Soudní znalec v oboru psychiatrie Petr Roček vypracoval lživý posudek v kauze, která znamenala sedm let stíhání pro bývalého generálního sekretáře TOP09 a exposlance Pavla Severu. Rozsudek nad ním je po odvolacím soudu pravomocný. Krajský soud v Ostravě, respektive jeho pobočka v Olomouci, zrušil původní výrok o peněžitém trestu a o náhradě škody, kdy Ročka prvoinstanční soud odsoudil k peněžitému trestu v počtu 360 000 korun. Odvolací soud rozhodl o tom, že Roček je odsouzen k peněžitému trestu 200 tisíc korun, a že Pavlu Severovi musí zaplatit 50 tisíc korun.
„Lze uzavřít, že odvolací námitky obžalovaného MUDr. Petra Ročka zaměřené do výroku o vině byly odvolacím soudem shledány nedůvodnými. Podle názoru krajského soudu jako soudu odvolacího měl okresní soud pro rozhodnutí o vině obžalovaného dostatečná skutková zjištění, jež mu umožňovala v trestní věci rozhodnout v souladu s ust. § 2 odst. 5, odst. 6 trestního řádu. Rozsudek okresního soudu je nutno z tohoto pohledu vyhodnotit jako správný a zákonný. Důkazy provedené v hlavním líčení okresní soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a na základě takto provedených a hodnocených důkazů učinil správná skutková zjištění. Podle názoru krajského soudu důkazy provedené v hlavním líčení před okresním soudem svědčí o vině obžalovaného. Odvolání obžalovaného je v podstatě opakováním obhajoby, kterou obžalovaný uplatnil již v předchozím řízení, a je polemikou s hodnocením důkazů
provedeným ze strany okresního soudu. S obhajobou obžalovaného se okresní soud dostatečným způsobem vypořádal. Krajský soud se ztotožňuje s hodnocením důkazů, jak bylo provedeno ze strany okresního soudu. Stejně tak se krajský soud ztotožňuje se zvolenou právní kvalifikací skutku tak, jak je uvedena ve výroku napadeného rozsudku,“ zkonstatoval Krajský soud.
„Krajský soud z podnětu odvolání obžalovaného přezkoumal i výrok o trestu, a dospěl k závěru, že uložený peněžitý trest v celkové výměře 360 000 Kč je nepřiměřeně přísný, a to při zohlednění všech okolností majících vliv na výměru trestu. Tímto nechce odvolací soud jakkoli snižovat společenskou škodlivost jednání obžalovaného, nicméně odvolací soud přihlédl k tomu, že obžalovanému byl vedle peněžitého trestu uložen i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie na dobu 3 let, který obžalovaného zasáhne velmi citelně mimo jiné v rovině jeho příjmů. Z tohoto důvodu krajský soud zmírnil počet denních sazeb z 400 na 200. Pokud jde o určení výše jedné denní sazby peněžitého trestu, tak je třeba uvést, že okresní soud stanovil výši denní sazby se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům obžalovaného. Tyto však byly reálně jiné, když dle výpovědi
obžalovaného u veřejného zasedání před odvolacím soudem vyšlo najevo, že okresní soud zřejmě vycházel z jeho měsíčního příjmu 60 000 Kč, který však měl v době, kdy pracoval v Psychiatrické nemocnici ve Šternberku. Zde však již nepracuje (a nepracoval již v době rozhodování okresního soudu, jak vyplývá z výpovědi obžalovaného u hlavního líčení), je v důchodu s měsíčním příjmem 38 000 Kč. Ač okresní soud stanovil výši denní sazby vycházejíc z měsíčního příjmu obžalovaného ve výši 60 000 Kč, což v době rozhodování okresního soudu již nebylo aktuální, částkou 900 Kč, tak podle názoru krajského soudu nepostupoval správně, když je nutno při určení denní sazby vycházet z čistého příjmu, který pachatel má, nebo by mohl mít průměrně za jeden den. Takovému postupu stanovená výše denní sazby 900 Kč neodpovídá. Krajský soud vycházejíc z čistého příjmu, který pachatel má, nebo by mohl mít průměrně za jeden den dospěl k částce 1 000 Kč. Byť odvolací soud oproti okresnímu soudu dospěl k vyšší částce za jednu denní sazbu, tak v celkovém pojetí uloženého peněžitého trestu nejde o ztížení postavení
obžalovaného a zpřísnění peněžitého trestu. Celková výměra peněžitého trestu je tedy 200 000 Kč. Takto uložený peněžitý trest odvolací soud považuje za zákonný s tím, že je v silách obžalovaného, aby tento zaplatil,“ uzavřel soud.
Ekonomický deník už před časem upozornil, že to nebyl první vadný posudek znalce Petra Ročka. Posudky Petr Roček vydává od roku 1993 a zpracoval jich více než sedm stovek. Již podle rozsudku provinstančního soudu Petr Roček v inkriminované kauze ignoroval lékařské zprávy a posudek hrubě zkreslil.
Soudní znalec v oboru psychiatrie Petr Roček byl v první instanci odsouzen pro zločin křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek ve stádiu pokusu a byl odsouzen k peněžitému trestu v počtu 360 000 korun a byl mu na tři roky uložen trest zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu výkonu činnosti znalce v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.
Pavel Severa byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Petr Roček se neúspěšně odvolal.
Přítel alkoholik
Bývalý generální sekretář TOP09 a exposlanec Pavel Severa byl obžalován za to, že měl zneužít závislosti na alkoholu svého dlouholetého známého – podnikatele Zdeňka Švece – a údajně ho přimět podepsat čtyři směnky převyšující 10 milionů korun.
Vrchní soud v Praze předloni 6. září pravomocně osvobodil bývalého politika KDU-ČSL a později generálního sekretáře TOP09 Pavla Severu. Odvolací senát tak potvrdil předchozí verdikt Krajského soudu v Pardubicích. Severa byl obžalován za to, že měl v roce 2013 zneužít závislosti na alkoholu svého dlouholetého známého – podnikatele Zdeňka Švece z Litomyšle a údajně ho přimět podepsat čtyři směnky znějící celkem na 10 milionů 870 tisíc korun.
Soud Severu zprostil obžaloby skoro po šesti letech. Kvůli křivému svědectví a nepravdivému znaleckému posudku byl později obžalován i znalec Petr Roček. Právě jeho posudek měl zásadní vliv na to, že byl Severa obviněn a obžalován.
Vrchní soud zkonstatoval, že nalézací soud provedl všechny důkazy nezbytné pro rozhodnutí o vině obžalovaného, přičemž v rozhodujících směrech nepochybil ani svými stěžejními skutkovými závěry.
„K posouzení otázky poškozenými a státním zástupcem zpochybňované kvality duševního stavu zemřelého Ing. Zdeňka Švece v rozhodném období, kdy podepsal přezkoumávané směnky, byly předně stranami trestního řízení předloženy znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, a to poškozenou Dagmar Švecovou posudek Petra Ročka z 3. 5. 2016 a obžalovaným revizní posudky Tomáše Nováka z 8. 2. a 10. 9. 2019. Policejní orgán poté zcela správně s ohledem na zásadní rozdíly v závěrech uvedených znalců stran diagnózy prvního z nich, že zemřelý trpěl alkoholovou a epileptickou demencí, v důsledku čehož dovodil jeho plošnou neschopnost právně konat, rozhodl opatřením z 14. 8. 2019 o přibrání znaleckého ústavu Psychiatrické nemocnice Bohnice k vypracování ústavního revizního znaleckého psychiatrického posudku (dále jen ústavní posudek) zaměřeného na zodpovězení otázek týkajících se případné duševní poruchy zemřelého Zdeňka Švece, která by nebyla jen přechodná a která jej činila neschopným k právním úkonům, jakož i hodnocení závěrů znaleckých posudků. Oproti tomu soud prvního stupně pochybil, jestliže opomněl v hlavním líčení osobně vyslechnout znalce Tomáše Nováka a zejména Petra Ročka, pokud jinak správně osobně vyslechl k přednesení ústavního posudku pověřeného zpracovatele MUDr. Otto Matanelliho,“ upozornil vrchní soud na chybu nalézacího soudu, který se spokojil pouze s některými písemnými výstupy.
„Smyslem osobního výslechu především znalce Petra Ročka v hlavním líčení by bylo vysvětlení jím prezentovaných stěžejních závěrů stran údajné alkoholové a epileptické demence zemřelého Zdeňka Švece v rozhodném období, v důsledku které dovodil jeho plošnou neschopnost právně jednat, a to ve světle odlišných závěrů znalce Tomáše Nováka a především znaleckého ústavu. Ve veřejném zasedání konaném 6. 9. 2021 v řízení o odvolání státního zástupce ovšem na rozdíl od výslechu znalce Tomáše Nováka, který nejenže potvrdil, ale nadto blíže vysvětlil své odborné závěry, doplnění dokazování i výslechem znalce Petra Ročka nemohlo být provedeno, neboť jmenovaný znalec využil zákonného oprávnění odepřít vypovídat v souvislosti se svým trestním stíháním vedeným pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku za zjednodušeně uvedeno způsob vypracování závěrů vpředu uvedeného znaleckého posudku z 3. 5. 2016, č. 156/2016, posuzujícího zdravotní stav zemřelého Zdeňka Švece na základě objednávky poškozené Dagmar Švecové,“ uvedl dále senát vrchního soudu.
Ve shodě se soudem prvního stupně Vrchní soud v Praze v tomto směru vycházel ze závěrů znalce Tomáše Nováka a především znaleckého ústavu, podle kterých sice zemřelý Zdeněk Švec po celé období od roku 2010 sice trpěl syndromem závislosti na alkoholu a dále sekundární epilepsií, ale nikoliv alkoholovou nebo epileptickou demencí, pokud pro takový závěr Petra Ročka neexistuje ve zdravotnické dokumentaci oprávněná opora.
Ekonomický deník se případu podrobně věnoval například ZDE a ZDE.
Vinen, zkonstatoval soud
Jak vnímal angažmá Petra Ročka v kauze Pavla Severy, přičemž u znalce nešlo o první problém s vadným posudkem, nalézací olomoucký soud?
„Petr Roček je vinen, že v době od konce roku 2015 do 3. 5. 2016 v místě bydliště či na pracovišti v areálu Psychiatrické léčebny Šternberk jako znalec jmenovaný pro základní obor zdravotnictví, odvětví psychiatrie s rozšířením znaleckého oprávnění o odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví v oboru zdravotnictví, na základě objednávky MUDr. Dagmar Švecové vypracoval znalecký posudek posuzující zdravotní stav v té době již zemřelého Ing. Zdeňka Švece, v němž dospěl k závěru, že v době podpisu směnek datovaných dny 9. 1. 2011, 12. 2. 2011 a 11. 6. 2012 na celkovou částku 4 370 000 Kč ve prospěch Mgr. Pavla Severy, které mu byly předloženy před zpracováním posudku, tedy v době od roku 2011 nebyl Ing. Zdeněk Švec schopen rozpoznat následky právních úkonů, rozpoznat následky svého jednání nebo ovládat své jednání, a že od roku 2011 vznikal postupně obraz kombinované (alkohol, epilepsie) demence, v roce 2013 trpěl Ing. Švec duševními poruchami, zejména demencí, v letech 2010 – 2013 byly jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti ovlivněny ´rasantními vlivy´ a rovněž konstatoval, že ´konzum alkoholových nápojů musel být enormní, stejně jako jeho důsledky´ přičemž na základě takto vysloveného závěru znaleckého posudku by směnky byly absolutně neplatné,“ stojí v rozsudku.
Ze závěrů revizního ústavního znaleckého posudku Psychiatrické nemocnice Bohnice, který byl zpracován v trestním řízení policie Pardubického kraje, poté, co byl znalecký posudek Petra Ročka předložen v soudním řízení jako důkaz, vyplynulo, že znalec nesprávně došel k diagnóze alkoholového amnestického syndromu a alkoholové a nadto i epileptické demence.
„Nesprávně dovozoval u Ing. Švece Dg. demence alkoholové, ale i demence epileptické, ačkoliv pro to neexistovala ve zdravotní dokumentaci oprávněná opora, dále kvalifikoval spotřebu alkoholátů Ing. Švecem naprosto neexaktně tak, že ´musela být enormní´, z čehož dovozoval neodvratitelný finální exitus, přičemž nijak nenaznačoval, jaké etiopatogenetické řetězce k němu vedly,“ stojí v nepravomocném rozsudku nad soudním znalcem.
Znalec dále dle soudu dále paušalizoval nepříznivý duševní stav zemřelého Zdeňka Švece nebo naprosto nepříslušně vyhodnocoval i písmo již mrtvého posuzovaného podnikatele.
„Z čehož dovozoval jeho plošnou neschopnost právně konat, a vůbec se nezaobíral kolísáním duševního stavu v čase, popř. důvody tohoto kolísání, dále přijal údaj ´o stovkách epileptických záchvatů´ Ing. Švece, pro něž nebylo ani torzo zmapováno ve zdravotní dokumentaci, jakkoliv by se k této otázce měl vyjadřovat znalec neurolog a z biologického hlediska se podobný údaj jeví nemožným, a v závěru se vyjadřoval k otázkám, které znalci oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie nepřísluší, konkrétně k otázkám podpisů Ing. Švece, popř. dovozování duševního stavu dle písma,“ stojí v konstatování viny.
Manufaktura na posudky
Znalec Petr Roček u hlavního líčení při nalézacím soudu odmítl tvrzení státní zástupkyně o tom, že se dopustil křivého znaleckého posudku. Dále uvedl, že medicínu v roce 1983, od té doby až do ledna tohoto 2021 pracoval v Psychiatrické léčebně Šternberk. Atestaci z psychiatrie vykonal v roce 1986, a v roce 1990 druhou. Posudky v oboru zdravotnictví, psychiatrie dělá od roku 1993 doposud. Stejně tak dělá psychický výzkum léků a má na starosti internetovou poradnu. Dodnes napsal 702 posudků, což je číslo veliké poměrně a z toho vznikly dva problémy, v obojím de facto proti němu vystupovala Psychiatrická léčebna Bohnice.
Měl tím na mysli, dva posudky, kvůli kterým byl stíhán, tedy v kauze Pavla Severy a posudek v kauze taktéž zemřelé Jaroslavy Hájkové z Tachovska.
Meritem posudku bylo, zda byla Jaroslava Hájková sepisování závěti v takovém psychickém stavu, aby byla v jejím testamentu obsažena vlastní, svobodná, a vážně myšlená vůle.
Přestože měl znalec Petr Roček k dispozici znalecký posudek jiného znalce – taktéž psychiatra Michala Hrona – včetně obsahu psychiatrického vyšetření Jaroslavy Hájkové a další posudek znalce Luboše Janů a testu Mini Mental State Examination, prokazující těžkou demenci posuzované, tak toto vyšetření nepodloženě zpochybňoval. A to včetně medikace.
„Zamlčel zápis od praktické lékařky Jaroslavy Hájkové ze dne 13. 5. 2013 k její zmatenosti, desorientaci a zapomínání, nezjišťoval si další podstatné okolnosti, které by mohly sloužit jako podklad pro jeho řádné rozhodování a závěr znaleckého posudku, min. přehled vykázané péče u Jaroslavy Hájkové, přesto dospěl k jedinému a jednoznačnému názoru, který řádně neodůvodnil, když uvedl, že Jaroslava Hájková byla schopná 18. 11. 2015 a 23. 11. 2015 plně porozumět smyslu právního jednání a toto své jednání ovládat,“ stálo ve sdělení obvinění plzeňské kriminální policie.
Petr Roček pak na svém znaleckém posudku trval a potvrdil ho i po připomenutí znaleckého slibu při výslechu znalce před Okresním soudem v Tachově ve sporu o dědictví po Jaroslavě Hájkové.
Petr Roček na policii tvrdil, že na posudky je málo času. Také prohlásil, že na rozdíl od posudků pro policii a soudy, kde jsou jasně dané otázky, v případě privátních posudků přichází jejich zadavatel už s hotovým závěrem posudku. „Žadatel již má určitou představu, jak má posudek, za který zaplatí, vyznít. Tedy žadatel není ochoten zaplatit za odlišný výsledek a vznikají často neshody,“ řekl na policii znalec.
Pak doplnil, že vyhodnotil a napsal posudek v souladu s tím, co po něm chtěla zadavatelka posudku.
„Tedy provedl určitou oponenturu znalci MUDr. Michalu Hronovi a více to nechtěl komentovat,“ stojí v policejním spisu.
Žalobkyně Karin Hajná-Steinerová z Okresního státního zastupitelství v Tachově nakonec stíhání znalce Petra Ročka předpředloni v listopadu podmíněně zastavila.
„Po ukončení vyšetřování a předložení vyšetřovacího spisu jsem shledala, že v této trestní věci jsou zákonem stanovené podmínky k postupu podle ustanovení paragrafu 307 odstavec 1 trestního zákona o podmíněném zastavení trestního stíhání,“ napsala žalobkyně Karin Hajná-Steinerová.
Podle ní se Petr Roček ve své výpovědi před policejním komisařem k trestné činnosti v plném rozsahu doznal, včetně zavinění a vyslovil souhlas s podmíněným zastavením stíhání.
Jenže olomoucká policie sdělila Petru Ročkovi na sklonku loňského dubna obvinění z přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Jak stojí v policejním spise na znaleckou činnost Petra Ročka bylo v minulosti více stížností.
Posudek za dvě schůzky a pár telefonů
Případ Petra Ročka poukazuje na letitý problém v oboru českého soudního znalectví. Na problémové posudky soudy poukázaly například v nezákonném stíhání exministryně obrany Vlasty Parkanové nebo v kauze jízdenek pražského Dopravního podniku.
Jak Petr Roček vysvětloval vznik svého posudku? Připomeňme, že šlo o to, že vdova po zemřelém podnikateli Švecovi nechtěla plnit jím podepsané závazky.
„Pokud se týče geneze posudku, domluvil se tehdy s MUDr. Švecovou, manželkou zemřelého, o kterého jde, na vytvoření posudku o jejím manželovi, který v roce 2013 zemřel. Chce říct, že je to jeden z posudků, který je nejtěžší, jestliže vyšetřují někoho, kdo nežije. Měl zapůjčené materiály, byli v kontaktu, atypicky, poměrně dost. Byla to nejednoduchá záležitost, všude je udáváno číslo schůzek 2, ale hodně si spolu i telefonovali. MUDr. Švecová ho kontaktovala telefonicky, jelikož nemá internetové stránky, domluvili si schůzku jednou ve Šternberku a jednou u něj doma. Jelikož to byla manželka pana inženýra, mohl dostat informace z první ruky, tzn., že žila v manželství s Ing. Švecem, který přes své beze sporu značné intelektuální možnosti, se věnoval alkoholu,“ vypověděl znalec u soudu.
Podle Ročka byly v životě Zdeňka Švece tři vážné etapy.
„První etapa od roku cca 1995 do cca roku 2000, kdy byl již prokázán syndrom závislosti na alkoholu mimo jiné, poté nezmapované období od cca roku 2000 do roku 2010, kdy máme údaje o tom, že abstinoval. Poslední epizoda byla cca od 2010 do smrti, ke které došlo v prosinci 2013,“ tvrdil znalec u soudu.
„O těchto obdobích měl informace, o prvním a posledním období, jelikož v tom prostředním dodržoval abstinenci. Informace měl od MUDr. Švecové. Posudek chtěla, protože jde tam, mimo jiné, o problém směnek. Specifikovala to tak, že jde o směnky, a jestli tam byla částka nebo ne, tak neví, je to dlouho. Vylíčila mu, jak se choval pan inženýr. Dostal poměrně veliké množství materiálů, týkajících se ambulantních vyšetření i hospitalizací, bylo tam obojí. Má ve svých materiálech barevné záložky, to jsou vše diagnózy, které postupem let vznikaly. Vycházel z materiálů, které byly velmi bohaté, týkaly se traumatologie či chirurgie či psychologie. Objevil tam jedno jediné vyšetření v oboru psychiatrie. To je zvláštní. Šlo tam i o to, že Ing. Švec byl známá osoba v Litomyšli a všichni věděli, že má ženu v medicíně, snažili se závěry daného vyšetření, např. na traumatologii zúžit oproti realitě, nechtěli dělat zle kolegyni. To mu řekla MUDr. Švecová. U lékařů si toto neověřoval,“ tvrdil dále u soudu.
Hrubě zkreslený posudek
Už prvoinstanční soud Petru Ročkovi neuvěřil. Naopak, dospěl k závěru, že v průběhu trestního řízení bylo prokázáno, že Roček naplnil znaky skutkové podstaty zločinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku ve stadiu pokusu.
„Když dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby jako znalec podal hrubě zkreslený znalecký posudek a způsobil takovým činem značnou škodu, jehož se dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, avšak k jeho dokonání nedošlo. Obžalovaný je ze svého jednání usvědčován jednak samotným podaným posudkem, který je předmětem tohoto řízení, jednak posudky MUDr. Nováka a Psychiatrické léčebny Bohnice, které byly provedeny k listinným důkazům, lékařskými zprávami a výpověďmi svědků MUDr. Nováka a MUDr. Matanelliho, kteří dospěli ke zcela odlišným závěrům, výpovědí svědkyně MUDr. Švecové a konečně je usvědčován i svou vlastní výpovědí. Obžalovaný nepostupoval způsobem, který je u znalce nezbytný, když podklady posudku spočívající ve zdravotnické dokumentaci a sdělení manželky posuzovaného MUDr. Dagmar Švecové neposoudil logicky a komplexně, nijak nevyhodnotil rozdíly mezi sdělením manželky posuzovaného a opakovaným zjištěním odborných lékařů o zdravotním stavu Ing. Švece v posuzovaném období, nevyžádal si žádné další zprávy o zdravotním stavu ing. Švece a v rozporu s dostupnou zdravotnickou dokumentací učinil závěry věcně nesprávné a v tom důsledku ´hrubě zkreslené´,“ zkonstatoval soud.
Roček dle soudu i podle svého vyjádření spoléhal na relevantnost údajů udávaných MUDr. Švecovou, tedy osobou, která měla nepochybný majetkový zájem na výsledku posudku.
„Přesto neučinil žádné kroky, aby si její tvrzení jakýmkoliv způsobem ověřil. Zdravotnickou dokumentaci, kterou ve svém posudku uvádí, hodnotil pouze ve světle informací sdělených MUDr. Švecovou, zcela ignoroval závěry lékařských zpráv, které se k projednávanému období vztahovaly, tvrdil, že lékaři nechtěli manželce škodit, protože ing. Švec byl známá osoba, nicméně ani tuto svoji hypotézu si u ošetřujících lékařů nijak neověřil. Nevyžádal si žádné další lékařské zprávy, tvrdil, že
měl dostatek materiálů, tedy ani velmi podstatné zprávy z ambulantního psychiatrického léčení u MUDr. Pavly Novotné, kam Ing. Švec docházel, z ní je totiž bylo patrné, že ještě ke dni poslední návštěvy tedy 4. 2. 2013 byl Ing. Švec lucidní a orientován,“ uvedl soud.
„Při zpracování znaleckého posudku obviněný MUDr. Roček přes svou odbornost a dlouholetou praxi, jen v roce 2016 vyhotovil 60 posudků. Kategoricky v odpovědi na otázku tvrdil, že Ing. Švec v době od roku 2011 nebyl schopen rozpoznat následky právních úkonů, rozpoznat následky svého jednání nebo ovládat své jednání, u hlavního líčení pak sám připustil, že v této odpovědi udělal chybu, že tam měl použít podmiňovací způsob. U posuzovaného diagnostikoval demenci, aniž by k tomu měl jakoukoliv oporu ve zdravotnické dokumentaci, navíc Psychiatrická léčebna Jihlava ani ambulantní psychiatrička k tomuto diagnostickému závěru nedospěli, stejně tak to nevyplývá ani z četných lékařských zpráv, které cituje ve svém posudku. Naprosto neexaktně hovoří o enormním požívání alkoholu bez jakékoliv bližší specifikace jeho druhu a množství. Zveličoval četnost epileptických záchvatů posuzovaného bez opory v lékařské dokumentaci, když spoléhal na
vyjádření manželky posuzovaného. A konečně vyjadřoval se k možnému datu podepsání směnek a způsobu podepsání, což mu jako znalci z oboru psychiatrie nepřísluší,“ uzavřel soud.
Odvolám se
Nepravomocně odsouzený znalec Petr Roček se proti rozhodnutí soudu odvolal, stejně jako Pavel Severa. „Myslím si, že pan Švec skutečně trpěl demencí a ty směnky byly podepsány panem Severou,“ trval na svém v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Roček.
Serveru iROZHLAS.cz poskytl rozhovor, ze kterého Ekonomický deník cituje:
iROZHLAS.cz: Jak hodnotíte rozhodnutí soudu, podle nějž jste neodvedl svojí práci dobře a váš posudek byl nepravdivý?
Já se odvolám. Takže tu práci hodnotím potom pochopitelně logicky jako špatnou.
iROZHLAS.cz: Můžete to rozvést? Proč s rozsudkem soudu nesouhlasíte?
Těch věcí je víc. Myslím si, že jednak opominuli význam pana Severy, který se v tom celém procesu odehrával. Ten naprosto zanikl. Byť to byl vlastně iniciátor toho všeho. Za druhé byly tam dva posudky proti mně – od primáře Nováka z léčebny ve Šternberku (znalec MUDr. Tomáš Novák) a skupiny lidí v Bohnicích, v psychiatrické nemocnici. Myslím si, že tady tyto dva posudky, které vlastně najal pan Severa, že vyšly de facto z materiálů, které on jim dal. Tím pádem byly zkreslené úplně stejným způsobem.
iROZHLAS.cz: Takže podle vás vaše práce byla v pořádku? Nehodnotíte to zpětně, že byste toho mohl udělat víc?
Myslím, že ne.
iROZHLAS.cz: Nemohla vám paní Švecová podat neúplné podklady?
Já si myslím, že byly naprosto vyčerpávající. A že tam nebyla jedna zpráva, na tom bych to moc nestavěl.
iROZHLAS.cz: Řešil jste nebo řešíte nyní nějaký obdobný problém? Tedy že byste musel opět vysvětlovat na policii svůj posudek kvůli podezření, že není v pořádku?
No ano, je to pravda. Byl jsem poměrně nedávno na policii ve Šternberku. Je tomu dva tři týdny. Zase se jedná o to, jestli začít nebo nezačít trestní stíhání. V tomto případě šlo o záležitost, která se týkala posttraumatické stresové poruchy. Když se podíváte na definici, kterou najdete všude, tak v prvním bodě je napsáno, že jí musí předcházet stresor, který má dostatečnou intenzi.
Já jsem v tomto posudku nepokračoval, poněvadž tam bylo evidentní, že ten stresor tam nebyl markantní. A tím pádem nemohla vzniknout posttraumatická stresová porucha. A tím pádem ta osoba neměla nárok na nějaké finanční vyrovnání. Já jsem ji nevyšetřoval. Neviděl jsem ji. A neviděl jsem ji proto, že jednoznačně nesplňovala první kritérium pro posttraumatickou stresovou poruchou. A ještě teda vím, že někdo udělal stejný závěr jako já. A pak tam byly další znalci, kteří ten závěr měli jinačí. Ale zatím se mi nikdo neozval.
iROZHLAS.cz: A vy jste tedy byl podat vysvětlení v rámci nějakého přípravného řízení policie?
Přesně tak.
iROZHLAS.cz: Jak si vysvětlujete, že tady jsou už tři případy, kdy váš posudek řeší policie? Že existují pochybnosti, zda je v pořádku?
Mám za sebou 780 posudků a je nesmysl, aby 780 posudků bylo jednoznačně dobře. Tím nechci říct, že tento poslední případ je špatně. Jen to vysvětluju. Ten první případ byl takový, že mi to poradil právník špatně.
Tady prostě se někdo něčeho chytil v poslední době. Ale v tomto případě je to prostě nad slunce jasné, že to není posttraumatická stresová porucha. A ta moje záležitost (trestní stíhání kvůli nepravdivému posudku v kauze Pavla Seveyr, pozn. red.) ten závěr inicioval pan Severa možným ovlivněním těch posudků.
iROZHLAS.cz: Pan Severa se cítil poškozen vaším posudkem. A vy to komentujete tak, že si myslíte, že ty posudky, které on potom předložil nebo které byly v rozporu s tím vaším posudkem, že nebyly objektivně zpracované. Chápu to správně?
Jistě. To je člověk, který byl v TOP 09, předpokládám, že má pořád hodně známých a že pořádně tady tuto aféru ovlivnil tam, kde se napřed odehrávala – to znamená Litomyšl, Pardubice, Hradec Králové a tak dál. A pak se to prostě přeneslo sem (Okresní soud v Olomouci, poz. red.). Já nechci říct, že někoho přímo podplatil, ale ono to tak vypadá.
Uvedl v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Petr Roček.
Sedm let pekla
Pavel Severa Ekonomickému deníku již dříve sdělil, že v kauze, v níž sehrál klíčovou roli čerstvě odsouzený znalec, bude žádat odškodnění.
„Byl jsem zproštěn obžaloby, když vrchní soud zkonstatoval, že trestný čin se nestal, bylo tam doloženo 15 posudků, v můj prospěch jich bylo 14 a potvrzovaly, že podpisy jsou pravé, podezření, že si Švec nemusel půjčovat, bylo vyvráceno ekonomickým posudkem. Jediný posudek proti mně byl od MUDr. Ročka, proto se to celé také táhlo tak dlouho, ostatní posudky byly na mé straně,“ prohlásil u OKresního soudu v Olomouci jako svědek v kauze znalce Ročka Severa.
Trestní stíhání mělo na Severu a jeho rodinu dramatický dopad.
„Přišel jsem o dvě zaměstnání z toho důvodu, že osoba, která je veřejně dehonestována, že okradla nemocného a je to kriminálník snažící se získat peníze, které mu nenáleží, nemohl jsem pak najít zaměstnání, dodnes jsem OSVČ. Předtím jsem byl generálním sekretářem TOP 09 v Praze, ale díky mediálnímu přiživování jsem byl propuštěn, jelikož to poškozovalo stranu,“ řekl Severa.
Poté pracoval ve stavební firmě, ale když společníci firmy zjistili, co se děje, tak Severovi sdělili, že dokud kauzu nevyřeší, tak nemůže zůstat v zaměstnaneckém poměru.
„Veliký dopad to mělo na děti, nejmladšímu bylo tehdy 6, dalšímu 10, dalšímu 14. Doma se o tom totiž bavili rodiče, děti to viděly to v televizi, četlo se o tom v novinách. Když mi dítě přišlo ze školy a řeklo, že kamarád mu řekl, že je tatínek kriminálník, tak co mu mám pak vysvětlovat. Manželce třeba v obchodě tam také říkali, jak může žít s kriminálníkem. Jdete například s dětmi na zmrzlinu, míjí vás cizí člověk a řekne ´víte, že váš tatínek je gauner nebo kriminálník´ a děti neví, na co se to ptá.
„To trvalo sedm let, dostal jsem se do finanční tísně, psychické nepohody, ztratíte zaměstnání, je vám 50, ztratíte jej tak, že na vás nenechají nit suchou, prodali jsme osobní věci, auto, ztratili úspory. Dopad byl nejen finanční, ale psychický, sociální. Spousta lidí, co se vámi stýká, říká, že tomu sice nevěří, ale chtějí se najednou stýkat až poté, co to vyřeším. Když jsem byl obžalován, tak vyšlo 300 článků a o zproštění vyšly 3 články. Čtyři reportáže v televizi, redaktor přišel na první jednací den, odvysílal to za týden a neřekl, jak to dopadlo. Pokud se to stále oživovalo, tak lidé sice zapomínají a mají své starosti, ale pokud to proběhne televizí a médii, tak následujících 14 dní je to hodně nepříjemné a slyšíte to znovu,“ popsal dále problémy spojené se podezřením, jehož byl pravomocně zproštěn exposlanec.
„Manželka chtěla po třech dětech a mateřských zpět do práce, byla u výběrového řízení, byli s ní spokojení, byla dle nich šikovná. Poté se ptali, jestli má něco společného s panem Severou, ona řekla, že je to její manžel, a najednou řekli, že se jí ozvou a samozřejmě už se neozvali. Mám devadesátileté rodiče, jsme věřící rodina, pokud šli v neděli do kostela, tak se jich ptali, jak to mohou s tím jejich synem dopustit. Rodiče z toho byli nešťastní. Předkládal jsem posudky, než přišel posudek od MUDr. Ročka, tak bylo 6 posudků, které říkaly, že podpisy jsou v pořádku a nejsou padělané. Poté se objevil posudek obžalovaného a o 4 roky se to natáhlo,“ konstatoval dále Severa.
