Vláda po řadě odkladů projedná tuto středu návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Příčinou těchto odkladů je hlavně nebývale velké množství kritických připomínek k podobě zákona, které přišly z ministerstev, krajů, sdružení měst a obcí, ale také z podnikatelských svazů. Ministerstvo průmyslu a obchodu svůj původní návrh z loňského léta upravilo, ale i tak na něm visí nebývale vysoký počet 60 rozporů.
„Hlavním účelem návrhu zákona je urychlení využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím vymezení oblastí pro urychlení využívání OZE (tzv. akceleračních oblastí), ve kterých budou záměry pro využití energie z OZE povolovány ve zvláštním zjednodušeném procesním režimu. Principy nové právní úpravy vycházejí z požadavků obsažených ve směrnici RED III,“ uvádí ministerstvo průmyslu v překládací zprávě.
Akcelerační oblasti budou vymezovány na třech úrovních za využití nástrojů územního plánování. Oblasti místního významu budou vymezeny územními plány, oblasti nadmístního významu budou vymezeny zásadami územního rozvoje a oblasti celostátního významu budou vymezeny územním rozvojovým plánem. Cílem opatření je zrychlit hlavně výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren, případně dalších státem podporovaných oblastí zelené energetiky.
Ministerstva zavalené 500 připomínkami
Jenže ne každému navržená podoba zákona vyhovuje; důkazem může být přes 500 připomínek, které na ministerstvo průmyslu dorazily. Většinu z nich se podařilo vypořádat ke spokojenosti zúčastněných. „Nicméně i přesto je materiál vládě předkládán s rozpory s Ministerstvem vnitra, Energetickým regulačním úřadem, Jihočeským krajem, Pardubickým krajem, Ústeckým krajem, Jihomoravským krajem, Královéhradeckým krajem, Karlovarským krajem, Moravskoslezským krajem, Asociací krajů ČR, Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních samospráv ČR a se Svazem průmyslu a dopravy ČR,“ konstatuje ministerstvo průmyslu v překládací zprávě.
Rozpory s jmenovanými kraji se týkají hlavně institutu akceleračních zón, tedy území s rychlejším povolováním výstavby větrných a solárních elektráren. Kraje požadují „stanovení jasnějších limitů a cílů rozvoje OZE z hlediska politiky státu, aby nebyly akcelerační oblasti vymezovány živelně.“ Některé regiony též volají po omezení výstavby větrných a solárních elektráren mimo vytyčené akcelerační zóny, avšak podle ministerstva průmyslu je takový požadavek v rozporu s evropskou směrnici RED III.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo vnitra požadovalo s ohledem na zájmy požární bezpečnosti odstranění úpravy stavebního zákona, podle které se do režimu drobných staveb přidávaly obnovitelné zdroje s instalovaným výkonem do 100 kW (namísto původních 50 kW). „Tento novelizační bod byl z návrhu zákona odstraněn, připomínkové místo však na rozporu trvá, protože z věcného hlediska nedošlo v mezidobí ke nápravě stavu,“ uvedlo ministerstvo průmyslu.
Vypořádat se nepodařilo také část připomínek Svaz průmyslu a dopravy ČR. Patří mezi ně třeba požadavek stanovit výjimku z procesu EIA pro výrobu vodíku elektrolýzou a pro výrobny biometanu. Tento požadavek však nelze podle ministerstva akceptovat, neboť by plošné vynětí těchto záměrů bylo v rozporu s příslušnou směrnicí EU.
Sázka na akcelerační zóny
Akcelerační oblasti mají umožnit rychlejší schvalování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Pokud bude záměr splňovat podmínky stanovené v územním opatření a další podmínky dle směrnice RED III, pak nebudou tyto záměry podléhat posouzení dopadu na životní prostředí (EIA). To dnes neúměrně protahuje hlavně realizaci záměrů na využití větrné energie, jejichž schvalování v praxi zabere sedm a více let.
V akceleračních zónách má příprava a povolení stavby trvat maximálně 12 měsíců. Mimo akcelerační zóny má podle návrhu povolovací proces trvat nejdéle dva roky. „Oblasti pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie mají být vymezeny do 21. února 2026 v rozsahu, který je významný z hlediska plnění cílů stanovených ve směrnici RED III,” uvedlo ministerstvo průmyslu v důvodové zprávě.
Hodnocení dopadů regulace (RIA) nebylo k návrhu zpracováno. Ministerstvo průmyslu navrhuje, aby nový zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 2025. Vzhledem k délce schvalování legislativy v poslanecké sněmovně nelze tak brzké datum považovat za nereálné.
