Evropská unie souhlasila s patnáctiprocentními cly výhodnými pro americké firmy. Nepřipravená strategie a vnitřní rozkoly sedmadvacítky oslabily pozici Bruselu. Kritika míří i na šéfku Komise Ursulu von der Leyenovou. Unie podle průmyslu i některých ekonomů ustoupila až příliš.
Dohoda o clech mezi EU a Spojenými státy uzavřená na Trumpově golfovém hřišti ve Skotsku vyvolala v celé Evropě protichůdné reakce. Smlouva uzavřená mezi šéfkou Komise Ursulou von der Leyenovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem znamená pro dvě třetiny evropských výrobků patnáctiprocentní paušální clo. Šéf Bílého domu ale hrozil dvojnásobnou sazbou.
Bez celního zatížení zůstaly nicméně letecké díly a kriticky důležité suroviny pro průmysl. Brusel se navíc zavázal k nákupu amerických energetických surovin v hodnotě 750 miliard dolarů (15,9 bilionu korun) během tří let a investicím na americké půdě v objemu dalších 600 miliard dolarů (12,7 bilionu korun), aby si zajistil patnáctiprocentní sazbu i pro farmaceutické výrobky a čipy. Americké výrobky naopak cly zatíženy nejsou.
Lepší než nic
Úředníci Evropské komise označili dohodu za nezbytný kompromis. „Cla jsou špatná pro spotřebitele i podniky – tečka. Všichni bychom mnohem raději viděli výsledek typu ‚zero-for-zero‘,“ řekl anonymní evropský diplomat serveru Politico. Von der Leyenová ale trvá na tom, že dohoda přinese stabilitu a předvídatelnost pro obě strany Atlantiku.
Německá vláda si oddechla. Její proexportně orientovaná ekonomika by vysokými cly trpěla nejvíce.
Kancléř Friedrich Merz dohodu označil za ochranný val proti obchodnímu konfliktu, i když nenaplnila naděje na větší snížení cel.
Automobilový sektor je v největší evropské ekonomice ale o poznání kritičtější. Wolfgang Niedermark z německé průmyslové federace BDI dohodu odsoudil jako nedostatečný kompromis. „EU přijímá bolestivá cla. I patnáctiprocentní clo bude mít obrovské negativní důsledky,“ zklamaně reagoval.
Mohlo by vás zajímat
Ať žije kapitulace!
Francie zaujala bojovný postoj. Francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad původně požadoval odvetná opatření na evropském trhu pro americké technologické firmy a zablokování přístupu americkým společnostem k evropským veřejným zakázkám. „Řekněme si to na rovinu, současná situace není uspokojivá ani udržitelná,“ komentoval dohodu na sociálních sítích. Spojené státy podle něj ignorují pravidla Světové obchodní organizace.
Premiér François Bayrou zašel ještě dál a označil dohodu za „temný den“, kdy se aliance svobodných národů podrobila Američanům.
Politici v obou největších evropských ekonomikách ale neměli dlouhodobou strategii, jak čelit Trumpovým celním výhrůžkám. „Evropské vlády nebyly připraveny riskovat ekonomické potíže, aby se postavily Trumpovi,“ uvedl insider citovaný agenturou Bloomberg.
Země galského kohouta lobbovala za ochranu šampaňského a vína před odvetnými opatřeními, zatímco země ležáků a klobás prosazovala výjimky pro svůj automobilový průmysl. Kritici tvrdí, že německý kancléř Merz upřednostnil rychlou dohodu bez jasnějších podmínek, jak budou cla od srpna ve skutečnosti vypadat.
Ďábel se skrývá v detailech
Reakce z východní Evropy byly netradičně rozdělené. Maďarský premiér Viktor Orbán, častý kritik Bruselu, úplně zesměšnil vyjednávací schopnosti šéfky Komise. „Donald Trump si Ursulu von der Leyenovou dal k snídani. Americký prezident je těžká váha ve vyjednávání, paní předsedkyně je lehká váha,“ glosoval jednání.
Slovenský premiér Robert Fico, obvyklý spojenec Orbána, tentokrát nesouhlasil a zaujal pragmatický postoj. Patnáctiprocentní snížení cel označil za dobrý výsledek vyjednávání. Země pod Tatrami je totiž výrazně závislá na automobilovém sektoru, protože tvoří 10 % HDP země.
Horší podmínky než Britové
Nespokojenost panuje i mezi členy Evropského parlamentu. „Zdá se, že jsme dostali horší podmínky než Spojené království. To není dobrý výchozí bod a musíme se podívat na podrobnosti, abychom pochopili, co vlastně dostaneme,“ řekl s odkazem na desetiprocentní cla pro Velkou Británii europoslanec Brando Benifei (S&D/Itálie), který předsedá delegaci pro vztahy s Washingtonem.
Akademici dohodu odsoudili jako kapitulaci. Ekonom Klemens Fuest z německého institutu Ifo ji označil za ponížení, které odráží slabost EU. „Evropané se musí probudit, více se soustředit na ekonomickou sílu a snížit svou vojenskou a technologickou závislost na USA. Pak mohou znovu vyjednávat,“ navrhl.
Musíme jednat znovu
Francouzský ministr obchodu Laurent Saint-Martin vyzval Brusel k obnovení jednání. „Nechci skončit u toho, co se stalo v neděli. To by znamenalo přijmout, že Evropa už není ekonomickou velmocí,“ nechal se slyšet. Vzhledem k tomu, že si Trump zajistil ústupky v oblasti nákupu energií a investic, se ale zdá, že vyjednávací síla Evropy oslabila.
