Po nebývalém množství fúzí a akvizic v sektoru obnovitelných energií z let 2021 a 2022 došlo v roce 2023 ke zřetelnému zpomalení. Tento trend loni ještě podstatně zesílil, píše web CEE Energy News s odkazem na statistiky firmy Level Ten Energy.

Evropský trh firem vyrábějících energii z obnovitených zdrojů se v posledch dvou letech proměnil a narch v něm mají kupující. Podle zprávy společnosti LevelTen Energy, která poskytuje transakční infrastrukturu pro energetickou transformaci, tento trend začal v roce 2023 a loni pokračoval, což poukazuje na zřetelnou změnu filozofie aktérů transakcí: kupující začali být mnohem vybíravější.

Makroekonomické podmínky přiměly mnoho společností, aby svá aktiva uvedly na trh. V důsledku toho je trh v celé Evropské unii zelenými projekty nasycen. Kupující, vědomi si své výhody, se s výjimkou projektů opravdu mimořádných mohou ostrému konkurenčnímu boji vyhýbat, uvádí zpráva LevelTen Energy.

V takovém prostředí trvá uzavírání obchodů déle, protože kupující nepociťují naléhavost jednat, jako tomu bylo v předchozích letech, kdy byla konkurence větší. Transakce se také protahují kvůli nesouladu očekávání kupujících a prodávajících ohledně podmínek transakce. Kupující častěji zavádějí silnější bezpečnostní mechanismy, které jsou pro některé prodávající obtížně přijatelné.

Mohlo by vás zajímat

Více než 90 procent evropského objemu obchodů realizovaných prostřednictvím platformy LevelTen Energy za rok 2024 připadá na projekty BESS (Battery Energy Storage System). Dělo se tak i přes to, že mnohé evropské vlády teprve pracují na definování pravidel a mechanismů, jímž  uchovávání energie hodljí odměňovat.

Kupující nyní také často navrhují vývojářům platební struktury. Kladou si ovšem podmínku, že projekty získají podporu v rámci programů veřejné podpory. To platí zejména v Německu, kde rostoucí apetit a rychlý rozvoj odběrových smluv v zemi vyvolává zájem zkušených investorů o BESS.

Polsko a Rumunsko na špici

Polsko zůstává v čele východoevropské oblasti se stabilním a silným režimem podpory obnovitelných zdrojů. Jeho motorem jsou především každoroční aukce, jež se zde konají od roku 2016. Poslední aukce, která se konala v prosinci 2024, ukázala výrazný posun ve prospěch skladování, kdy 2,5 GW z celkových 12 GW dražených v aukci bylo přiděleno projektům BESS – což představuje 50procentní meziroční nárůst ve srovnání s 1,7 GW přidělenými v roce 2023.

Polská vláda také nedávno oznámila svůj záměr přezkoumat tolik kritizované pravidlo 10H, které již několik let blokuje větrný sektor v zemi. Očekává se, že takzvaný „větrný zákon“ odblokuje více než 30 000 km2 pro nový rozvoj větrné energetiky v zemi.

Rumunsko kdysi patřilo k nejaktivnějším trhům s obnovitelnými zdroji v jihovýchodní Evropě díky boomu těchto zdrojů z let 2010-2014. Následovalo však období stagnace, když vláda retroaktivně snížila sazby, což logicky poškodilo příjmy developerů projektů.

Některé regulační změny spolu s aukcemi CfD (CfD – smlouva o rozdílu, mechanismus, který má motivovat k investicím do aktiv na výrobu energie s vysokými počátečními náklady tím, že poskytuje stabilní ceny po dlouhou dobu) v letech 2024 a 2025, jejichž cílem je udělit 5GW kombinované solární a větrné kapacity, však průmysl čisté energie v zemi oživily. Rumunsko se tak stalo pátým nejatraktivnějším rozvíjejícím se trhem podle hodnocení Cimatescope společnosti BNEF, jež se takovými věcmi zabývá.