Vláda dnes pověřila státem vlastněný ČEPS, aby koupil společnost NET4GAS Holdings, tedy přímého vlastníka podniku NET4GAS. Stát tímto krokem získá pod svou kontrolu síť tranzitních plynovodů a předávacích stanic. Česká republika je jednou z mála evropských zemí, která kritickou plynovou infrastrukturu neovládá, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu v tiskové zprávě.
Kupní cenu zatím ministerstvo nezveřejnilo, jen uvedlo, že je ověřena posudky od jedné z největších světových bank a jedné renomované poradenské společnosti. Konkrétní částku chce zveřejnit až po podpisu kupní smlouvy, což se má odehrát tento pátek.
„Stát nekupuje pouze plynovody a kompresní stanice, ale přebírá celou společnost NET4GAS, včetně jejího zkušeného managementu a zaměstnanců,“ uvedl k odkupu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Zmínil také plánované zapojení podniku NET4GAS do vodíkového koridoru, který do budoucna počítá s přepravou až 16 miliard m3 ročně z Ukrajiny přes Slovensko a Česko do Německa.
V roce 2024 vyprší kontrakt na tranzit plynu z Ruska přes území Ukrajiny. V případě jeho neprodloužení by Slovensko, Rakousko a Maďarsko, které dnes touto cestou odebírají zemní plyn, musely odebírat plyn přes českou soustavu. To by mohlo podpořit ziskovost společnosti NET4GAS, která je ta tom teď, kdy je Česko zemí „na konci trubky“ a žádný plyn už nesměřuje přes naší soustavu dál, nevalně.
Jak Ekonomický deník upozornil v srpnu, tok zemního plynu přes Česko do zahraničí ve druhém čtvrtletí činil pouze 151 milionů m3, což bylo v meziročním srovnání o 97,8 procenta méně. O moc lepší nebyla ani čísla za celé první pololetí. V té době se přes české území přepravilo 601 milionů m3 plynu. Pro srovnání: v prvním pololetí loňského roku to bylo 15,5 miliardy m3.
Další problém je v přístupu současných vlastníků, kterými jsou dva finanční investoři – první je napojen na německou pojišťovnu Allianz, druhý na velký kanadský penzijní fond OMERS. Ti koupili NET4GAS v 2013 a hospodařili zde dost kořistnickým způsobem. Vysáli z podniku většinu kapitálu i vytvořených zisků a zanechávají po sobě dluh ve výši přes 33 miliard korun. Jedná se o bankovní úvěry a dluhopisy splatné většinou v letech 2025 až 2028.
Současní vlastníci byli féroví aspoň v tom, že rekordní loňský zisk ponechali na účtech plynárenského podniku. Ten měl ke konci roku 2022 k dispozici 6,8 miliardy korun v hotovosti. Čisté zadlužení, tedy rozdíl mezi absolutní výši dluhu a volnými penězi, tak dosahuje necelých 27 miliard korun. Ale i to je v současné situaci, v níž se Net4Gas nachází, příliš mnoho.
David Tramba
