Ceny palmového oleje, který je nejoblíbenějším rostlinným olejem na světě, by mohly v příštích letech růst. Podpoří je stagnující produkce a prosazování bionafty v Indonésii, která je jeho největším producentem. Zdražování tradičně levného palmového oleje ničí nejen jeho cenovou výhodu, ale může vést k růstu cen i ostatních olejů, protože levný palmový olej v minulosti držel nízko i ceny konkurenčních olejů.

15.03.2025 10:20:00

Palmový olej je komoditou, která se dá najít prakticky ve všem, od pizzy a zmrzliny až po šampon a rtěnku. Jako přísadu ho používají také výrobci krmiv. Tvoří více než polovinu celosvětových dodávek rostlinných olejů a je oblíbený zejména mezi spotřebiteli v rozvíjejících se zemích v čele s Indií.

Po desetiletí býval palmový olej levný díky prudkému růstu produkce. Nyní však jeho produkce zpomaluje a Indonésie začala používat více palmového oleje na výrobu bionafty, upozornil odborník z odvětví a ředitel výrobce spotřebního zboží Godrej International Dorab Mistry. Podle něj doby, kdy byl palmový olej levnější ve srovnání s jinými oleji až o 400 dolarů za tunu, jsou pryč. „Palmový olej už nebude tak levný, dokud bude Indonésie upřednostňovat bionaftu,“ cituje jej agentura Reuters.

Mohlo by vás zajímat

Indonésie letos zvýšila povinný podíl palmového oleje v bionaftě na 40 procent a studuje zvýšení jeho podílu až na 50 procent v roce 2026 a možnost míchat ho až tři procenta do leteckého paliva. Snaží se tak omezit dovoz pohonných hmot.

Zaměření na bionaftu sníží vývoz z Indonésie v roce 2030 na pouhých 20 milionů tun. To je o třetinu méně než loni, kdy vývoz činil 29,5 milionu tun, odhadl předseda největšího sdružení producentů palmového oleje v jihovýchodní Asii GAPKI Eddy Martono.

Kroky Indonésie a také nižší produkce kvůli záplavám v sousední Malajsii již zvedly ceny palmového oleje nad konkurenční sójový olej. To přimělo některé odběratele snížit nákupy.

V Indii, která je největším odběratelem rostlinných olejů, byla cena surového palmového oleje v posledních šesti měsících vyšší někdy až o 100 USD (2300 Kč) za tunu než cena surového sójového oleje. Ještě koncem roku 2022 byl přitom palmový olej levnější až o 400 USD. Minulý týden platili Indové za surový palmový olej 1185 USD za tunu, v roce 2019 to přitom bylo více než 500 USD.

Vyšší ceny rostlinného oleje by mohly zkomplikovat snahy vlád o omezení inflace, ať už v zemích závislých na palmovém oleji nebo v zemích závislých na konkurenčním sójovém, slunečnicovém a řepkovém oleji.

Produkce palmového oleje, které dominují Indonésie a Malajsie, se v období let 1980 až 2020 každé desetiletí téměř zdvojnásobila. To vyvolalo kritiku kvůli odlesňování v souvislosti se zvyšováním plantáží. V té době produkce rostla ročně v průměru o více než sedm procent, což bylo zhruba v souladu s poptávkou. Produkce v Malajsii však před více než deseti lety začala stagnovat kvůli nedostatku místa pro nové plantáže a kvůli pomalému osazovaní novými stromy, které měly nahradit stárnoucí. Obavy z odlesňování pak zpomalily růst v Indonésii. Růst celosvětové produkce kvůli tomu v posledních čtyřech letech zpomalil na jedno procento ročně. Analytik prognostické společnosti Oil World Thomas Mielke odhaduje, že v současném desetiletí bude růst produkce činit v průměru 1,3 milionu tun, což je méně než polovina z průměru v desetiletí do roku 2020, který činil 2,9 milionu tun.

Palmy olejné začínají ztrácet produktivitu po 20 letech a je třeba je po 25 letech nahradit. Novým stromům trvá tři až čtyři roky, než začnou plodit, což způsobuje, že půda je po tu dobu neproduktivní, a zemědělci tak nejsou ochotni obnovovat stromy. Malajsie loni přesadila pouhá dvě procenta celkové osázené plochy, zatímco jejím cílem jsou čtyři až pět procent. V Indonésii se kvůli pomalé výměně stárnoucích stromů za nové snížily výnosy surového palmového oleje za deset let o 11,4 procenta.

Slabý růst produkce

Země od Kolumbie a Ekvádoru po Pobřeží slonoviny a Nigérii sice zvýšily produkci palmového oleje, představitelé odvětví ale tvrdí, že růst u novějších hráčů neodpovídá rostoucí poptávce, zejména kvůli biopalivům. Mistry i Mielke vyzvali Indonésii, aby obnovila vydávání nových povolení pro plantáže palmového oleje, které pozastavila v roce 2018.

„Pokud Indonésie zachová moratorium na novou výsadbu, bude docházet k pravidelnému nedostatku a obdobím velmi vysokých cen palmového oleje,“ řekl Mistry. Dodal, že omezená produkce by zvýšila ceny pro tři až čtyři miliardy spotřebitelů v rozvojovém světě.

Vyšší ceny palmového oleje by se mohly odrazit také v růstu cen konkurenčních olejů. Jakmile kupující přejdou na sóju a slunečnici, jejich ceny také vzrostou. Navíc těchto olejů není k dispozici tolik, aby mohly palmový olej zcela nahradit, upozorňují analytici.