V České republice nedochází ke zničení odposlechů a záznamů o sledování lidí, ze kterých se nic se neprokázalo a trestní řízení skončilo. Podle trestního řádu mají být dokumenty o těchto lidech zničeny po třech letech od pravomocného skončení věci. Unie obhájců vyzývá policii, státní zastupitelství, soudy a ministerstvo spravedlnosti k okamžitému zásahu.

Vyplývá to z letošního v pořadí třetího stanoviska Unie obhájců ČR.

Podle § 88 odst. 7 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), je policejní orgán povinen zničit záznamy o odposlechu a záznamy telekomunikačního provozu, při kterých nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení (dále jen ,záznam o odposlechu´). 

„Učiní tak po souhlasu soudu a v přípravném řízení státního zástupce, a to bezodkladně po třech letech od pravomocného skončení věci. Protokol o tom zašle policejní orgán státnímu zástupci, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předsedovi senátu prvého stupně, k založení do spisu,“ shrnuje Unie obhájců, co by se mělo zcela běžně dít.

Ani jeden protokol o zničení, nulová kontrola

Jak ovšem zjistila Unie obhájců z vlastní analýzy oslovením obou vrchních státních zastupitelství, soudů a ministerstva spravedlnosti, nic z toho se v České republice dlouhodobě neděje. Unie obhájců si od předmětných orgánů vyžádala informace podle informačního zákona.

„V období od roku 2018 do roku 2020 Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, Krajský soud v Praze a Krajský soud v Brně (Městský soud v Praze nevede požadovanou statistiku) neudělily ani jeden souhlas se zničením záznamu o odposlechu a nezaložily do spisu ani jeden protokol o zničení záznamu o odposlech,“ předkládá svá zjištění Unie obhájců.

Mohlo by vás zajímat

Kromě toho „žádný z dotázaných orgánů činných v trestním řízení, ani Ministerstvo spravedlnosti, nevede evidenci udělených souhlasů se zničením záznamů odposlechů, resp. založených protokolů o zničených záznamech odposlechů“.

„Vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci, Krajský soud v Praze, Krajský soud v Brně a Městský soud v Praze neprovádí zvláštní kontrolu plnění povinností policejního orgánu vyplývajících z § 88 odst. 7 TŘ,“ uvádí dále Unie.

VSZ v Praze: Tato informace ohrožuje vyhledávání

Kontrolu neprovádí ani ministerstvo spravedlnosti a soudy nemají k této činnosti žádné instrukce: „Ministerstvo spravedlnosti neprovádí zvláštní kontrolu plnění povinností podle § 88 odst. 7 TŘ, jen obecnou kontrolu podle instrukce ministerstva ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001-Org. Obdobně neexistuje zvláštní vnitřní předpis na úrovni Krajského soudu v Praze, Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Praze, kterým by byly upraveny povinnosti plynoucí soudům podle zmíněného ustanovení TŘ,“ pokračuje ve zjištění Unie obhájců.

Podle stanoviska navíc Vrchní státní zastupitelství v Praze odmítlo informaci o udělených souhlasech se zničením záznamů vydat, protože je to údajně utajovaná skutečnost, která by mohla ohrozit vyhledávání a předcházení trestné činnosti. „Proti odmítavému rozhodnutí bylo podáno odvolání, o kterém zatím nebylo rozhodnuto,“ dodává Unie.

Záznamy, které měly být zničeny, stále existují

Za nejzávažnější považuje Unie obhájců informaci, že nebyl udělen ani jeden souhlas. Dokládají se tím obavy Unie obhájců ČR o tom, že „policejní orgán neničí ve smyslu § 88 odst. 7 TŘ záznamy o odposlechu. Je tedy zřejmé, že v tuto chvíli stále existuje značené množství záznamů o odposleších, které měly být policejním orgánem již zničeny“, stojí dále ve stanovisku.

