Napětí uvnitř stranických sekretariátů před blížícími se říjnovými volbami do Sněmovny stoupá. Dusno je především u Pirátů, kde budí pozdvižení komunistická minulost lídra v Karlovarském kraji. Z nedávného interního jednání Pirátské strany unikl dokument, který vypjatou situaci detailně ilustruje.
Členství Vladimíra Votápka v Komunistické straně Československa (KSČ) a později Čech a Moravy (KSČM) bylo spouštěčem odchodů několika viditelných členů této partaje – například Lukáše Wagenknechta.
Udělá nám to velký problém!
Ekonomický deník získal zápis z březnového jednání mandátového podvýboru ve věci výzvy k odstoupení z kandidátky Vladimíra Votápka v Karlovarském kraji“ (KvK).
„Víme, v jaké jsme situaci. KvK zvolil Vladímíra Votápka. Uvnitř strany to vyvolalo velký odpor a podporu 120 členů pro mimořádný přezkum. Očekávám, že při ostré fázi kampaně to udělá velký problém. Chtěl jsem to udělat méně invazivním způsobem. Nechci zasahovat do subsidiarity krajů. S kandidaturou Vladimíra bude strana cílem útoku. Nemyslím si, že se nám to vyplatí,“ začal jednání Andrej Ramašeuski.
Na něj navázal předseda Karlovarského kraje Robin Beitl: „Věříme tomu, že Vláďova odbornost a kredit, který si získal, převáží mediálně i ve veřejném prostoru to, že byl v minulosti členem KSČ. Předsednictvo a celý kraj za ním stojí. Už chystáme kampaň. Věřím, že s námi Vláďa zůstane. Jsou kolem něj skvělí lidé. Liberálové i od Milionu chvilek.“
Mohlo by vás zajímat
Členství ve straně byla chyba
„Přiznám se, že jsem ve zvláštní situaci. Moje členství v KSČ byla chyba, morální i intelektuální. S tou chybou žiju už 30 let, musel jsem se s tím nějak vyrovnat. Pracoval jsem na tom, co si myslím, že je důležité pro tuhle zemi. Snažím se, aby nehrozilo opakování zážitku socialismu. V lidské rovině jsem si to odpracoval. Nerozumím dogmatu, že když člověk udělá chybu, navždy na něm zůstane cejch. Nerozumím roli mandátového podvýboru. Domníval jsem se, že když se vyjádří předsednictvo, tak je věc vyřešená. Nabídl jsem rezignaci, pokud mě k tomu vyzve předsednictvo nebo lídr. Nebudu si hrát na odstupující Piráty, co při odchodu mají potřebu vylít valník špíny,“ vzal si slovo Vladimír Votápek.
Následovaly dotazy z republikového výboru Pirátů: „Kdy jsi vstoupil do KSČ? V kolika letech a měl jsi při vstupu nějakou tlačenku?“
„Domnívám se, že v 18 letech v roce 78. Doufám, že se nemusí rozlišovat mezi kandidátskou lhůtou a členstvím. Kandidátem jsem se stal v 18, členem ve 20. Bylo to na odborném učilišti v Praze, kde jsem se učil elektromechanikem. Tlačenku jsem neměl. Naopak. Oni se snažili podchytit šikovné a perspektivní lidi,“ odpověděl Votápek.
Nikdy jsem neměl funkci
Následovala další tvrdá série otázek: „Hned po škole jsi šel po stranickém kariérním žebříčku a vyučoval marxismus-leninismus. Kam jsi tehdy aspiroval a jakým způsobem vyučoval? Vyhazoval jsi od zkoušek?“
„Nerozumím termínu po stranickém žebříčku. Nikdy jsem ve straně neměl žádnou funkci – ani pokladníka. Po škole jsem nastoupil do Tesly Holešovice jako výzkumný pracovník. Odešel jsem na základní vojenskou službu, pak se vrátil jako výzkumný pracovník. Pak jsem dostal nabídku vrátit se na ČVUT na výuku výzkumu. Marxismus leninismus byla povinná součást každé výuky. Nabídli mi, jestli nechci učit vědecký komunismus. Neměl jsem pro to žádné formální vzdělání. Bylo to absurdní. Domnívali se, že když jsem inženýr, tak budu schopen to podat tak, aby to přijali a byla ta výuka zajímavá. Vysloužil jsem si nějaká napomenutí za to, že to není ten správný marxismus. Jakým způsobem jsem zkoušel – nikdy jsem nikoho nevyhodil. Uvědomoval jsem si, že lidé můžou mít důvod, proč výuku sabotovat. Vždycky jsem to všem dal. Nepovažoval jsem za možné někoho vyhodit, protože jsem si uvědomoval, že to zřízení část národa nepřijímá.“
Navázal dotaz Tomáše Válka: Nemůže se objevit někdo, kdo bude tvrdit, že jsi ho vyhodil?“
„Tak může, ale nebude to pravda. Předpokládám, že je to všechno zaarchivované a prokáže se, že jsem nikoho nevyhodil,“ odvětil Votápek.
