Kapacitní mechanismy jsou nezbytné, bez nich nové plynové elektrárny nikdo nepostaví. To slýcháme často z úst politiků, expertů a šéfů energetických společností. Analýza skupiny Beyond Fossil Fuels ukazuje na odvrácenou stranu kapacitních mechanismů. Jedná se prý hlavně o přesun peněz z kapes lidí na účty velkých energetických koncernů.
Analytici týmu Beyond Fossil Fuels spočítali, že od roku 2015 načerpalo deset velkých energetických společností v Evropě s pomocí kapacitních trhů kontrakty v hodnotě 21,4 miliardy eur. Tedy v přepočtu 530 miliard korun. Vůbec největším příjemcem podpory je český energetický gigant EP Group, který zahrnuje skupinu EPH či německý LEAG. Koncern miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče díky kapacitním mechanismům v Británii, Irsku a Itálii načerpal přes 4 miliardy eur (100 miliard korun).
EPH, Orlen, PGE, Enel a další
Studie se zabývala kapacitními mechanismy v pěti zemích. Vedle již jmenované Velké Británie, Irska a Itálie se jedná ještě o Belgii a Polsko. Právě z Polska pochází druhý a třetí největší příjemce podpory z kapacitních mechanismů – skupiny Orlen Group a PGE. Do první pětky pronikl ještě italský Enel a britská společnost SSE.
Kdo nejvíc vydělává na kapacitních mechanismech
Vše funguje tak, že velké elektrárenské společnosti udržují v záloze své plynové elektrárny pro případ, že by nastal nedostatek výkonu. Třeba s ohledem na slabou výrobu větrných a solárních elektráren. Za to pobírají finanční odměnu, kterou platí lidé a firmy v rámci faktur za elektřinu. „Tytéž společnosti, které profitovaly z cenových výkyvů během energetické krize, nyní dostávají peníze z účtů za energie, aby zajistily větší závislost na plynu. Doslova jsou placeny za znečišťování,“ tvrdí Juliet Phillipsová, energetická aktivistka z Beyond Fossil Fuels.
Phillipsová k tomu dodává, že celkové náklady na kapacitní smlouvy jen ve Velké Británii překročily 12,5 miliardy liber a platí až do roku 2040. Také Polsko uzavřelo smlouvy na dlouhé období, konkrétně na 17 let.
Aktivisté z Beyond Fossil Fuels proto vyzývají národní vlády, ať přehodnotí tržní mechanismy, které upřednostňují elektrárny na fosilní paliva. Radí jim, ať místo nich upřednostní podporu čistých řešení, jako je skladování energie, flexibilita ve spotřebě a posílení přenosové sítě včetně přeshraničních vedení.
Mohlo by vás zajímat
Čeští experti považují kapacitní platby za nezbytné
Mainstream českých energetických expertů, stejně jako ministerstvo průmyslu a ochodu, zavedení kapacitních mechanismů pro nové paroplynové elektrárny podporuje. Investoři totiž plynové elektrárny stavět nechtějí, bojí se, že se jim nevyplatí a nechtějí riskovat. Bez těchto zdrojů však nelze do budoucna pokrýt spotřebu elektřiny, hlavně v zimním období. Upozornil na to třeba provozovatel přenosové soustavy ČEPS v loni na podzim zveřejněném Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040.
S podobným výsledkem skončila také debata v podcastu Perspektivy Česka, kterého se na přelomu března a dubna účastnili ředitel pro strategii konzultační firmy EGU Michal Macenauer, předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Ivan Adamec (ODS) a expert na legislativu Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
