Spojené státy dnes zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Oznámil to Bílý dům, podle něhož minutu po půlnoci místního času (6:01 SEČ) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Čína v reakci oznámila, že od 10. března zavádí odvetná cla v rozmezí 10 až 15 procent na některé americké produkty. Kanadský premiér Justin Trudeau o několik hodin dříve uvedl, že jeho země ode dneška zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun). Americký prezident Donald Trump také nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.

Trump cla vůči Kanadě a Mexiku zdůvodnil tím, že do USA z těchto zemí stále proudí drogy, zejména syntetický opioid fentanyl. Původně chtěl dovozní poplatky zavést již od února, o měsíc je však odložil s tím, že obě sousední země mají šanci učinit kroky proti pašování drogy a pro ochranu hranic.

„Kanada nenechá toto neospravedlněné rozhodnutí bez odpovědi,“ uvedl Trudeau v prohlášení. V první fázi podle premiéra Ottawa zavede dovozní poplatky na zboží v hodnotě 30 miliard kanadských dolarů, za tři týdny pak na zbývajících 125 miliard. Opatření budou platit tak dlouho, jako ta americká, dodal premiér.

Čínské úřady podle agentury Reuters oznámily, že země za týden začne uplatňovat cla 15 procent například na drůbeží maso, pšenici či kukuřici z USA, 10 procent pak třeba na sóju a další produkty.

Mohlo by vás zajímat

Vedení Ukrajiny musí Trumpa přesvědčit, že chce jednat o míru

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg a televize Fox News s odvoláním na zdroje z Trumpovy administrativy. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo s očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

Vedení Ukrajiny musí Trumpa přesvědčit, že chce jednat o míru, aby dodávky zbraní obnovil, píší média.

USA jsou nejvýznamnějším poskytovatelem zbraní a dalšího vojenského vybavení zemi, která se již přes tři roky brání ruské invazi. Trump od svého lednového nástupu do funkce usiluje o co nejrychlejší ukončení konfliktu, nechce však Ukrajině dát bezpečnostní záruky požadované Zelenským a odmítá Rusko označit za agresora. K ukrajinskému prezidentovi se staví výrazně kritičtěji než k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi a vyčítá mu, že podle Trumpa neusiluje o ukončení války a není dostatečně vděčný za americkou podporu. Zelenskyj za ni v posledních dnech veřejně děkoval opakovaně; prohlašuje také, že chce jednat o míru, který ale musí Ukrajině zaručit bezpečí před Putinem.

Trump podle zdrojů médií nařídil přerušit dodávky zbraní, které jsou v současnosti na cestě na Ukrajinu nebo na ni mají být vypraveny. Příkaz má provést ministr obrany Pete Hegseth.

Washington od začátku ruské agrese schválil vojenskou pomoc v hodnotě přes 170 miliard dolarů (čtyři biliony korun) , z čehož v současnosti zbývají k odeslání na Ukrajinu zbraně a další armádní vybavení za více než tři miliardy schválené za Trumpova předchůdce Joea Bidena. USA dodávají Kyjevu rozličné zbraně od raketometů HIMARS přes střely ATACMS po protivzdušné systémy Patriot a obrněnou armádní techniku.

„Není to úplné ukončení pomoci, je to přerušení,“ citovala Fox News nejmenovaný zdroj. Zelenskyj podle amerických činitelů může Trumpa přesvědčit, že to s vyjednáváním o míru myslí vážně, čímž může pomoc odblokovat.

Viceprezident J.D. Vance zmíněné televizní stanici poskytl rozhovor, v němž dal najevo přesvědčení, že Zelenskyj zatím není zcela připraven jednat o míru. Až změní názor, Trump je připraven se s ním bavit, prohlásil s tím, že neméně důležité je jednání Zelenského s Putinem.

Otázku bezpečnostních záruk podle něho vyřeší smlouva o minerálech, díky níž budou mít USA na Ukrajině své ekonomické zájmy a pracovníky. „To je daleko lepší bezpečnostní záruka, než mít 20.000 vojáků z nějaké náhodné země, která ve válce nebojovala 30 nebo 40 let,“ řekl Vance.

Je to nešťastné, ozvala se Černochová

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině za nešťastné. Uvedla to dnes ve vyjádření pro ČTK. Doufá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Donald Trump dokáží co nejdříve opět najít společnou řeč a americká podpora bude obnovena. Mezitím podle ní musí evropské země maximálně navýšit svou podporu. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je rozhodnutí USA dalším důkazem, že obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy.

„Prezident Trump slíbil svým voličům ukončení války, takže bychom neměli být příliš překvapeni. Pro nás je to další důkaz, že obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy a podle toho k tomu musíme přistupovat,“ sdělil dnes ČTK Lipavský. Česká vláda podle něj bude pokračovat v navyšování výdajů na obranu, aby zajistila bezpečnost ČR. „Stejně tak budeme pokračovat ve vyjednáváních s našimi partnery včetně Ukrajiny o dosažení udržitelného míru v Evropě,“ dodal ministr.

O potřebě navyšovat rozpočet na obranu mluví vládní politici v posledních dnech opakovaně, podle premiéra Petra Fialy (ODS) by výdaje měly vzrůst alespoň na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příslušný plán chce vládě představit v nejbližších dnech či týdnech. Česko v posledním roce splnilo dosavadní dvouprocentní závazek. Podle Fialy je realistický růst o 0,2 procenta ročně.

„Pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině je nešťastné. Doufám, že prezident Zelenskyj a prezident Trump dokážou co nejdříve opět najít společnou řeč a americká podpora bude obnovena. Mezitím musí evropské země maximálně navýšit svou podporu,“ uvedla Černochová.