Evropská komise navyšuje rozpočet pro budoucí společnou zemědělskou politiku o 26 miliard. Podmínkou však bude dodržení ambiciózních cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. Podle europoslanců ze zemědělského výboru je i navýšený balík peněz nedostatečný vzhledem k nárokům, které se na zemědělce kladou. Zdá se však, že v celé diskusi je evropský komisař pro zemědělství Janusz Woiciechowski ten, kdo tahá za kratší konec provazu.
Nářky zemědělců na plánované snížení objemu peněz, které mají dostat v následujících sedmi letech z Evropské unie na společnou zemědělskou politiku, byly, alespoň částečně, vyslyšeny. Evropská komise oznámila, že v rámci chystaného navýšení rozpočtu EU v souvislosti s koronavirovou krizí dostanou zemědělci navíc dalších zhruba 26 miliard eur. „To je o dvě procenta více, než obdrží zemědělský sektor v tomto roce,“ sdělil evropský komisař pro zemědělství Janusz Woiciechowski na tiskové konferenci v úterý. „Tyto peníze jsou výrazem podpory pro farmáře, kteří ručí za bezpečnost potravin, a zároveň umožní realizaci Zelené dohody. Je to však i naše odpověď na současnou krizi. Diverzifikované zemědělství, které je vstřícné k životnímu prostředí, je zároveň také odolnější,“ prohlásil komisař.
Podle Woiciechowského představuje navýšení rozpočtu pro zemědělce „jasné zlepšení“. Většina z těchto peněz – 16 miliard eur z mimořádného unijního balíku 750 miliard eur na obnovu národních ekonomik po koronavirové krizi a dalších pět miliard eur z aktualizovaného návrhu nového víceletého rozpočtu EU – půjde do tzv. druhého pilíře, tedy programu pro rozvoj venkova. Jeho celkový rozpočet se tak navyšuje na 90 miliard eur, což ve srovnání s původně navrhovaným téměř třetinovým škrtem představuje zásadní obrat. Rozpočet prvního pilíře, tedy přímých plateb, se má navýšit o čtyři miliardy eur na celkových 258 miliard eur.
O polovinu méně pesticidů, o polovinu více eko
Když v roce 2018 navrhovala Evropská komise přidělit na novou společnou zemědělskou politiku 365 miliard eur, tedy o zhruba 40 miliard eur méně než v současném rozpočtovém období, setkalo se to se značnou kritikou. Ta postupně ještě zesilovala, jak Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové postupně odhalovala své ambiciózní plány ohledně ochrany klimatu a životního prostředí, jejichž středobodem se v oblasti zemědělství staly dvě strategie, které vypočítávají cíle týkající se zachování rozmanité biodiverzity do roku 2030 a produkce udržitelných potravin (strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“) představené minulý týden. Ty, pokud se je podaří naplnit, mají evropské zemědělství zásadně „ozelenit“.
Evropská komise tak plánuje snížit množství používaných chemických pesticidů o polovinu a minerálních hnojiv o pětinu. Zároveň by nemělo docházet ke zhoršení úrodnosti půdy a ztráty živin by měly klesnout nejméně o polovinu. Na deseti procentech zemědělských pozemků by se měly vyskytovat krajinné prvky jako biopásy, remízky, meze, stromy a rybníčky. Až čtvrtina zemědělské půdy má do roku 2030 patřit organickému farmaření (v současnosti je to necelá desetina), v této souvislosti chce Komise stimulovat nabídku i poptávku po bioproduktech. Má se obecně zkrátit produkční řetězec a více potravin vyrábět v Evropě. Proto chce Evropská komise mimo jiné definovat minimální kritéria pro veřejné zakázky, které podpoří poptávku pro udržitelných potravinách. Dále plánuje navrhnout závazné cíle pro obnovu poničených ekosystémů řek či lesů, ochranu ohrožených druhů živočichů či rostlin nebo návrat opylujícího hmyzu na zemědělskou půdu.
Zemědělská komunita reagovala na tyto ambiciózní cíle spíše s obavami nebo přímo odmítnutím, jak ostatně potvrzují i reakce českých zemědělců. „Nebráníme se vysokým ambicím Evropské komise, které vnímám spíše jako potřebnou dlouhodobou představu, kam směřovat a na co dávat peníze daňových poplatníků. Zatím ale chybí reálná představa, co strategie a s nimi spojená byrokracie a omezení mohou způsobit na rodinných farmách. Důsledky mohou být nepředvídatelné,“ prohlásil opatrně předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek, podle něhož také velmi záleží na tom, jak ke konkrétním opatřením přistoupí ministerstvo zemědělství a jaký model hospodaření bude v ČR většinově podporován. Velmi kriticky se k strategii vyjádřil předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, podle něhož to především přinese podstatné snížení zemědělské produkce. „A snížení produkce o jedno procento v EU představuje nutnost dovézt potraviny vyrobené z 1,5 milionu hektarů v třetích zemích. Takže Evropa bude „zelenat“ a v Amazonii se zrychlí kácení deštných pralesů,“ uvedl na facebookovém profilu Svazu tento dlouhodobý kritik obchodních dohod EU se třetími zeměmi.
Brusel povede se státy strukturovaný dialog
Obezřetně se k návrhům Evropské komise staví i poslanci vlivného výboru Evropského parlamentu pro zemědělství. Ti od začátku diskusí o rozpočtu odmítají jakékoli snižování peněz pro zemědělce a tento postoj se víceméně nezměnil ani po avizovaném navýšení. „Stále nám schází nějakých deset procent a s ohledem na změny a povinnosti, které zemědělce čekají, je to stále málo,“ shrnul na úterním jednání výboru rakouský europoslanec za Zelené Thomas Waitz.
