Čínský vůdce Si Ťin-pching vyslal jasný signál majitelům a manažerům tamních technologických společností, že s nimi do budoucna počítá. Potřebuje totiž jejich pomoc k dosažení ekonomického růstu a také soběstačnosti. Peking ukázal vstřícnost vůči čínským tech-miliardářům více než čtyři roky poté, co proti soukromým firmám naopak tvrdě zasáhnul.  Informuje o tom britský týdeník The Economist a také americký list Wall Street Journal (WSJ). 

Obě média připomínají, že mnoho nejvýznamnějších čínských podnikatelů se v polovině února účastnilo setkání přímo se Si Ťin-pchingem. „Pečlivě si dělali poznámky, zatímco Si k nim hovořil z čela místnosti, jak ukázaly záběry státní televize,” uvádí k tomu WSJ. 

A to s tím, že šlo o demonstraci loajality ze strany byznysových šéfů k nejmocnějšímu čínskému vůdci za poslední dekády, ale zároveň i o jeho tichý souhlas s tím, že soukromé podnikání je nezbytné pro udržení chodu ekonomiky – dokonce včetně těch podnikatelů, kteří kdysi o místo na trhu soupeřili se státními firmami.  

Podle oficiální zprávy ze setkání Si Ťin-pching slíbil, že soukromé společnosti budou mít stejné podmínky pro soutěžení na trhu jako ty státní. Současně je vyzval, aby dodržovaly vládní politiku a „překonaly stávající potíže”. Ty už ale blíže nespecifikoval, zmiňuje WSJ.

Mohlo by vás zajímat

Návrat Alibaby

Tou nejnápadnější tváří na sympoziu byl rozhodně Jack Ma, spoluzakladatel a dlouholetý lídr e-commerce a cloudové společnosti Alibaba. Miliardář, který byl známý svými otevřenými názory, se v posledních letech stáhl z veřejného života. A to poté, co v říjnu 2020 pronesl projev, který Si Ťin-pchinga rozpálil do běla. Jeho firmy se následně ocitly v centru vládního zásahu proti technologickému sektoru.  

WSJ připomíná, že krátce po projevu Si Ťin-pching osobně zastavil plánovanou první veřejnou nabídku akcií (IPO) finanční divize Ant Group, která je přidruženou firmou Alibaby. Tím zhatil investici přesahující 34 miliard dolarů, tedy přes 800 miliard korun. Následovalo další zpřísnění regulací soukromých firem, především v technologickém sektoru, kde čínské úřady kritizovaly „neuspořádanou expanzi“.  

Mnoho dalších technologických lídrů se po těchto událostech stáhlo do ústraní stejně jako sám Ma a někteří se dokonce vzdali svých funkcí ve vlastních firmách.  

Zásah vyvolal obavy, že přehnaná státní kontrola ochlazuje investice a odrazuje podnikatele od riskování s novými firmami. Sám Si Ťin-pching loni v květnu vyjádřil překvapení nad tím, proč v Číně ubývá tzv. jednorožců – start-upů s hodnotou přes miliardu dolarů, jak uvedl stranický deník People’s Daily.  

Od loňského podzimu Peking vysílá signály podpory soukromému sektoru a opakovaně zavádí opatření na posílení důvěry na trhu. Čínská ekonomika však zůstává utlumená, částečně kvůli problémům na realitním trhu.  

Vláda zároveň tlačí na technologické firmy, aby pomohly Číně dosáhnout soběstačnosti v klíčových oblastech, jako je výroba polovodičů a umělá inteligence.  

Summit jako gesto

Únorové setkání se konalo krátce poté, co bývalý americký prezident Donald Trump oznámil zavedení dodatečného desetiprocentního cla na čínské zboží. Již koncem roku 2018, během první obchodní války mezi USA a Čínou za Trumpova prvního mandátu, se Si setkal s čínskými podnikateli, aby vyjádřil podporu soukromému sektoru a posílil důvěru.  

