Návrh taxonomie zelených financí nikomu nezakazuje v Česku ani v jiných zemích stavět jaderné nebo plynové elektrárny. Evropská unie nicméně tímto krokem odřízne tyto zdroje od peněz ze svých fondů a ztíží také jejich financování ze strany bank a jiných finančních institucí. Šanci však mohou dostat jaderné reaktory čtvrté generace.
Návrh zelené taxonomie, zveřejněný Evropskou komisí poněkud svérázně v poslední den loňského roku, vyvolává silné emoce, často až odpor. Z jedné strany je pod palbou konzervativnějších politiků a energetiků, kteří si zkrátka spolehlivé dodávky elektřiny zákazníkům neumějí bez jaderných a plynových zdrojů představit. Z druhé strany se ozývá nesouhlas ekologických aktivistů a zeleně orientovaných politiků, které uráží už pouhá představa, že by jádro a plyn měly mít dočasně nálepku „zeleného“ či podporovaného energetického zdroje.
Hlavní je ovšem podstata – co návrh v praxi přinese výrobcům a spotřebitelům elektřiny, případně zájemcům o investici do jaderné či plynové elektrárny? Zakazuje jejich výstavbu nebo ne? Pravda je někde uprostřed, jak ukazují odpovědi expertů renomovaných poradenských společností, které Ekonomický deník oslovil. Jaderné či plynové elektrárny bude možné stavět i dál, avšak se ztíženým přístupem k financování ze strany bank či jiných regulovaných finančních institucí. Zkrátka to bude muset zaplatit investor ze svých peněz, případně z půjčky od státu.
Zajímavý je postřeh Daniela Holeina z energetického týmu KPMG. Upozornil, že návrh má motivovat jaderný průmysl k vývoji reaktorů čtvrté generace, které budou pracovat s uzavřeným palivovým cyklem a nebudou tudíž produkovat nebezpečný jaderný odpad. „Pro bloky čtvrté generace proto není stanoven žádný časový limit pro jejich možné využití,“ uvedl Daniel Holein.
Jaderné bloky třetí generace (nový blok v Dukovanech a jiné aktuální záměry) splní podmínky zelené taxonomie, pokud získají stavební povolení do roku 2045 a země bude mít v roce 2050 v provozu trvalé úložiště jaderného odpadu. Čtvrtá generace reaktorů je zatím ve fázi vývoje, i když podle loňských zpráv ze Spojených států a také z Ruska tento vývoj nabral na dynamice.
Odpovědi expertů na energetiku (ve zkráceném znění) uvádíme níže:
Mohlo by vás zajímat
Jiří Dvořák, Senior Manager Grant Thornton Advisory:
„Na konci roku 2021 předložila Evropská komise svůj návrh zelené taxonomie pro určení toho, co je environmentálně udržitelná aktivita. V návrhu jsou zařazeny jak plyn, tak jaderná energie, což by se z pohledu středoevropského regionu mohlo zdát jako jakési vítězství. Ale jen do chvíle, než se na návrh podíváme detailněji.
Samotné označení jádra a plynu jako přechodné nebo přímo udržitelné technologie je zásadní z pohledu investičního financování těchto aktivit. V případě, že projekt nemá ´zelenou nálepku´, banky a investoři se do financování tolik nehrnou a celková nákladová náročnost těchto projektů roste, což s sebou nese i komplikace s jejich návratností a tlak na zvyšování cen jimi produkované komodity. Mnoho bank již v posledních letech odmítá financovat projekty společností, které mají ve svém portfoliu uhlí.
Z celkového pohledu je tedy jádro a plyn zařazeno mezi ´zelené´ technologie, ale podmínky na ně kladené jsou neúměrně náročné a vlastně celý smysl výstavby těchto zdrojů diskreditují. U plynu je logická snaha jeho postupného vyřazování, přece jen se za ním táhne výrazná uhlíková stopa. Z definice se má stát pouze přechodným palivem při tranzici od uhlí.
Jádro má zajímavější příběh. Z několika nezávislých studií vychází jádro jako nejčistší zdroj, co do emisí CO2. Ukázalo se, že kilowatthodina elektřiny vyrobená nukleární elektrárnou za sebou zanechává 5 gramů CO2. U větrných elektráren hodnoty přesahují 12 gramů, u solárních parků se pohybují kolem 48 gramů CO2. Pro srovnání ještě fosilní zdroje: plynové elektrárny vykazují zhruba 400 gramů a uhelné přes 800 gramů CO2 na kilowatthodinu.“
Petr Kadlec, partner Havel & Partners:
„Taxonomie má primárně sloužit jako nástroj pro podporu tzv. udržitelného (zeleného) financování, ať již ze zdrojů EU nebo ze zdrojů soukromých. Za udržitelné nebo zelené bude možné označovat pouze investice do činností, které lze takto klasifikovat podle taxonomie. Taxonomie sama o sobě však nebrání investorům (soukromým či veřejným) investovat i do ´neudržitelných´ činností.