Zjištění obhájců se podle stanoviska navíc potvrdila v případu „Pandury“, kde byl odposloucháván mobil novináře Janka Kroupy v letech 2011 a 2012. Tato trestní věc byla usnesením policejního orgánu pravomocně odložena v únoru roku 2012. 

„V únoru roku 2015, tj. po 3 letech od pravomocného skončení věci, bylo povinností policejního orgánu (tehdy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu vedeného R. Šlachtou) vyžádat si souhlas státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a podle § 88 odst. 7 TŘ záznamy o odposlechu zničit. Zjevně jimi nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, když trestní věc byla ukončena odložením,“ popisuje Unie obhájců konkrétní případ.

Odposlouchaný novinář si vynutil zničení záznamu

Byl to až sám novinář Janek Kroupa, který se podnětem domohl, aby policie po šesti letech marné a nepoužitelné záznamy o něm zničila. „K ověření zničení záznamů o odposlechu zaslal J. K. dne 8. 4. 2021 policejnímu orgánu (nyní již NCOZ) dotaz, doplněný dne 28. 4. 2021, zda byly předmětné záznamy odposlechu jeho telefonní linky zničeny a kdy. K tomu policejní orgán odpovědí ze dne 22. 4. 2021, doplněnou dne 13. 5. 2021, uvedl, že odposlechy byly zničeny dne 22. 4. 2021 na základě souhlasu státního zástupce z téhož dne. Jinými slovy záznamy o odposlechu telekomunikačního provozu J. K. v kauze Pandury nebyly po dobu více než 6 let v rozporu s § 88 odst. 7 TŘ zničeny,“ stojí ve stanovisku.

„Nezákonný stav týkající se neplnění povinnosti zničit záznamy o odposlechu dokresluje i absence jakékoliv kontroly policejního orgánu ze strany nadřízených složek,“ komentuje situaci Unie obhájců s tím, že jedním z řešení by byla předpisů a zavedení povinnosti kontroly ministerstvem spravedlnosti nebo policií.

Policie drží tisíce osobních údajů o lidech neoprávněně

V závěru stanoviska Unie obhájců ČR konstatuje, že v důsledku nečinnosti „disponují orgány činné v trestním řízení narůstajícím množstvím citlivých osobních údajů a informací obsažených v záznamech, které měly být zničeny“.

Z analýzy odposlechů Policejního prezidia z loňského roku vyplývá, že „bylo v období let 2013 až 2019 ukončeno průměrně 6 363 odposlechů ročně“, přičemž 14% z nich je neefektivních a v trestním řízení nevyužitelných. „Pokud vyjdeme z údajů týkajících se opět i předcházejících roků, bylo průměrně neefektivních 13,8 % úkonů, tedy 878 odposlechů ročně. Za sledované období 2013 – 2019 jde tedy celkem o 6 146 záznamů o odposleších, které by měly být zničeny,“ vypočítává Unie obhájců.

Okamžitě zničte záznamy, jak ukládá zákon

Závěrem se Unie obhájců obrací zejména na Policejní prezidium s výzvou k okamžitému zničení nezákonně držených dokumentů: „Unie obhájců ČR vyzývá odpovědné orgány, zejména pak Policejní prezidium ČR, k neprodlené kontrole všech ukončených trestních řízení a k okamžitému zničení všech záznamů odposlechů a sledování, které splňují podmínky uvedené v § 88 odst. 7 TŘ a § 158d odst. 8 TŘ.“

Kromě toho Unie obhájců vyzývá k přijetí opatření, zejména zavedení kontroly. Rovněž žádá o přezkum situace Úřad pro ochranu osobních údajů: „Závěrem Unie obhájců ČR žádá Úřad pro ochranu osobních údajů k přezkumu možného porušení práv odposlouchávaných plynoucích z právních předpisů na ochranu osobních údajů, a to porušením povinnosti policejního orgánu postupovat podle § 88 odst. 7 TŘ,“ stojí mimo jiné ve stanovisku.

Irena Válová

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.