Poslanci hnutí ANO neuspěli s námitkami vůči snížené státní podpoře stavebního spoření. Ústavní soud (ÚS) jejich návrh na zrušení sporné právní úpravy zamítl. Změna byla v souladu s ústavním pořádkem, řekl soudce zpravodaj Milan Hulmák. Soud v nálezu argumentuje například veřejným zájmem na konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu.
„Zákonodárci neplyne z ústavního pořádku ani mezinárodních smluv o lidských právech pozitivní závazek zakotvit v právním řádu systém stavebního spoření, natož povinnost zakotvit jej v určité podobě nebo jej podporovat určitým způsobem,“ stojí v nálezu.
Pokud stát zákonem sníží podporu stavebního spoření a upřednostní jiné nástroje k podpoře bydlení, nelze to považovat za protiústavní.
Maximální výše podpory od roku 2024 klesla z 2 000 na 1 000 korun, změna se dotkla i dříve uzavřených smluv. Podle návrhu 71 poslanců, za které jednala Alena Schillerová (ANO), zasáhla změna do legitimního očekávání střadatelů a do práva vlastnit majetek, zároveň porušila princip předvídatelnosti a právní jistoty. Schillerová už dříve uvedla, že vláda svévolně a v rozporu se všemi trendy v ochraně spotřebitele změnila „za pochodu“ podmínky třem milionům lidí.
Hnutí ANO konkrétně navrhovalo zrušit číslici pět v paragrafu zákona o stavebním spoření a státní podpoře. Do konce roku 2023 činila maximální výše státní podpory deset procent z uspořené částky v kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 korun, tedy 2 000 korun. Vládní konsolidační balíček podporu snížil na pět procent, tedy 1 000 korun.
Poslanci dále navrhli zrušit přechodné ustanovení jiného zákona, který upravoval desítky norem dotčených konsolidačním balíčkem. Ustanovení říká, že snížená státní podpora se nově uplatní i na dříve uzavřené smlouvy o stavebním spoření. Podle ústavních soudců jde o takzvanou nepravou retroaktivitu, která je obecně přípustná.
Změna podle hnutí ANO přinesla zanedbatelné úspory, které nemohou vyvážit zájem na právní jistotě a předvídatelnosti. Poslanci v návrhu napsali, že ministerstvo financí v roce 2023 ve formě záloh na státní podporu vyplatilo 4,2 miliardy korun, šlo tedy o 0,19 procenta z výdajů státního rozpočtu.
Mohlo by vás zajímat
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnešní rozhodnutí Ústavního soudu, kterým zamítl návrh opozičního hnutí ANO na zrušení snížené státní podpory stavebního spoření uvítal.
Změna podle něj vycházela z dřívějšího rozhodnutí Ústavního soudu v podobném případě z roku 2011.
Ministerstvo financí nález Ústavního soudu podle dnešního vyjádření vítá, protože odráží judikaturu z roku 2011, kdy ústavní soudci rozhodovali v podobném případě. „Je to pro mne pozitivní zpráva. Při tvorbě konsolidačního balíčku, jehož cílem bylo ozdravení veřejných financí, jsme na ministerstvu financí, ale i v rámci koalice, hledali kompromis, jak příspěvky u stavebního spoření zachovat alespoň v nějaké míře. Změna byla navržena v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu z minulosti, tedy již jednou tímto testem prošla,“ uvedl Stanjura.
