Neděle, 19. září, 2021

Jak snadné či bolestivé bude loučení české energetiky s uhlím? Na tom se experti neshodnou

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Může Česká republika odstavit do deseti či dvanácti let všechny uhelné elektrárny a nahradit je tak, aby netrpěla nedostatkem elektřiny ani častějšími výpadky dodávek? Odpovědi na tuto otázku se různí. Zatímco zahraniční experti, kteří fandí obnovitelným zdrojům, doslova vidí před očima rychlou dekarbonizaci tuzemské energetiky, mezi českými experty se často setkáme se skeptickým postojem k rychlému odklonu od uhlí.

Felicia Aminoff, která se zabývá výzkumem transformace energetiky v Bloomberg New Energy Finance (BNEF), je toho názoru, že uhlí bude v nejbližších letech vytlačeno z trhu drahými emisními povolenkami. Tato daň za každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého zdražila v minulém týdnu až na rekordních 42,80 euta a podle odhadu BNEF do roku 2030 zdraží až na 80 eur. Za takové situace budou obnovitelné zdroje – třeba solární a větrné elektrárny – výrazně levnější a přirozeně nahradí fosilní zdroje.

Rychlý úbytek uhelných elektráren nastane již v letech 2021-24

Přírůstek a úbytek výkonu různých typů elektráren v ČR. Zdroj: studie BNEF

Podobného názoru je Chris Rosslowe, expert na modelování energetiky ve firmě Ember. Rosslowe uvedl, že náhrada uhlí ve výrobě elektřiny a tepla je v Česku do roku 2030 proveditelná. Dostatek elektrické energie mají v té době Česku zajišťovat větrné elektrárny s instalovaným výkonem 4000 megawattů (MW) a fotovoltaické o výkonu 10 000 MW, doplní je nové plynové elektrárny o výkonu 2500 až 3400 MW. Náhradu uhlí v teplárenství může zajistit kombinace plynových kogeneračních jednotek, odpadního tepla, velkých tepelných čerpadel a zlepšování energetické efektivnosti.

Chris Rosslowe a Felicia Aminoff představili své vize budoucnosti české energetiky na online konferenci, kterou pro novináře a další zájemce připravilo Hnutí Duha. Cíl byl zřejmý: zvýšit tlak na českou vládu, aby odhlasovala konec spalování uhlí v roce 2033 a nikoli o pět let později, jak na základě doporučení Uhelné komise navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Rozhodnutí ministrů se očekává v nejbližších týdnech. Jenže ne všichni experti jsou z rychlého odklonu od uhlí nadšeni.

Skeptické hlasy z domácího prostředí

Michal Macenauer, energetický expert v konzultační firmě EGÚ Brno, upozorňuje na nákladnost nových zdrojů elektřiny a tepla. Při současné ceně elektřiny se vyplatí stavět pouze elektro kotle (což problém s výpadkem uhlí neřeší), na hraně rentability jsou velké fotovoltaické elektrárny. Všechny další technologie – včetně paroplynových či jaderných elektráren – při ceně elektřiny okolo 55 eur za megawatthodinu zkrátka nevycházejí jako návratné investice.

Co z toho vyplývá? Stát bude muset zavést mohutně dotace, aby bylo čím nahradit 10 tisíc megawattů v odstavených uhelných blocích. Samozřejmě lze omezit export, dosahující až 20procentního podílu na výrobě elektřiny, ale to řeší jen část problému. Další potíž souvisí s nespolehlivostí větrných a solárních elektráren, které vyrábějí elektřinu podle počasí a nikoli v závislosti na výši spotřeby.

Srovnání nákladů na výstavbu a provoz různých zdrojů energie

Celkové náklady na stavbu a provoz různých technologií. Propočet a zdroj: EGÚ Brno

Rychlý útlum uhelných elektráren kritizují různá sdružení konzervativně smýšlejících energetiků, která se v posledních měsících doslova vyrojila. Patří mezi ně třeba think-tank Realistická energetika a ekologie. Ten přímo varuje před závislostí české energetiky na obnovitelných zdrojích a zemním plynu. Politiky vyzývá k rozhodnutí „zachovat, případně i posílit jadernou energetiku jako jediné známé stabilní, funkční, dlouhodobé a finančně efektivní zajištění nejen energetické, ale i celkové ekonomické bezpečnosti, prosperity průmyslu a všech obyvatel České republiky.“

Správce přenosové soustavy ČEPS se k problému vyjádřil v obsáhlé studii Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040. Podle této analýzy je konec uhelné energetiky k roku 2033 technicky zvládnutelný. Je tu však jedno velké ale – takové řešení se prodraží zhruba o 120 miliard korun. Podmínkou úspěchu by byla masivní výstavba větrných a fotovoltaických elektráren, a také pořízení spolehlivých záložních zdrojů, pravděpodobně na zemní plyn, v rozsahu až 3600 megawattů.

ČEPS srovnal tři možné scénáře a varuje: konec uhlí v roce 2033 (progresivní scénář) se prodraží. Zdroj: ČEPS

Naopak scénář počítající s koncem uhelné energetiky k roku 2038 je celkově víc „na pohodu“. K zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny bude stačit postavit (ponecháme-li stranou očekávaný boom obnovitelných zdrojů energie i akumulace energie) paroplynové elektrárny o výkonu 2400 megawattů. Pro představu: jedná se o tři zařízení podobná tomu, jaké postavil ČEZ v severočeských Počeradech.

Faktem je, že většina uhelných elektráren a tepláren v Česku se blíží konci své životnosti a majitelům se nevyplatí investovat do jejich modernizace a ekologizace. Studie BNEF tak může mít pravdu v tom, že během příštích pěti let většina uhelných bloků opravdu skončí. Modernější a efektivnější elektrárny, jako je 660megawattový blok společnosti ČEZ v Ledvicích a nový zdroj v Teplárně Kladno, však nejspíš vydrží až do chvíle, kdy je majitelé budou muset zhasnout na příkaz vlády.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter