INZERCE

Zelených kanceláří jsou v Česku jen 4 %, rychle ale přibývají

V posledních pěti letech získaly enviromentální certifikaci tři čtvrtiny nových kancelářských developerských projektů. Čísla vyplývají ze studie společnosti CBRE.

Pro jejich výstavbu se používají přírodní materiály (ideálně z blízkého okolí), jsou dobře dostupné hromadnou dopravou nebo na kole, musí dobře izolovat i větrat, posuzuje se třeba likvidace odpadů i to, jak je pro své uživatele pohodlná. Taková je zhruba definice zelené kanceláře. V posledních letech zájem o ně prudce roste mezi developery ii nájemníky. Podle Americké rady pro zelené budovy (USGBC) totiž spotřebovávají ekologicky certifikované domy zhruba o čtvrtinu méně energie než domy, které tento doklad nemají. Obvykle se přitom uvádí, že náklady na jejich výstavbu jsou vyšší jen v jednotkách procent. Nejde navíc jen o úspory a náklady. Třeba až o čtvrtinu lepší výkon podávají podle USGBC zaměstnanci s výhledem, proti těm, co žádné okno v kanceláři nemají. I na podobné detaily musí architekti v návrhu myslet.

V posledních letech vznikají nové kancelářské projekty ve většině případů už s ohledem na životní prostředí a certifikátem. Největší tlak na kvalitu služeb a něco navíc je pochopitelně v nejžádanějších lokalitách –  například v pražském Karlíně nebo na Pankráci. Dohromady je v ČR tímto způsobem certifikováno 3,2 mil. m² kancelářských ploch.

„Ne vždy však je koncept dotažen tak, aby šlo o komplexně pojaté řešení od technického řešení zařízení budovy přes zařízení interiéru šitého na míru konkrétní firmě až po služby uživatelům dané kanceláře. Komplexně pojaté jsou zatím pouze jednotlivé projekty,” upozorňuje Daniel Štys ze společnosti CBRE.

Na energetickou šetrnost nových staveb ale netlačí jen poptávka, ale taky zákony. Od letošního ledna musí všechny veřejné budovy nad 1500m² splňovat standardy budov s téměř nulovou spotřebou energie. „Podle kvality architektonického návrhu se potřeba energie na vytápění budovy s téměř nulovou spotřebou pohybuje v rozmezí 30 až 70 kWh/m² za rok. Běžně stavěný nízkoenergetický dům přitom dle definice spotřebuje 50 kWh/m² za rok. Energeticky pasivní dům využije maximálně 15kWh/m² energie za rok“ uvádí zpráva aliance Šance pro budovy.

A nejde přitom vůbec o zanedbatelné množství energie. „V rámci celé ekonomiky spotřebují nejvíce energie právě budovy. V EU na ně připadá 40 % celkové spotřeby energie. V Česku pohltí dvě třetiny veškerého tepla,“ cituje Šance pro budovy údaje Evropské komise a Mezinárodní energetické agentury.

Vanda Kofroňová