kapitálového trhu, mohou pomoci rovnoměrněji rozložit zátěž.

Návrhy na reformu

Pracovní skupina vedená Christianem Noyerem, bývalým guvernérem francouzské centrální banky, prosazuje „decentralizovaný přístup“ založený na označení EU pro národní spořicí produkty. Skupina klade důraz na dlouhodobé investiční programy, atraktivní daňové režimy a podporu investic do evropských aktiv.

Bývalý italský premiér Enrico Letta podporuje vytvoření „dlouhodobého spořicího produktu EU“ jak pro kolektivní, tak individuální programy.

Bývalý šéf ECB Mario Draghi volá po rozšíření penzijních systémů druhého pilíře. Inspiruje se úspěšnými modely v některých členských státech EU. Podporuje zavedení transparentních „penzijních panelů“, které občanům umožní sledovat růst jejich majetku a budoucí výši důchodu. Navrhuje také osvobození penzijních příspěvků od daní.

Připravovaná reforma

Evropská komise plánuje předložit návrhy na změnu směrnice o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a také modifikaci nařízení o zavedení panevropského osobního penzijního produktu (PEPP).

Bruselská exekutiva otevřeně přiznala, že zatím nebylo zavedení PEPP úspěšné. CEP poukázal na to, že zaměření Evropské komise na posílení soukromých a zaměstnaneckých penzijních systémů je zásadní pro udržitelnost důchodových systémů v Evropě.