Vybudoval národního šampiona, který dominuje v sektoru zpracování ropy a v plynárenství. Investoval nemalé peníze do těžby ropy a plynu v Norsku. A také spustil ambiciózní projekty v oblasti jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. To vše během šesti let dokázal Daniel Obajtek v čele polského koncernu Orlen. Doplatil však na příslušnost k dnes už opoziční straně Právo a spravedlnost, ale také na četné aféry a kontroverze.
Orlen k této zásadní personální výměně vydal jen strohé oznámení, ve kterém uvedl, že „dozorčí rada společnosti po přezkoumání dopisu předsedy představenstva společnosti Orlen pana Daniela Obajtka, kde prohlásil, že se dal k dispozici dozorčí radě vykonávanou funkci, rozhodla s účinností ke dni 5. února 2024 o odvolání Daniela Obajtka z představenstva Orlenu.“ Krátce po něm rezignoval také další člen představenstva Michał Róg.
Daniela Obajtka můžeme snad s trochou nadsázky přirovnat k jinému Danielovi – k šéfovi ČEZ Benešovi. Byl však mezi nimi zásadní rozdíl. Zatímco ředitel ČEZ je známý tím, že umí pěstovat dobré vztahy napříč politickým spektrem, Obajtek vsadil na jednu kartu – na sounáležitost s národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost. Poté, co zmíněná strana skončila po říjnových volbách v opozici, bylo odvolání Obajtka už jen otázkou času.
Tajemství levné nafty
„Samozřejmě, že si přeji, aby Právo a spravedlnost vyhrálo, nijak se tím netajím,“ prohlásil před necelým rokem Daniel Obajtek. Na předvolební kampaň strany dokonce finančně přispěl. Značné kontroverze vyvolalo také snížení cen benzinu a nafty na čerpacích stanicích Orlenu v Polsku před říjnovými parlamentními volbami, a to až na úroveň cenového dumpingu (což uvítali čeští řidiči, kteří bydlí poblíž hranic). Krátce po volbách ceny na pumpách polského Orlenu opět vzrostly a dnes se prakticky neliší od cen na českém trhu.
Web notesfrompoland.com dokonce cituje odhad bývalého šéfa Orlenu Jacka Krawiece. Ten uvedl, že na prodeji podivně levných pohonných hmot mohl Orlen prodělat 5,7 miliardy zlotých (33 miliard korun).
Daniel Obajtek zahájil kariéru jako starosta venkovského okresu Pcim nedaleko Krakova. Mladý a perspektivní politik dostal v únoru 2018 svou životní šanci – stal se generálním ředitelem polské společnosti PKN Orlen, největšího zpracovatele ropy v zemi. Díky přízni vládnoucích politiků z Práva a spravedlnosti Orlen postupně pohltil konkurenční rafinerii Lotos, energetickou skupiny Energa a hlavní plynárenskou společnost PGNiG.
Díky sérii fúzí vznikl „SuperOrlen“. Podle žebříčku časopisu Fortune měl v roce 2022 tržby 62,3 miliardy dolarů, tedy skoro stejně jako Airbus či Unilever. Orlen se tak zařadil na 44. místo v žebříčku největších evropských společností, v globálním žebříčku je na 216. pozici. Orlen aktivně působí i na českém trhu. Od roku 2004 je majoritním akcionářem českého Unipetrolu, pod který spadají ropné rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Po vytěsnění zbývajících minoritních akcionářů v létě 2018 se Orlen stal stoprocentním vlastníkem skupiny Orlen Unipetrol.
Postavíme 79 jaderných reaktorů
Téměř přesně před rokem na sebe Obajtek upozornil ambiciózním plánem, který počítá se stavbou až 79 modulárních reaktorů na polském území. Investorem bude společný podnik polostátního koncernu Orlen a soukromého chemického holdingu Synthos. Zvolenou technologií jsou 300megawattové varné reaktory BWRX-300 od společnosti GE Hitachi. Prvních šest vybraných lokalit pro nové jaderné bloky je už ve fázi schvalování.
Koncernová strategie, kterou vedení Orlenu představilo loni v únoru, hovoří také o výstavbě 9000 MW kapacity v obnovitelných zdrojích do roku 2030. Ke stejnému datu chce mít společnost nejméně 10 tisíci dobíjecích bodů pro elektromobily, vyrábět 1 miliardu m3 biometanu ročně a k tomu nejméně 130 tisíc tun zeleného vodíku.
Během let 2023 až 2030 chce koncern Orlen investovat nejméně 320 miliard zlotých, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Poměrně velká část investic – zhruba 70 miliard zlotých – je vyhrazena pro rozšíření těžby ropy a zemního plynu a aktivity v oblasti dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Strategie konkrétně zmiňuje nárůst produkce zemního plynu z 8 na 12 miliard m3 ročně, hlavně díky kapitálovému vstupu do těžby v norském sektoru Severního moře.
Burza změnu vítá
Na druhou stranu dodejme, že polská média upozorňovala na četné aféry, které byly s působením Obajtka v čele Orlenu spojeny. Některé z nich zmínil Ekonomický deník v článku z března 2021. Třeba podezřelý nákup luxusního apartmá ve Varšavě se slevou 900 tisíc zlotých (5 milionů korun). Na konci roku 2020 Orlen koupil od německého vlastníka síť lokálních médií Polska Press a během krátké doby je změnil v propagandistický nástroj vládní strany Právo a spravedlnost.
Investoři ze změny v čele největší polské společnosti evidentně smutní nejsou. Za poslední týden vzrostl kurz akcií Orlenu na polské burze z 61 na 65,50 zlotého za kus. Tržní kapitalizace Orlenu nyní vychází na 76 miliardy zlotých, tedy v přepočtu na 438 miliard korun. Pro srovnání: ČEZ má tržní hodnotu 470 miliard korun.
David Tramba
