„Pane prezidente, děkuji vám za důvěru. Ať žije Polsko!“ – těmito slovy Karol Kazimerz Rabenda komentoval jmenování státním podtajemníkem prezidenta Polské republiky Karola Nawrockiho na sociálních sítích. Kdo je tajemný muž, který stojí za prvními konflikty mezi prezidentem s vládou na energetických tématech?
Karol Kazimerz Rabenda je spoluzakladatelem Republikánské strany a státní podtajemníkem na ministerstvu státního majetku (MAP) vlády Mateusze Morawieckého, který v roce 2022, v době energetické krize řešil o dodávky uhlí do obcí.
Kdo je ve skutečnosti muž, který se v srpnu ujal funkce státního podtajemníka v kanceláři prezidenta Polské republiky (KPRP) a bude odpovědný za oblast energetiky, rozvoje a strategických projektů? Napoví podrobný text specializovaného portálu Energetyka24.
Z historka expertem na energetiku
Rabenda je magistrem v oboru historie na Fakultě filologie a historie Univerzity v Gdaňsku. Absolvoval také postgraduální studium v oboru realitního zprostředkování na Ekonomické univerzitě ve Vratislavi. Ja také magistrem obchodní administrativy.
Zastával manažerské pozice, mimo jiné jako prezident a generální ředitel společností a člen dozorčích rad, mimo jiné ve společnostech MKG sp. z o.o., Polregio, SIM–KZN Pomorze.
Mohlo by vás zajímat
„Pane prezidente, děkuji vám za důvěru. Ať žije Polsko!“ – těmito slovy Karol Rabenda komentoval jmenování státním podtajemníkem prezidenta Polské republiky. Radní města Gdaňsk, který během volební kampaně působil ve štábu nezávislého občanského kandidáta podporovaného stranou Právo a spravedlnost, ušel v politice pro pravicové struktury dlouhou cestu a získal si důvěru nového polského prezidenta.
„Karol Rabenda, narozený v Mątowy Wielkie v Pomořanském vojvodství, zahájil svou politickou kariéru v Unii reálné politiky, kde v letech 2008-2012 působil jako předseda Gdaňského okresu. Vzděláním historik, profesně spojený s realitním průmyslem, byl od počátku spojován s organizacemi s republikánským a konzervativně-liberálním profilem,“ píše Energetyka24.
V roce 2015 poprvé kandidoval v parlamentních volbách, kde otevřel kandidátku nově registrované strany KORWiN Janusze Korwin-Mikkeho. Rabenda získal ve svém volebním obvodu něco málo přes 2 procenta hlasů, ale nezískal parlamentní křeslo, protože strana nepřekročila volební práh. V témže roce, po rezignaci Przemysława Wiplera, byl zvolen novým předsedou Sdružení „republikánů“.
Během následujících dvou let Karol Rabenda rezignoval na své členství v KORWiN a stal se místopředsedou strany Dohoda, kterou založil Jarosław Gowin a na jehož doporučení byl zvolen do městské rady v Gdaňsku. Po prohraných volbách do Evropského parlamentu a Sejmu, stejně jako v důsledku vnitřního boje o vedení dohody, byl Rabenda vyloučen z Gowinovy strany. Ve stejném roce 2021 spoluzaložil Republikánskou stranu, která byla po pouhých dvou letech pohlcena strukturami strany Právo a spravedlnost.
Od té doby Rabenda zůstal ve strukturách strany Právo a spravedlnost a právě z kandidátek strany byl v roce 2024 znovu zvolen městským radním v Gdaňsku a místopředsedou městské rady. Při realizaci projektu ho podporoval Rafał Leśkiewicz – tehdejší mluvčí Ústavu národní paměti a současný mluvčí prezidenta Nawrockého.
Stabilita především
Manifest Republikánské strany (v jejíchž environmentálních strukturách byl Rabenda aktivní od počátku své kariéry) zdůrazňoval důležitost zvýšení energetické suverenity ve spojení s „aktivním budováním Zelené dohody a rozvojem politiky prozumentů“. Zdá se, že politikovy dosavadní výroky a priority politické činnosti tyto předpoklady potvrzují.
