Systém nemocenského pojištění se loni po letech dostal z propadu a skončil v přebytku 10,2 miliardy korun. Na pojistném zaměstnanci, zaměstnavatelé a někteří živnostníci odvedli v minulém roce přes 57,7 miliardy korun, meziročně téměř o 15 miliard korun víc. Proti předchozímu roku se na nemocenských dávkách vyplatilo o dvě miliardy korun víc, tedy přes 47,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení.

Za vyšším výběrem pojistného je obnovení nemocenských odvodů pro zaměstnance i vyšší počet zaměstnavatelů a zaměstnanců. Z nemocenského pojištění se vyplácejí nemocenské, mateřské, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, otcovské a běžné a dlouhodobé ošetřovné. Loni na nich úřad vyplatil přes 47,5 miliardy korun, tedy zhruba stejně jako v roce 2022 a o téměř 2,1 miliardy víc než v roce 2023.

Na výdaje má vliv nemocnost, počet narozených dětí i výše příjmů. Nemocenské podpory odpovídají stanovenému procentu z výdělků. S jejich navyšováním se zvedá i pobíraná částka. Loni ČSSZ vyplatila 3,73 milionu nemocenských dávek, tedy o 74.000 méně než předminulý rok. Meziročně ubylo běžných ošetřovných, mateřských i otcovských. Víc bylo naopak dlouhodobých ošetřovných, mírně přibylo i nemocenských.

Na nemocenském pojištění vybrala minulý rok sociální správa 57,7 miliardy korun. Předloni to bylo 42,8 miliardy korun a v roce 2022 pak 39,6 miliardy korun. Loni se systém po obnovení zaměstnaneckých odvodů dostal do přebytku 10,2 miliardy korun. Předloňský deficit nemocenského pojištění činil téměř 2,7 miliardy korun. V roce 2022 to bylo zhruba osm miliard korun. Nejvyšší propad byl v covidových letech. V roce 2020 dosáhl téměř 21,3 miliardy korun a v roce 2021 pak 14,4 miliardy.

Mohlo by vás zajímat

Výdaje začaly převyšovat příjmy ale už před covidovou krizí na vrcholu konjunktury. V roce 2019 sklouzl systém do třímiliardového deficitu. Důvodem byl v minulém volebním období růst výdajů a snížení příjmů. Zvedly se nemocenské a zavedla se nově otcovská a dlouhodobé ošetřovné, snížily se odvody zaměstnavatelům po zrušení karenční doby.

V příjmech systému se odráží vysoká zaměstnanost, růst výdělků i odvodová sazba. Pojistné loni posílalo 353 700 zaměstnavatelů, meziročně o 73 400 víc. Zaměstnanců bylo přes 5,6 milionu, tedy ve srovnání s rokem 2023 zhruba o milion víc. Za výrazným nárůstem počtu je změna v evidenci. Od loňského července musí zaměstnavatelé sociální správě hlásit i dohodáře.

Průměrný vyměřovací základ pro odvody na jednoho pojištěnce se loni snížil z předloňských 41 049 na 35 853 korun. Zaměstnavatel hradí ze základu 2,1 procenta a zaměstnanec od loňska 0,6 procenta. Živnostníci platí nemocenské odvody dobrovolně. Minulý rok je posílalo 96 300 z 1,15 milionu osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Počet meziročně klesl zhruba o 3000.