Na jaře 1992 už jsem členem nebyl
A přišla další otázka: „Po roce 1989, jak jsi se zapojoval v KSČM? Spolupracoval jsi s některými jejími známými politiky jako předsedou Svobodou (psaní projevů), Ransdorfem nebo Grebeníčkem?“
„Do roku 1989 jsem žádnou spolupráci neměl. Poté, co KSČ přišla o vedoucí úlohu a z členství v KSČ nemohly plynout žádné výhody, jsem doufal, že bude možné udělat moderní levicovou demokracii. Tehdy to nebylo nemožné, skalní komunisté nevěděli, jestli nebudou politické procesy a nebude se trestat. Byli velmi pasivní. Otevřela se možnost pro lidi, co byli reformní komunisté. To byl v té době i
Ransdorf. V KSČ byla silná skupina lidí, kteří z té bývalé státostrany chtěli udělat levicovou demokratickou stranu. Tehdy to byla 2. nejsilnější strana, přišlo mi to významné. Přišlo mi trapné odejít z KSČ jen pro to, že už z členství nejsou žádné výhody. Představte si, že jste mladý kluk, co se to snaží pochopit. Najednou se vám dostanou do ruky knihy o politologii. Během té doby jsem za 2 roky sám sebe přesvědčil, že to nemá smysl.
Konzervativní síly v KSČ se oklepaly a začaly znovu získávat pozice. Asi v tom roce 91 jsem si uvědomil, že to nemá cenu a zabalil jsem to. Nedokážu říct, jestli to bylo v půlce roku 91, na konci nebo na začátku 92. Na jaře 92 už jsem nebyl člen. Přestal jsem chodit na schůze a platit příspěvky, ale už si nepamatuju, jak to formálně proběhlo. Byl jsem půl roku v Norsku a to mě z toho taky vytrhlo. Nemyslím si, že odejít až v roce 91 bylo amorálnější než v roce 89,“ navázal na otázku Vladimír Votápek.
Prověrku mi vrátili, tvrdí Votápek
Další otázky zněly: „Proč si byl odstraněn z ruského konzulátu? A proč ti byla zrušena prověrka? Jak to souviselo s odpuštěním ruského dluhu? Jaký vztah máš k (Miloši) Zemanovi?
„Formálně vzato nevím. Podle tehdejší dikce zákona nemuseli říct, proč odebírají prověrku. Mohu jen usuzovat z nějakých souvislostí. Krátce předtím jsem získal nejrůznější prověrky. Vyjel jsem na různá jednání, třeba do NATO. Takže jsem měl i jiné než české prověrky. V létě 99 mi bylo oznámeno, že jsem ztratil prověrku. Tehdy si všichni vedoucí museli o prověrku znovu požádat. Když dostáváte přísně tajné a tajné, už to není jen o tom, že se podívají na vaše účty. Ale už na vás nasadí zpravodajskou službu, sledují vás a ptají se vašich známých. Tím jsem vším prošel. A pak mi tu prověrku sebrali. Takže jsem se musel vrátit z Petrohradu a byl se mnou ukončen pracovní poměr. Jiří Šedivý mě pak přijal do Ústavu mezinárodních vztahů.
Potom, co jsem odešel, jsem se snažil zjistit proč. Nejvyšší soud se tou žalobou odmítl zabývat. Ústavní soud řekl, že Nejvyšší soud má právo se tím nezabývat. Nebyl jsem úspěšný ani u Evropského soudu pro lidská práva. Tam také řekli, že to je vnitřní věcí státu. Takže jsem se nedopátral. Neoficiálně mi bylo naznačeno, že to má spojitost s ruským dluhem. Někdy v roce 2010 mi prověrku vrátili. Nevím, proč jsem o ni v roce 2000 přišel a v roce 2010 mi ji vrátili,“ tvrdí Vladimír Votápek.