„Nový návrh společné zemědělské politiky je plně v souladu s ambicemi Zelené dohody a plány na „ozelenění“ zemědělství,“ ujišťoval však europoslance nový šéf generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova Wolfgang Burtscher. Jejím základem se mají stát povinná ekoschémata, ambiciózní systém kondicionalit (požadavků na dodržení klíčových standardů co se týče například střídání plodin nebo péče o půdu a zatravnění) a účelové vázání peněz na ochranu životního prostředí a klimatu ve výši minimálně 30 procent z prostředků určených pro rozvoj venkova. To by se podle Burtschera mělo odrazit ve strategických plánech pro společnou zemědělskou politiku. Ty v současnosti připravují všechny členské státy EU a jejich schválení Evropskou komisí bude podmínkou pro přidělení peněz. Komise povede za tímto účelem se státy „strukturovaný dialog“, v rámci něhož předá vládám svá doporučení, co by měl jejich plán obsahovat. V této souvislosti také Burtscher europoslance ujistil, že cíle uvedené v obou zmíněných strategiích nemusí platit plošně pro všechny státy. „Budeme trvat na tom, aby se tyto cíle mezi státy podle jejich možností rozdělily tak, abychom dosáhli vyrovnaného přístupu,“ dodal.
Komisař Hahn: Jsem pro dobrovolné zastropování
Diskuse o tom, jak budou konkrétní pravidla pro přidělování peněz zemědělcům vypadat, ještě nebyla ukončena. Členské státy se zatím nedohodly ani samy mezi sebou, a to ještě nezačaly hledat shodu s europoslanci. Nemluvě o tom, že zatím stále nebyl schválen ani celkový rozpočet EU pro období 2021-2027, do jehož výsledné podoby navíc výrazně zasahuje koronavirová krize.
Již nyní je proto jasné, že ke slovu přijde v roce 2021 přechodné období, kdy budou pro rozdělování nových peněz platit současná pravidla. Podle komisaře Woiciechowského by mělo trvat jeden rok, ale začínají narůstat hlasy, posílené i českým ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, že budou zapotřebí roky dva. Ministři zemědělství členských států EU sice v posledních týdnech řešili především podporu zemědělcům zasažených krizí, nicméně jednání o konečně podobě nové společné zemědělské politiky brzy opět převáží. Není ještě uzavřeno několik zásadních otázek, mimo jiné například to, zda přímé platby mají být dobrovolně či povinně zastropovány.
Česká republika dlouhodobě preferuje dobrovolnost, na což v úterní diskusi europoslanců z výboru pro zemědělství s evropským komisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem upozornila česká zástupkyně Veronika Vrecionová (ODS): „Osmdesát procent dotací se v České republice přidělí méně než dvaceti procentům velkých podniků. Česká vláda tvrdí, že zastropování by poškodilo zemědělce, ale není to pravda. 80 procent našich malých a středních zemědělců volá po povinném zastropování,“ prohlásila europoslankyně. „Jsem zcela na Vaší straně,“ odpověděl komisař Hahn. „Sám nejsem stoupencem zastropování plateb na základě dobrovolnosti.“
Kdo je tady šéf?
V současnosti je zřejmé, že Evropská komise nehodlá slevovat ze svých „zelených“ nároků a jednání nebudou jednoduchá, ať se jedná o ministry zemědělství v Radě EU nebo europoslance ze zemědělského výboru. Ti proto mimo jiné nesou nelibě skutečnost, že v celé diskusi se zdá být hlas komisaře pro zemědělství Janusze Woiciechowského poněkud upozaděn a nelze se zbavit dojmu, že v kolegiu Evropské komise tahá za kratší konec provazu.
Velký údiv například vyvolala skutečnost, že se Woiciechowski neúčastnil tiskové konference, kde ambiciózní komisař pro Zelenou dohodu Frans Timmermans a jeho kolegyně komisařka pod zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová představovali obě zmíněné strategie k biodiverzitě a udržitelnosti potravin. Pokud při takové události chybí onen „farmář“ (originální název druhé ze strategií je From Farm to Fork, tedy Od farmáře na vidličku – pozn. red.), kdo zaručí, že stanovené „zelené“ cíle budou z pohledu zemědělců ekonomicky udržitelné?, stěžovali si europoslanci Burtscherovi. Woiciechowski se sice brání, že ani jedna strategie není v jeho přímé působnosti a že tou dobou bojoval za vyšší rozpočet, ale nepůsobí při tom příliš přesvědčivě. Nedůvěru z hlediska síly jeho vyjednávacích schopností vzbuzuje také nejistá angličtina, která se ani po osmi měsících od „grilování“ v Evropském parlamentu příliš nezlepšila. I proto byl Woiciechowski na úterním vystoupení před novináři k navýšení rozpočtu pro zemědělce a rybáře zastíněn suverénním vystupováním svého mladého litevského kolegy, komisaře pro oceány a rybolov Virginijuse Sinkevičiuse, který to chvílemi nevydržel a před poněkud frustrovanými novináři, kteří se nedočkali odpovědí na své dotazy, se sám chopil slova a obhajoval činnost Woiciechowského zemědělského týmu místo jejich šéfa.
Helena Sedláčková