Podle Fenga Čchu-čchenga, zakládajícího partnera pekingské poradenské firmy Hutong Research, bylo nynější setkání „silným gestem, kterým chce Peking ukázat trhu i váhajícím místním úředníkům, že tito podnikatelé jsou národními šampiony, které je třeba bezvýhradně podporovat tváří v tvář rizikům“.  

„Mnozí z těchto podnikatelů mají významné investice v USA, a proto Peking potřebuje jednotnou frontu, aby zabránil masivnímu odlivu kapitálu,“ dodal Feng.  

Bývalý internetový analytik UBS Čang Ťiang však varoval, že setkání nemusí nutně znamenat, že Peking uvolní kontrolu nad vznikajícími technologiemi, zejména v strategických oblastech jako AI. „Klíčovou otázkou je, zda tento pozitivní posun v přístupu bude dlouhodobý,“ uvedl Čang.  

Setkání bylo rovněž pokusem ukázat, v jakých oblastech jsou čínské soukromé společnosti globálními lídry. Mezi účastníky byli Wang Čchuan-fu, šéf výrobce elektromobilů BYD, Robin Ceng, zakladatel bateriového gigantu Contemporary Amperex Technology, Lej Ťün, šéf výrobce smartphonů Xiaomi, a Pony Ma, zakladatel herního a internetového giganta Tencent.  

Nechyběli ani zástupci významných AI startupů, včetně Lianga Wen-fenga, zakladatele DeepSeek – firmy, která nedávno překvapila Silicon Valley a Wall Street špičkovými AI programy vyvinutými s méně pokročilými čipy.  

Setkání se zúčastnil i Žen Čeng-fej, zakladatel telekomunikačního giganta Huawei Technologies. Huawei, na který Washington uvalil sankce již v roce 2019, se stal v Číně národním šampionem a klíčovým hráčem v ambici Pekingu eliminovat závislost na amerických technologiích. Firma rozšířila své podnikání a našla způsoby, jak snížit závislost na amerických dodavatelích.

Miliardový růst na burze

Například britský týdeník The Economist zmiňuje, že „Maův návrat z vyhnanství” může být vůbec nejlukrativnější rehabilitaci v dějinách. Ilustruje to hodnotou společnosti Alibaba – už na základě spekulací o blížícím se setkání vzrostla cena jejích akcií o 6,2 procenta, čímž se tržní hodnota firmy zvýšila o zhruba 18 miliard dolarů. A cenné papíry společností Tencent a Xiaomi vzrostly o 7 procent.   

Tento růst je podle The Economist součástí širšího oživení v posledních týdnech – index Hang Seng Tech, sledující 30 největších technologických firem kótovaných v Hongkongu, vzrostl za poslední měsíc o 23 procent, přičemž samotná Alibaba zaznamenala růst přes 50 procent. Znamená to finální zvrat nálad v soukromém sektoru?.  

Týdeník uvádí, že z velké části byl tento nárůst vyvolaný úspěchem čínské společnosti DeepSeek. Analytici Bank of America přirovnávají tento průlom k IPO Alibaby v New Yorku v roce 2014, které tehdy podnítilo rozmach inovací v celém internetovém sektoru. DeepSeek by podle nich mohl mít podobný efekt, konstatuje The Economist.

Umělá inteligence od DeepSeek by podle expertů mohla mimo jiné zvýšit poptávku po cloudových službách od Alibaby, ale i Huawei nebo společnosti Tencent. Tyto firmy pak budou muset více investovat do budování datových center, což by zase mohlo podpořit dodavatele komponent pro AI infrastrukturu.

The Economist ale uvádí, že navzdory těmto pozitivním faktorům zůstává celková podnikatelská nálada v Číně „utlumená”. Index podnikatelské důvěry, založený na měsíčním průzkumu mezi více než 300 vedoucími pracovníky čínských firem, ostatně v lednu vykázal jen mírné zlepšení. Přitom klíčové složky indexu, jako je výhled pro firemní financování a stav zásob, stále naznačují pokles, upozorňuje týdeník. 

