V Česku zahajuje provoz zatím největší zařízení na výrobu biometanu – ekologické alternativy zemního plynu. Za touto investicí stojí zemědělský podnik ZD Dobruška, který dle licence udělené Energetickým regulačním úřadem moct vyrábět až 3,9 milionu metrů krychlových biometanu za rok. Dodávat jej bude do distribuční plynárenské sítě společnosti GasNet.
Podle oznámení společnosti GasNet bude reálná výroba nižší, a sice do 3 milionů m3 (30 GWh) obnovitelného plynu za rok. Plného výkonu chce investor dosáhnout v průběhu roku 2026. „V současné době běží výroba na poloviční kapacitu, což souvisí s postupným náběhem stanice, laděním provozu a aktuální ekonomickou výhodností produkce biometanu. Ze zbývajícího bioplynu zatím stále vyrábíme teplo a elektřinu,“ uvedl ředitel společnosti ZD Dobruška Ladislav Kocourek.
ZD Dobruška provozuje v Královéhradeckém kraji rostlinnou i živočišnou výrobu a patří k předním českým producentům mléka. Během let 2022 až 2024 rozšířila ZD Dobruška investicí 120 milionů korun provoz původní bioplynové stanice a doplnila ji o produkci biometanu. Bioplynová stanice vyráběla dříve pouze elektřinu, teplo a jako vedlejší produkt hnojivo.
V distribuční síti GasNet se jedná o osmou připojenou výrobnu biometanu. Další mají přibýt v letošním roce. „Připojovací proces výroben biometanu jsme plně standardizovali a podíl tohoto obnovitelného plynu v naší síti neustále roste. Lokální výroba biometanu přispívá nejen ke snižování emisní stopy řady odvětví, ale posiluje taky energetickou soběstačnost České republiky,“ vysvětluje generální ředitel skupiny GasNet Andrzej Martynek.
Mohlo by vás zajímat
Všech osm biometanových stanic připojených k plynárenské soustavě GasNet dodává měsíčně více než 9 GWh obnovitelného plynu. Za celý rok 2024 dodaly biometanové stanice do sítě GasNet zhruba 57 GWh, letos to vypadá na zhruba dvojnásobné množství.
Výrobny biometanu v ČR
Zatímco bioplyn obsahuje zhruba 55 procent metanu, 40 procent oxidu uhličitého a pět procent dalších látek, po vyčištění na biometan obsahuje minimálně 95 procent metanu. Se zemním plynem je tak z uživatelského pohledu plně zaměnitelný. Vyrábí se z hnoje z velkochovů, zemědělských plodin, nebo také z odpadu z potravinářského průmyslu a restaurací.
Ministerstvo životního prostředí v nedávno dokončeném Akčním plánu podpory rozvoje využívání biometanu uvedlo, že v roce 2030 může produkce biometanu dosáhnout 490 milionů m3. Zhruba 300 milionů m3 bude pocházet ze zemědělských odpadů a zbytek z komunálních odpadů. Biometan by tak mohl nahradit přes 5 procent „fosilního“ zemního plynu. Například v Dánsku, které je evropským lídrem oboru, tento podíl již převýšil 20 procent.
Podle odhadu autorů akčního plánu by zhruba polovina z asi 500 bioplynek v ČR mohla do roku 2030 přejít na produkci biometanu, který by dodávala do plynovodní sítě nebo pro využití v oblasti dopravy (bioCNG). Nebude to však snadný úkol. Překážkou je třeba vzdálenost zemědělských bioplynových stanic, které se často nacházejí v obcích, jež nejsou připojeny k veřejné síti plynovodů.
Evropská komise schválila v listopadu 2023 českou státní podporu výroby biometanu v objemu až 2,4 miliardy eur (60 miliard korun). Podpora bude mít formu zeleného bonusu k ceně zemního plynu, vyplácena bude po dobu 20 let. Určena je jak na výstavbu nových zařízení, tak na konverzi starších bioplynových stanic zaměřených na výrobu zelené elektřiny.
