Příliš rychlý odklon od uhelných zdrojů může podle studie společnosti ČEPS napáchat víc škody než užitku. Pokud se nepostaví dostatek náhradních zdrojů, nejspíš plynových elektráren, bude Česká republika už od roku 2025 muset dovážet elektřinu. O deset let později mohou nastat výpadky v dodávkách elektřiny v rozsahu několika desítek hodin ročně.
Temnou vizi budoucího vývoje české energetiky zveřejnila na svém webu společnost ČEPS, která vlastní a provozuje páteřní přenosovou soustavu. Zpracovala ji sekce strategie této státem vlastněné energetické společnosti. ČEPS, obdobně jako ostatní provozovatelé přenosových soustav v EU, má povinnost posoudit takzvanou zdrojovou přiměřenost. Sdružení ENTSO-E na základě dat z členských zemí následně sestavuje referenční scénáře vývoje evropské elektroenergetiky.
ČEPS vidí problém hlavně v kombinaci rychlého odklonu od spalování uhlí a nedostatečné výstavbě nových zdrojů se spolehlivým výkonem (tedy nikoliv na počasí závislých solárních a větrných elektráren). „V případě odchodu od uhelné energetiky dříve než v roce 2038 bude nezbytné zavést kapacitní mechanismy pro podporu výstavby zdrojů se stabilním výkonem, aby byla dodržena bezpečnost dodávek elektřiny,“ uvádí se v úvodu Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040.
Analýza blíže popisuje dva pravděpodobné scénáře vývoje české energetiky. Konzervativní scénář počítá s postupným odstavením uhelných bloků do roku 2038 a s pomalejším tempem výstavby solárních a větrných elektráren. Progresivní scénář zahrnuje odklon od spalování uhlí do roku 2033 a také rychlejší rozvoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie; například už v roce 2030 by v Česku měly být fotovoltaické elektrárny o výkonu 11 406 megawattů.
Deficit mezi spotřebou a výrobou elektřiny
| scénář | 2025 | 2030 | 2035 | 2040 |
| progresivní | -9,7 | -13,4 | -25 | -20,7 |
| konzervativní | -9,1 | -14,7 | -16,8 | -15,9 |
Oba scénáře povedou ke stejnému výsledku: Česko se během tří let dostane z pozice velkého vývozce do pozice země závislé na dovozu elektřiny. Například v roce 2025 budeme muset dovézt přes 9 miliard kWh (12 procent domácí spotřeby), o pět let později 14 miliard a v roce 2035 v případě progresivního scénáře již 25 miliard kWh – tedy skoro 30 procent budoucí spotřeby elektřiny. Po tomto datu se situace o něco zlepší, obě varianty totiž zahrnují spuštění nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany v roce 2036.
Jak dále ČEPS varuje, progresivní scénář nesplňuje požadavky na spolehlivost dodávek elektrické energie již v roce 2035. Provoz takové soustavy by znamenal navýšení počtu výpadků dodávek a dalších síťových nestabilit. Řešením tohoto problému by mohla být výstavba plynových elektráren s podporou státu, třeba formou kapacitních mechanismů. V případě progresivního scénáře by bylo zapotřebí zhruba 2650 megawattů nového výkonu spolehlivých zdrojů, u konzervativního pouze 480 megawattů.
Řešením může být dovoz elektřiny, ale otázka je odkud. Z okolních zemí to nebude možné, celá střední Evropa bude nejspíš energeticky deficitní. Vysoké přebytky bude vytvářet Francie (například v roce 2030 to má být okolo 100 miliard kWh), ale ty poslouží hlavně k dorovnání spotřeby u deficitních sousedů – Belgie, Lucemburska, Německa a Itálie. Stejně tak se nelze spoléhat na to, že do Česka doputují přebytky z výroby elektřiny v severní Evropě.
Realita může být nakonec ještě temnější. Změny a zveřejněné podmínky taxonomie a balíčku Fit for 55 vyvolají podle autorů prognózy zvýšenou poptávku po vodíku; na jeho výrobu padne velká část elektřiny, kterou by za jiných okolností mohly přebytkové země (Francie, Norsko, Švédsko aj.) vyvážet. Tyto trendy chce ČEPS zahrnout do příštího hodnocení zdrojové přiměřenosti, které zveřejní v příštím roce.
Pro úplnost se sluší dodat, že ne všichni jsou tak skeptičtí jako ČEPS. Před necelým rokem své scénáře na téma jak nahradit uhlí v české energetice představili zahraniční experti blízcí ekologickým organizacím. Například Chris Rosslowe, expert na modelování energetiky ve firmě Ember, tehdy uvedl, že náhrada uhlí ve výrobě elektřiny a tepla je v Česku proveditelná už do roku 2030.
David Tramba