Jiný průzkum, provedený Pekingskou obchodní školou Cheung Kong Graduate School of Business, v lednu dospěl k závěru, že „poměrně výrazná nestabilita nadále brání rozvoji podnikání v Číně“. 

Hledání rovnováhy

Právě tato data podle The Economist vysvětlují, proč se Si Ťin-pching rozhodl objevit na zmíněném sympoziu. Podle dostupných zpráv na jednání zdůraznil význam soukromého sektoru pro čínskou ekonomiku a uznal některé problémy, kterým čelí. 

Týdeník také připomíná, že celé Si Ťin-pchingovo působení v úřadu lze vnímat jako experiment, jak řídit klíčové podnikatele, aniž by zároveň měli příliš velký vliv na politiku a společnost. Vysoce postavení čínští představitelé ale podle The Economist nikdy nenašli vyvážený přístup. Mezi lety 2013 a 2019 dominovaly největší soukromé firmy investicím i hospodářskému růstu, zatímco vláda byla spíše v roli pasažéra.  

Zmíněný zásah v roce 2020 situaci radikálně otočil a z čínských akciových trhů vymazal přibližně 2 biliony dolarů. V poslední době se strana snaží podnikatele řídit, aniž by zcela potlačila jejich inovace. Výsledkem je záměrné rozmazání hranic mezi soukromým a státním sektorem. To vyhovuje některým firmám jako Huawei, vývojáři čipu Cambricon nebo AI společnosti iFlyTech. Často však vzniká neprůhledný hybrid. Akademici tento model nazývají „stranicko-státní kapitalismus“.  

Za těchto podmínek tak může sympozium vylepšit náladu v podnikatelském sektoru jen částečně. Čínská byznysová elita chce totiž víc než jen prázdné sliby. Jejich firmy čelí zásadním problémům, uvádí The Economist. Například: kdy regulátoři opět uvolní pravidla pro IPO? 

Podřízený byznys

Od zásahu v roce 2020 byly zavedeny přísnější schvalovací procesy pro kotování na zahraničních burzách. Start-upy jako dnešní gigant v oblasti rychlé módy Shein musí neformálně žádat čínské regulátory o povolení z důvodů národní bezpečnosti. Čínská komise pro cenné papíry si dokonce osobuje právo řídit očekávání ohledně hodnoty firem – údajně například loni zablokovala IPO hongkongského řetězce s čajem a zmrzlinou kvůli nízké valuaci, konstatuje týdeník. 

A přetrvávají podle něj i další problémy. Čínský finanční systém se podobně jako technologický sektor proměnil v hybrid státního a soukromého kapitálu. Venture kapitál a soukromý kapitál v zemi jsou dnes prosyceny státními investicemi. Pro mnoho startupů je státní kapitál hlavním zdrojem financování, i když jeho cíle se zásadně liší od soukromých investorů. 

Ještě před pár lety se byznysmeni doslova smáli vlivu stranických buněk v soukromých firmách, které existovaly už dlouho. Za posledních pět let však tyto buňky získaly daleko větší moc – a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl obrátit, vypichuje The Economist.

Někteří experti vnímají návrat Jacka Maa jako vítězství soukromého sektoru – či dokonce jako ústupek vlády. Týdeník ale uvádí, že ve skutečnosti by se mohlo jednat spíše o triumf Si Ťin-pchinga. 

Během posledních pěti let se čínští podnikatelé stali mnohem poslušnějšími vůči komunistické straně. Musí hrát podle pravidel stanovených vládcem Pekingu – jinak ponesou následky. A sympozium jen potvrdilo, že kdysi mocní čínští podnikatelé se nyní podřizují státní linii, uzavírá The Economist.