EU ze svých prostředků činnosti, které udržitelné nejsou, financovat nebude. Co se týče soukromého externího financování, zde má taxonomie primárně sloužit jako nástroj proti tzv. greenwashingu. Taxonomie má zabránit tomu, aby za zelené nebo udržitelné v rámci marketingu mohly označovat investice do činností, které podle taxonomie zelené nejsou.
Podle našeho názoru by se taxonomie zatím nutně nemusela týkat ani veřejné podpory nových jaderných zdrojů poskytované z veřejných prostředků členského státu. Její slučitelnost totiž dosud nebyla Evropskou komisí posuzována podle Pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky (z tohoto režimu je podpora jaderná energie výslovně vyloučena), ale obecně jako podpora na rozvoj určitých hospodářských činností. Nicméně ani zde není vyloučeno, že Evropská komise začne kritéria dle taxonomie i do podmínek schválení podpory jaderné energie později promítat.“
Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGÚ Brno:
„Je třeba říci, že taxonomie je specifikací technologií, které EU uznává jako udržitelné a přínosné pro nízkouhlíkovou budoucnost a hodlá je podporovat. Ani provoz, ani investice do zařízení, které nejsou v souladu s taxonomií, nebudou automaticky zakázány. Přestanou být jen preferovány a nyní se těžko odhaduje, jaký to bude mít dopad. Interpretace dopadů taxonomie je složitá, protože jde o kombinaci termínů, parametrů a to vše prozatím jen v oblasti podpory realizací ze strany EU, přičemž důsledky Taxonomie se výrazněji projeví až po roce 2030.“
Daniel Holein, senior manažer energetického týmu KPMG ČR:
„Obecně se taxonomie snaží přimět investory k financování dalšího vývoje a výstavby moderních technologií, které jsou či teprve budou k dispozici. Pro obor jaderné energetiky to tedy znamená nikoliv kompletní zablokování, ale zejména motivaci směřovat další vývoj zejména do reaktorů tzv. 4. generace, které budou pracovat s uzavřeným palivovým cyklem a budou tedy z pohledu jaderného odpadu šetrnější, než jsou v současnosti stavěné bloky. Pro bloky 4. generace proto není stanoven žádný časový limit pro jejich možné využití. Nicméně také platí, že tato technologie se teprve komerčně rozvíjí.
Také platí, že taxonomie je myšlena primárně jako vodítko pro investory a finanční instituce. Nic se tedy nemění na faktu, že o energetickém mixu si stále rozhoduje každý členský stát EU samostatně a může také rozhodnout, v rámci pravidel o státní pomoci, o jeho financování. V neposlední řadě je možné také očekávat, že taxonomie bude může být v průběhu času přizpůsobena pokroku ve vývoji nových technologií.
Ze strany EK jde o dlouho vyjednávaný kompromis mezi dvěma tábory a nedá se čekat, že EK najde nějaký velký prostor pro zapracování připomínek ČR, které byly před pár dny EK zaslány. Pro ČR je však důležité, že tyto zdroje, zejména jádro, byly do taxonomie přidány, což se po dlouhou dobu nezdálo samozřejmé.“
Jan Brázda, partner PwC pro ESG a udržitelnost:
„Pokud bude nějaký členský stát chtít stavět jaderné elektrárny současné generace a zafinancovat si je například ze státního rozpočtu, nikdo mu to zakazovat nebude. Pokud o toto bude usilovat formou částečně veřejně vlastněné společnosti, které by se mohl snížit přístup k financování (z titulu EU taxonomie), pak může vždy dojít k ´zestátnění´ projektu, rozdělení firmy na dvě části či jiným formám restrukturalizace. Vývoj technologií však může učinit současná dilemata bezpředmětná.
Důležitým aspektem bude, zdali takto vyrobená elektřina bude na trhu žádaná od jejich
spotřebitelů, neboť si ji firmy nebudou moci započítat do svých výkonových ukazatelů
udržitelnosti při plnění svých vlastních klimatických závazků jako ´zelené´. A tento aspekt již
brzy bude hrát velmi důležitou roli při auditovaném výkaznictví udržitelnosti u velkých
podniků a postupně i malých a středních firem. EK již na tuto oblast chystá novou směrnici,
která by měla být přijata již v první polovině tohoto roku.“
Karel Půbal, partner One Advisory:
„Výstavba obou typů elektráren návrhem nové taxonomie zablokována nebude, nicméně se výrazně promění investiční parametry jednotlivých projektů. Domníváme se, že v realitě to dopadne primárně na projekty plynových elektráren, jelikož jaderné projekty, vzhledem k jejich neekonomičnosti nebudou financovány z komerčních zdrojů, ale z veřejných rozpočtů.
Lze se důvodně domnívat, že při velkém rozvoji obnovitelných zdrojů v ČR i díky subvencím, které jsou k dispozici, tak stavba a provoz těchto zdrojů bude nerentabilní a jako daňový poplatník si tedy za stabilní zdroj připlatí, budeme-li si chtít užívat energetického standardu, na který jsme zvyklí.“
Zprávy o návrhu taxonomie zelených financí a jejím dopadu na obor jaderné energetiky a na obor teplárenství vydal Ekonomický deník na počátku ledna.
David Tramba
