Evropská unie byla dva týdny zablokována ve vyjednávání obchodní dohody s Kanadou. Nyní se zdá, že si vedení EU přece jen prosadilo svou.
Minulý týden se konal Summit EU, kde měla být definitivně potvrzena Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) mezi Evropskou unií a Kanadou. Na včerejšek byl naplánován její podpis na summitu EU-Kanada s kanadským premiérem. Jenže politici Valonska, které je součástí Belgie, nechali o tom, zda smlouvu schválit, či ne své voliče a ti v referendu vystavili dohodě stopku. Vzhledem k tomu nemohl ani belgický národní parlament dohodu odhlasovat a celá rozjetá mašina se najednou zastavila zastávku před konečnou stanicí.
Princip EU je jasný – dohodu musí schválit všechny národní parlamenty. Pokud byť jeden nedá souhlas, dohoda nemůže být uzavřena. Je to stejný princip jako když se ratifikovala tzv. „Lisabonská“ smlouva. Tehdy nesouhlasil irský parlament a celé vyjednávání bylo také zastaveno.
Ve čtvrtek (včera) však přišly z Bruselu nové informace. Belgickému premiérovi Charlesi Michelovi podařilo uzavřít dohodu s jeho valonským protějškem Paulem Magnettem a pro Valony sporné body vyřešit. Dnes by měli o dohodě hlasovat také zbylé belgické regionální parlamenty a posléze také národní.
Evropskou unii čeká ještě vyjednávání podobné dohody s USA (TTIP) a Japonskem. Spory kolem CETA rozdělují také české europoslance, které jsme požádali o vyjádření.
„Spory kolem dohody CETA jsou nepříjemné a vysílají na globální tržiště zprávu, že Evropa o obchodování nemá zájem a raději se stane izolovaným socialistickým skanzenem. Valonští socialisté bojují o přežití a neváhají vzít svou zemi a zbytek EU jako rukojmí svých zájmů. Rozdělení Belgie je v obzvlášť patrné, když si uvědomíme, že 83 procent veškerého belgického exportu jde na vrub Flander a v případě vývozu do Kanady jde dokonce o 90 procent. Nyní budou muset Vlámové přesvědčit své jižní sousedy, že zaoceánský obchod je i v jejich zájmu,“ uvedl Jan Zahradil.
„Jakkoli se může někdo podivovat, že kvůli malému Valonsku stojí vyjednávání s Kanadou o obchodní dohodě, je třeba dodat, že žádná jiná země neměla odvahu dát dohodu CETA k posouzení svým občanům. A jak naznačují průzkumy veřejného mínění nebylo by to jen Valonsko, kde by občané dohodu odmítli. Takže myslím si, že vzkaz pro vyjednávače je jasný: jděte znovu jednat a přineste něco lepšího,“ míní Kateřina Končená. Její kolega Jaromír Kohlíček míní, že dohoda CETA sice obsahuje tzv. negativní výčet těch oblastí na které se nevztahuje, navíc Kanada souhlasila se zvláštním, trvalým arbitrážním soudem, ale přesto všechna informovaná veřejnost cítí nebezpečí smlouvy s Kanadou mimo jiné i v tom, že by mohla otevřít vrátka pro kanadské pobočky společností z USA.“V jednotlivých národních parlamentech právě z tohoto důvodu nebylo v žádném případě hlasování jednomyslné. Bohužel pouze valonský parlament vyjádřil své pochyby většinově a od té doby je vystaven neskutečnému tlaku,“ dodal Kohlíček. Dita Charanzová nepochybuje o tom, že je zde přímá souvislosti s antiglobalizačními a antiametrickými náladami, které se rojí kolem smlouvy TTIP. „CETA se stala obětí těchto kampaní. Je bohužel důvod se obávat, že by odmítnutím CETA došlo k pozastavení jednání o dalších mezinárodních dohodách, o něž Unie usiluje. Právě TTIP se nabízí hned v dalším sledu. Mohlo by dojít k faktickému odstřihnutí EU od dalších příležitostí na světových trzích. První krok ke světu o nás bez nás, důsledky takového vývoje bychom skutečně pocítili všichni. Paradoxem je, že šest let vyjednávání a velkých nadějí na obou stranách Atlantiku zastavilo pět minut po dvanácté 46 poslanců jednoho z regionálních parlamentů Belgie. Pokud jsem někdy zapochybovala o vnitřních rozhodovacích mechanismech EU, pak právě dnes. Francouzská část Belgie se svými 3,5 miliony obyvatel drží v šachu smlouvu pro 550 milionů obyvatel EU a Kanad,“ uvedla Charanzová.
Jiří Reichl
