INZERCE

Pohled na Teplárnu Komořany. Zdroj: fotogalerie spol. United Energy

Zemní plyn je opět v kurzu. ČEZ, EPH i Třinecké železárny vybírají dodavatele paroplynových zdrojů

Kdy a jak nahradit staré uhelné kotle za moderní paroplynové zdroje? Po letech váhání a nejistoty se věci daly do pohybu. Podle zjištění Ekonomického deníku jsou v tuto chvíli vypsány soutěže na stavbu pěti různých energetických zdrojů na zemní plyn. Ne vždy to jde snadno, proces výběru dodavatele se v řadě případů komplikuje a protahuje.

Když to shrneme, za dvěma soutěžemi stojí ČEZ, za dvěma Energetický a průmyslový holding (EPH) a za tou poslední společnost Energetika Třinec, což je dceřiný podnik Třineckých železáren. „Předmětem požadovaného plnění je výstavba paroplynového cyklu PPC1 postupem Design & Build, tedy včetně vyhotovení projektové dokumentace. Zadavatel předpokládá financování veřejné zakázky z vlastních zdrojů, za finanční spoluúčasti ze zdrojů Modernizačního fondu,“ uvedla Energetika Třinec v oznámení o vypsání soutěže.

Energetika Třinec počítá s instalací nového paroplynového cyklu PPC1 s plynovou turbínou s výkonu 62 MW. Hotový má být na konci roku 2027, kdy nahradí dva staré uhelné kotle. „Investice do paroplynového cyklu o výkonu 62 MWe je klíčová v oblasti snižování emisí CO2 a je součástí transformačního projektu hutního gigantu v České republice,“ uvedl již dříve k záměru ředitel Energetiky Třinec Petr Matuszek. Odhadovaná výše investice se pohybuje okolo 2 miliard korun.

Místo uhlí zdroje na plyn, biomasu a odpady

Ve stejném roce, tedy v roce 2027, chtějí svůj zdroj na zemní plyn uvést do provozu také Elektrárny Opatovice. Jak potvrdila mluvčí společnosti Hana Počtová, realizace paroplynových cyklů v Elektrárnách Opatovice je rozdělena do několika samostatných výběrových řízení, která v současné době probíhají. Podnik v jednotlivých soutěžích vybírá dodavatele stavebních a montážních prací, plynových turbín a nové rozvodny včetně souvisejících prací.

Elektrárny Opatovice, které jsou hlavním dodavatelem tepla pro Hradec Králové, Pardubice a Chrudim, dnes spalují hnědé uhlí, což se přestává ekonomicky vyplácet. Do konce desetiletí má uhelné bloky nahradit kombinace nových paroplynových zdrojů a zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO Opatovice). Cílem investice je snížení produkce oxidu uhličitého při zachování dodávek tepla do soustavy centrálního vytápění v rozsahu nejméně 450 MWt.

Elektrárny Opatovice patří do skupiny EPH – stejně jako společnost United Energy vlastnící uhelnou teplárnu v Komořanech u Mostu. Také zde už chystají nový zdroj na zemní plyn. „Demolice objektů na místě budoucí stavby paroplynového cyklu byla úspěšně dokončena. Nyní se intenzivně pracuje na výstavbě parní odběrové turbíny, která by měla být dokončena ve druhém čtvrtletí roku 2025. Aktuálně probíhá veřejná zakázka na dodavatele stavby a na dodavatele plynové turbíny,“ uvedl obchodní ředitel United Energy Petr Horák.

Teplárna United Energy již delší dobu připravuje přechod od spalování hnědého uhlí ke kombinaci zemního plynu a biomasy o celkovém elektrickém výkonu 156,7 MW a tepelném výkonu 502 MWt. Oproti původním plánům nicméně tento projekt nabral časové zpoždění. Na konci srpna v areálu teplárny Komořany odstartovali výstavbu zařízení na energetické využití odpadu za 5,4 miliardy korun, to má být v provozu na počátku roku 2027.

ČEZ stále váhá, koho vybrat

Na závěr zbývají dva projekty, za kterými stojí největší elektrárenská skupina ČEZ. Dceřiná firma ČEZ Teplárenská v lednu vypsala soutěž na stavbu paroplynového zdroje s elektrickým výkonem 150 MW a tepelným výkonem 100 MWt v areálu Teplárny Trmice u Ústí nad Labem. Soutěž se protahuje a její vítěz zatím není známý. Ekologizace Teplárny Trmice, která zahrnuje také investici do kotle na dřevní štěpku o výkonu 32 MWt, má být hotová do roku 2029.

Zpoždění nabírá také výběr dodavatele největší chystané paroplynové teplárny na českém území, která má vyrůst v areálu Elektrárny Mělník. Tři nové energetické zdroje mají mít v součtu elektrický výkon okolo 1000 megawattů, doplní je záložní plynová kotelna o výkonu 140 MWt. Na tento projekt ČEZ získal zatím rekordní investiční dotaci z Modernizačního fondu. Soutěž se zatím týká jen první etapy a stále ještě nedošlo k výběru vítěze tendru.

Jedinou známou změnou z poslední doby je to, že podnik Energotrans ze Skupiny ČEZ vypsal v září soutěž na dodávku horkovodního akumulátoru tepla včetně jeho napojení na horkovod Mělník – Praha. Jedná se o inovativní technologii, která počítá s pořízením zásobníku na horkou vodu a ohřevem v době, kdy je elektřiny v síti přebytek. Podle informací v oznámení o soutěži má být toto zařízení hotové v březnu roku 2028, část nákladů má uhradit dotace z fondů EU.

Čekání na provozní podporu

Všichni oslovení s výjimkou Energetiky Třinec potvrdili, nebo aspoň nevyloučili, že se účastní aukce na provozní podporu moderních zdrojů s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, kterou v létě vypsalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nabídky už jsou podané, nicméně jejich vyhodnocení a výběr úspěšných žadatelů se protáhne zřejmě až do konce tohoto roku.

Provozovatel páteřní sítě plynovodů NET4GAS počítá s připojením čtyř větších plynových elektráren či tepláren v období let 2027 až 2030; počítá přitom jen s projekty s finálním investičním rozhodnutím. Tyto čtyři zdroje po dokončení mohou zvýšit spotřebu plynu až o 113 GWh denně (při třetinovém využití kapacity by se jednalo o cca 14 TWh spotřebovaného plynu za rok).

David Tramba