Pavel Severa se vyjádřil k postupu vdovy po Zdeňku Švecovi, litomyšlské zubní lékařce Dagmar Švecové.
„Zpočátku po jeho smrti nic nezpochybňovala, říkala, že vyřeší napřed dědictví a budeme to řešit spolu potom. Poté se mi začala postupně vyhýbat, a postupem času si prý přestala pamatovat, že by měla nějaké dluhy. Řekla, že částku 4 370 000 Kč nebude chtít uhradit, nebude ani rozporovat převod nemovitostí, které učinil Zdeněk za tu směnku 6,5 milionů. Nezdálo se mi to fér, jestli mi dluží, tak mi dluží a nebudu ustupovat nátlaku, doprovodila to informacemi, že bych nebyl rád, aby se dozvěděla veřejnost, kde jsem vzal peníze a někdo se o to zajímal, a nebyl bych rád za mediální pozornost. Když mi toto tehdy řekla, pokrčil jsem rameny a řekl jsem jí, aby si dělala, co chce,“ uvedl u soudu se znalcem Severa.
Navrhl proto podle svých slov Švecové ustanovení znalce k posouzení.
„Neudělala to. V požadavku na dědictví neuznali směnky, které jsem uplatnil. Našel jsem znalce, kterého jsem požádal, aby udělal první směnku, aby viděla, že je to v pořádku, podala ale trestní oznámení a místo toho, abychom řešili úhradu dluhů, zpochybnila, že Zdeněk Švec nebyl prý při podpisech v pořádku. Nejprve tvrdila, že jsem zfalšoval směnky, to vyvrátily posudky. Pokud byly vyvráceny pochybnosti, tak tedy poté řekla, že jsem nemohl mít takové peníze na půjčky, doložil jsem ale 180 stran příjmů za 20 let, když ani toto nepomohlo, zpochybňovala tedy jeho zdravotní stav. O tom posudku jsem se dozvěděl v roce 2019, když jsem jako obviněný nahlédl do trestního spisu, to bylo nějak v lednu, a byl jsem překvapen, protože jsem si okamžitě řekl, že není možné, aby posudek byl odpovídající opravdu jeho tehdejšímu zdravotnímu stavu, Zdeňka jsem totiž znal a vím, jak se choval. Za poslední tři roky jeho života například udělal přes 180 podpisů na smlouvách a u notáře jen se mnou měl 58 schůzek za poslední dva roky jeho života. Na schůzkách se choval standardně,“ pokračoval Severa.
A pokračoval: „Jedno z tvrzení, které uvedla Dagmar Švecová ohledně návštěvy lékařky, to bylo 11.6.2012, kdy tvrdila, že Zdeněk přišel a měl epileptický záchvat a lékařka doporučila tehdy ústavní léčbu, lékařka ale poté při své výpovědi u soudu řekla, že se k ní Ing. Švec dostavil dne 11.6.2012, a dostavil se proto, že chtěl lékařskou prohlídku, aby mohl poté požádat o vrácení řidičského průkazu, lékařka nic nestandardního nepozorovala, říkala, že byl Ing. Švec v pohodě, z opatrnosti mu jen odebrala krev a měl 0,8 promile alkoholu. Šel třeba do banky, vyřídil spoustu věcí, na oběd šel také, a poté volal do práce, že nepřijde, a nepřišel už. Osobně jsem jej neviděl při epileptickém záchvatu nikdy. Zdeněk nikdy ani nemluvil o epileptickém záchvatu, byl silná osobnost, řekl si třeba, že zhubne, měl takovou vůli, že za čtyři měsíce zhubnul 20 kilo. Nestěžoval si, byl silná osobnost. Potvrzuji, že v mém kalendáři bylo mnoho desítek schůzek, na kterých Zdeněk byl, a pokud by vykazoval známky opilosti, nikdo by s ním nejednal a ani notář by pak nikdy nedovolil podpis dokumentu, pokud by Zdeněk nevěděl, co podepisuje. Jestli jsem měl třeba schůzku se Zdeňkem v Praze, v restauraci a Zdeněk přijel sám vlakem, došel sám z hlavního nádraží, podepsal, co bylo potřeba a vrátil se zpět do vlaku a odjel. Tak těžko tvrdit, že by nevěděl, co dělá. Choval se tedy standardně,“ prohlásil u soudu se znalcem jako svědek Pavel Severa.
Jan Hrbáček