Kvůli tunelování ruského dluhu?
„Co se mezitím mohlo stát?“ položil si následně Votápek řečnickou otázku.
„Jsou to neoficiální informace, kdy lidi kolem Šloufa a Zemana tunelovali ruský dluh. Ministerstvo financí a vláda rozhodly, že Rusko není schopné nám dluh zaplatit. Že nám bude stačit nějakých 20% a zbytek odpustíme a těch 20% jsme ještě dostali v hmotných věcech (třeba v rotorech, které byly na vyhození). ČNB vyčíslilo ztrátu na 70 miliard. A chápu, když jim do toho někdo pořád říkal, že je zbytečné dluh odpouštět, že jsou schopní to splácet, tak je jasné, že se ho zbaví. Nemám ale v ruce žádný papír, kde by to bylo napsané.
Opět se zeptal Tomáš Válek: „Když se vrátím do roku 99, víš ze svého působení o dalších lidech, kteří o prověrku přišli? Nebo se to nedělo?“
„Nedávno jsem se bavil s mladým (Janem) Dobrovským. Říkal, že jeho otec se taky musel vrátil o rok dřív z Moskvy, aby nepřekážel. Místo něj tam nastoupil (Jaroslav) Bašta (později poslanec SPD, který nedávno zemřel) a zřejmě nekladl žádné hloupé otázky,“ odvětil lídr Pirátů v Karlovarském kraji.
„Když jsi znovu získal prověrku, bylo to za zvláštních okolností?“ zazněl další dotaz na tělo.
„Nevím, co rozumět pod pojmem nestandardní. Byl jsem v jednání s ministrem zahraničí. Já jako osoba o ni žádat nemohu. Ministr zahraničních věcí o ni požádal znovu a dostal jsem ji.“
Ekonomický deník podotýká, že podle neoficiálních informací v té době působil Vladimír Votápek už v privátní sféře. Takže by zde za standardních okolností absentoval důvod k vydání nové bezpečnostní prověrky.
Nejtvrdší otázka a nejtvrdší odpověď
Nejzásadnější otázky, které souvisejí s Votápkovým členstvím u komunistů a jeho působením v Rusku, padly až ke konci jednání pirátského mandátového podvýboru.
„Může se stát, že jsi byl infiltrován ruskými tajnými službami? Případně na tebe eviduje něco archiv ministerstva zahraničních věcí, co proti tobě může být použito?“
„Mám několikrát vydaný čistý lustrační rejstřík. Nespolupracoval jsem s StB, ani s KGB, ani s žádnou jinou zahraniční mocí. To neznamená, že někdo nemůže s něčím přijít, něco si vymyslet. Ale moje reakce bude jednoduchá. Zažaluju ho a soud vyhraju,“ odpověděl rezolutně Votápek.
StB chtěla, aby otec donášel na Martu Slánskou
Ekonomický deník doplňuje, že v archivech Státní bezpečnosti k Vladimíru Votápkovi se skutečně nedohledaly žádné archivní materiály. V archivech se dochoval pouze svazek jeho otce – taktéž Vladimíra – s krycím jménem Cestář. Armádního důstojníka a specialistu přes motory Votápka seniora se snažila získat Zpravodajská služba Generálního štábu (komunistická armádní rozvědka) do zahraničí jako takzvaného nelegála. Votápek to odmítl. Po roce 1968 byl z armády vyhozen. Následně ho jako výzkumného pracovníka získala ke spolupráci (druhý řádek odspodu – pozn. red.) správa kontrarozvědky pro ochranu ekonomiky Státní bezpečnosti. Stal se jejím agentem. StB po něm například chtěla, aby donášel informace na Martu Slánskou – dceru popraveného komunistického politika Rudolfa Slánského.
Vraťme se ale zpět k internímu grilování Vladimíra Votápka juniora.
Tomáš Válek mu položil poslední klíčovou otázku k minulosti: „Nedomníváš se tedy, že by tam mohlo být něco, co by šlo proti tobě použít?“
„Ne, jednoznačně ne. Nic mít nemohou. Nemohu vyloučit to, že Rusové mohli vypustit nějakou informaci, která se mohla dostat k naší straně. Ale to už jsou osmidimenzionální šachy,“ tvrdí lídr Pirátů v Karlovarském kraji.