V souvislosti s energetickou politikou se Rabendovo jméno začalo objevovat v médiích v roce 2022. V té době, jako náměstek státního tajemníka na ministerstvu státního majetku, Rabenda intenzivně pracoval na vytvoření stabilního systému distribuce uhlí místním vládám. Cílem bylo ochránit domácnosti v nadcházející topné sezóně. „V současné době nejsou s nákupem uhlí žádné problémy. Ceny této suroviny jsou stabilní a je k dispozici v libovolném množství ve skladech a u distributorů,“ poznamenal Rabenda v srpnu 2023.
Na přelomu let 2022 a 2023 Rabenda se železnou důsledností vedl – jak to sám nazval – stabilizaci a civilizaci polského trhu s uhlím a nákup suroviny za příznivou cenu a ve svých projevech zdůrazňoval úspěch při zajišťování stability dodávek energie a nezávislosti na Rusku. Skutečnost, že se stále mluvilo o uhlíkově nejnáročnějším zdroji elektřiny, Rabendovi příliš nevadila.
Kromě Rabendovy aktivní účasti na prezidentské kampani Karola Nawrockiho a pomoci při organizaci setkání Marty Nawrocké s voliči to možná bylo vytvoření efektivního systému dodávek uhlí do obcí a místních samospráv, co přimělo Nawrockiho jmenovat Rabendu odpovědným za energetické otázky.
Ekologizace uhlíku
Zdá se, že postoj bývalého politika Republikánské strany k energetickým otázkám nejpřesněji ukazuje jeho rozhovor pro „Dziennik Bałtycki“ z května 2022. V rozhovoru s Tomaszem Chudzyńskim zdůraznil, že „nevidí žádné důkazy o tom, že by jaderná energie a uhlí byly zlo“, ale zároveň se nevyjádřil negativně o probíhající energetické transformaci.
Naopak – zdůrazňoval její nezbytnost, stejně jako pozitivní aspekty rozvoje obnovitelných zdrojů energie (zejména offshore) nebo prosumerové energetiky. V červnu 2023 se jako náměstek ministra energetiky vyjadřoval pozitivně k projektům větrné energie na moři. Zdůraznil účast polských společností v dodavatelských řetězcích a ekonomické příležitosti vyplývající ze sektoru OZE.
„Zdálo by se tedy, že Rabenda by neměl být zuřivým odpůrcem zavedených ekologických norem nebo rozhodnutí EU – pokud nejsou v rozporu se zájmy státu, kterému rozumí. Možná právě v tom spočívá budoucí ´háček´, pokud jde o Rabendův postoj k politice Green Deal a polské energetické transformaci,“ píše Energetyka24.
Karol Rabenda se primárně zajímá o energetickou stabilitu a bezpečnost Polska – snižování emisí zůstává druhořadým tématem. Politik s největší pravděpodobností podpoří kroky vedoucí k „ekologizaci“ polského uhlí, ale zároveň přiznává, že polské doly nesplňují příslušné technologické požadavky a energetický mix země nemůže být založen převážně na „černém zlatě“.
Proto se nezdá, že by Rabenda slepě následoval tak populární volební slogan prezidenta Nawrockiho o „těžbě“. Přesto se nerozhodne podpořit politiku opuštění uhlí za každou cenu a co nejrychlejším tempem. Politik PiS vidí potřebu modernizace energetických sítí, nesporně podporuje rozvoj jaderných elektráren, pozitivně hovoří také o větrných farmách na moři (které jsou impulsem pro rozvoj jeho domovského Pomořanska) a je si vědom potřeby skladování elektřiny s rychlým rozvojem OZE.
„Rabenda však nebude hlasem zelené revoluce a – vzhledem k jeho politické kariéře a konzervativním kruhům – to není překvapivé,“ upozorňuje portál Energetyka24.
„Při předvídání budoucích politických kroků Karola Rabendy nelze zapomínat ani na stranické závazky, které mohou snadno zakrýt dřívější deklarace týkající se rozvoje obnovitelných zdrojů energie nebo nevyhnutelné energetické transformace Polska. Zda se Rabenda rozhodne střízlivě podívat na domácí energetiku a budoucí zájmy polských společností, nebo zda se bude držet narativu uhlíkové neutrality jako zdroje energie – ukáže čas,“ uzavírá Portál Energetyka24.
