Pět let od pandemie covidu-19 se země EU stále potýkají s vysokými cenami potravin a nákladů za bydlení. Nejvíce si na růst životních nákladů stěžují důchodci a mladí lidé.
Vysoké výdaje za energie i potraviny a nedostatek dostupného bydlení zasadily těžkou ránu milionům lidí žijících v zemích unijní sedmadvacítky. Nejvíce se to dotýká domácností s nízkými příjmy. A problémy přetrvávají.
Evropané jsou pesimističtí
Během prezentace plánu Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) pro zvládnutí „postpandemické drahoty“ na konci července zpravodaj EHSV Thomas Kattnig poznamenal, že ačkoli inflace začala zpomalovat, ceny zůstávají výrazně nad úrovní před pandemickou krizí.
Očekávání veřejnosti je i nadále pesimistické. Březnový průzkum Eurobarometru zjistil, že každý třetí Evropan očekává v příštích pěti letech pokles své životní úrovně. V Nizozemsku průzkum společnosti Deloitte odhalil, že téměř polovina generace Z (47 procent) a mileniálů (46 procent) má pocit, že žije od výplaty k výplatě.
Drahé bydlení
Evropané si stěžují hlavně na vysoké náklady na bydlení. V roce 2023 téměř každý desátý Evropan překročil hranici „nadměrné zátěže nákladů na bydlení“ a utratil za bydlení více než 40 procent svého disponibilního příjmu.
Mezi lety 2015 až 2023 vzrostly průměrné ceny domů v celé EU o 50 procent. Maďarsko zaznamenalo masivní nárůst o 173 procent. Mzdy ale s tímto vývojem nedrží krok. Domácnosti v EU nyní v průměru vynakládají 20 procent disponibilního příjmu na bydlení a služby. V zemích, jako je Řecko, toto číslo stoupá na 35 procent.
Starostové apelují na Brusel
Také evropští starostové chtějí po Bruselu, aby zasáhl. Žádají Komisi o uvolnění dalších finančních prostředků. Na dostupné bydlení se přitom v rámci politiky soudržnosti vyčlenilo 15 miliard eur (368 miliard korun).
V současné době je státní podpora na sociální bydlení povolena, pokud se zaměřuje na znevýhodněné skupiny a za předpokladu, že je veřejné financování úměrné nákladům. Evropská komise na konci července ukončila veřejnou konzultaci k těmto pravidlům, v níž několik zúčastněných stran naléhalo na Brusel, aby rozšířil oblast působnosti.
Mohlo by vás zajímat
Tlak na rozšíření podpory
Aliance evropských měst Eurocities uvedla, že je nezbytné pravidla pro podporu dostupného bydlení rozšířit. Jinak bude v evropských městech docházet ke koncentraci chudých obyvatel do „izolovaných oblastí“. Komise počítá s tím, že aktualizovaná pravidla pro státní podporu na bydlení přijme ve druhém čtvrtletí roku 2026.
Také EHSV navrhuje, aby se zvýšily veřejné investice do cenově dostupného bydlení. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenové zdůraznila, že dlouhodobý rozpočet EU tuto ambici podporuje několika pilíři financování. Jsou sdruženy do takzvaných národních a regionálních plánů partnerství.
Starostové evropských měst varovali, že se peníze nemusí využít správně. „Financování EU by se dalo využít mnohem efektivněji, kdyby bylo navrženo a provedeno ve spolupráci s městy,“ uvedla síť evropských měst Eurocities.
