Po více než třech letech války Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na okamžité příměří. Třicetidenní příměří vstoupí v platnost, pokud Rusko podepíše stejné podmínky, uvádí se ve společném prohlášení ukrajinské a americké vlády, uvádí deník Politico.

Nástin dohody následoval po osmihodinovém jednání v saúdskoarabské Džiddě mezi týmy včetně amerického ministra zahraničí Marca Rubia a na ukrajinské straně, šéfa štábu prezidenta Volodymyra Zelenského Andrije Jermaka.

Volodymyr Zelenskyj v postu pro síť X vysvětlil, že plán bude zahrnovat „třicetidenní úplné dočasné příměří“, a to nejen zastavení raketových, bezpilotních a bombových útoků, a to nejen v Černém moři, ale také podél celé frontové linie.

„Ukrajina je připravena tento návrh přijmout – považujeme to za pozitivní krok a jsme připraveni jej přijmout. Nyní je na Spojených státech, aby přesvědčily Rusko, aby udělalo totéž,“ napsal Zelenskyj.

Mohlo by vás zajímat

Americký prezident Donald Trump řekl, že bude hovořit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o přijetí plánu příměří. „Na tango jsou potřeba dva,“ řekl.

Co je zatím podle deníku Politico známo?

1. Boje by mohly okamžitě skončit – pokud bude Rusko souhlasit

Trumpův tým tvrdí, že nyní předá plán na třicetidenní příměří Moskvě. „Míč je nyní na jejich straně,“ řekl Marco Rubio. Rusko bylo dosavadním Trumpovým postojem potěšeno a příměří neukládá Kremlu žádné předběžné podmínky, pokud je známo, kromě přestávky v bojích.

Podle rámcového plánu příměří by pauza v bojích umožnila humanitární kroky, včetně výměny válečných zajatců, propuštění zadržených civilistů „a návratu násilně převezených ukrajinských dětí,“ uvádí se ve společném prohlášení.

2. Bude Putin souhlasit?

Počáteční reakce Moskvy nebyla zrovna nadšená. V rozhovoru pro ruskou státní zpravodajskou službu TASS mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová řekla: „Nevylučujeme kontakty s americkými zástupci v příštích několika dnech.“

Západní představitelé jsou již dlouho skeptičtí ohledně toho, zda má Putin skutečný zájem na dlouhodobém míru, i když přijme 30denní příměří. Rusko získává půdu pod nohama na bojišti s pomocí dalších zemí, včetně Severní Koreje, Číny a Íránu.

Putin také předložil požadavky na trvalou dohodu, které se zdají být pro Ukrajinu nepřijatelné, včetně zákazu evropských mírových sil a mezinárodního uznání území okupovaných Ruskem. Udělá kompromis ohledně těchto podmínek jen proto, že to po něm Trump chce?

3. USA opět sdílejí zpravodajské informace s Ukrajinou

Poté, co USA učinily radikální krok a přerušily dodávky vojenského vybavení a zpravodajských informací do Kyjeva, nyní souhlasily s obnovením sdílení svých tajných informací. Také se znovu spustí „bezpečnostní pomoc“.

4. Nejedná se o mírovou dohodu

Podmínky návrhu se týkají dočasného příměří, které může být prodlouženo, pokud s tím obě strany souhlasí. Jakmile budou boje zastaveny, okamžitě budou zahájena jednání o podmínkách trvalého míru. Jak USA, tak Ukrajina slíbily, že co nejdříve jmenují své vyjednávací týmy.

5. Nejedná se o obchod s minerály

„Trump dal jasně najevo, že chce mít přístup k ukrajinským zásobám kritických nerostných surovin, jako je lithium, uran a titan. Očekávalo se, že Zelenskyj při návštěvě Bílého domu před dvěma týdny podepíše nějakou dohodu o právech na těžbu nerostných surovin pro americké společnosti, ale ta se rozpadla během ostrého veřejného sporu s Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem,“ podotýká Politico.

Po úterním oznámení plánu příměří Trump novinářům řekl, že pozve Zelenského zpět do Bílého domu.

6. Ukrajina se nevzdala žádného území – zatím

Před jednáním Rubio varoval Kyjev, že bude muset učinit ústupky, a to i na území. Ale během osmihodinových diskusí v Džiddě v úterý se podle ukrajinského představitele téma postoupení území ani neobjevilo. Je však jisté, že tato otázka bude vznesena, pokud začnou věcná jednání o trvalém urovnání.

7. Trump nesouhlasil s poskytnutím bezpečnostních záruk

Americký prezident dal jasně najevo, že není nakloněn garantovat „příliš mnoho“ budoucí bezpečnosti Ukrajiny, protože to považuje za práci pro Evropu, nikoli pro Ameriku. Nic v úterním společném prohlášení nenaznačuje, že by se to změnilo.

8. Evropa by měla být „zapojena“

V prohlášení se uvádí, že Ukrajinci chtějí, aby se do mírového procesu zapojili „evropští partneři“. Nebylo však jasné, zda americká strana s tímto bodem souhlasila. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Keir Starmer rychle přivítali pokrok směrem k míru v rozhovorech.

9. Co dál?

Starmer na sobotu svolá schůzku evropských a dalších lídrů. Spolupracuje s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na sestavení „koalice ochotných“ – zemí, které jsou připraveny vyslat vojáky jako mírové sbory nebo poskytnout jinou podporu mezinárodní misi k udržení trvalého příměří.

„USA nejsou součástí těchto diskusí, protože Trumpova vláda signalizovala, že na evropské zemi nebudou žádné americké boty. Hodně bude záležet na tom, zda je koalice Starmera a Macrona dostatečně silná, aby přesvědčila Ukrajince, že zastaví ruský útok, a dostatečně neutrální, aby přesvědčila Putina, že není hrozbou,“ uzavírá Politico.