INZERCE

Smart City. vizualizace: Fotka od Tumisu z Pixabay

Zástupci měst: Pro úsporná a „smart“ řešení ve městech musíte napřed nadchnout své kolegy

Největším nepřítelem zavádění nových energeticky úsporných řešení v obcích a městech je odpor úředníků a politiků k „novotám“, které na ně navíc kladou nové povinnosti. Alespoň to vyplynulo z prezentací energetických manažerů několika českých a moravských dnech přednesených na konferenci Energetický management pro veřejnou správu.

Špatná nebo žádná komunikace mezi odbory radnice, odpor správy budov k inovativním řešení, které vymyslel starosta nebo neochota správce městské budovy podílet se na energeticky úsporných opatřeních, které by mu přidělaly práci. To vše stojí za obtížným prosazování energetických úsporných opatření, případně některých prvků inteligentních měst označovaných jako „smart city“ v českých a moravských městech a obcích.

Podle řečníků na prvním dni 11. ročníku konference “Energetický management pro veřejnou správu“, kterou pořádá B.I.D. Services, je společnou překážkou ještě jedna podstatná věc. Přebujelá administrativa, která ztěžuje a někdy zcela znemožňuje realizaci inovativních projektů. Na vlastní kůži to pocítila například energetická manažerka Prostějova Kateřina Vosičková, když se snažila na jejich domě dětí a mládeže vybudovat fotovoltaickou elektrárnu, která by pomohla ušetřit energetické náklady o emise o 30,7 tun CO2.

Celkové náklady na tuto fotovoltaickou elektrárnu, která vyrobí 30,2016 MWh energie byly podle energetické manažerky města Prostějova 817.000,-Kč včetně DPH. Uvedena do provozu byla 10. října 2019. Naprosto zarážející podle Vosičkové je například požadavek na garanta odborné způsobilosti v elektrotechnice, kterého můžete použít pouze jednou. „Když už takového člověka seženete, což je velice obtížné, a on vám vše potvrdí, tak ho ale nemůžete použít na další plánovanou fotovoltaickou instalaci. Musíte si sehnat nějakého dalšího,“ upozornila Kateřina Vosičková. Právě takovéto požadavky ministerstev a odborných úřadů jsou podle ní největší překážkou rychlejší realizace inovativních projektů ve městech a obcích.

Metodický pokyn Energetického regulačního úřadu, který vysvětluje všechny náležitosti okolo zřízení FVE lze najít zde.

Prostějovská koncepce na 14 kapitol

„Zjistili jsme, že největší problém u předchozích projektů bylo to, že jednotlivé odbory spolu příliš nekomunikovaly. Když jsme tedy chtěli vytvořit koncepci Smart Prostějov, tak jsme se shodli na tom, že se nejdříve musíme pobavit uvnitř úřadu, co od toho očekáváme. Nejdříve byla vytvořena pracovní skupina spolu s konzultačním týmem, kde jsme kladli velký důraz na provázanost témat, které musely být navázány na strategické a koncepční dokumenty města a samozřejmě předpisy a vyhlášky,“ řekla Vosičková. Přístup úředníků se líbil i politické reprezentaci města a nakonec byla vytvořena komise rady pro IT a Smart City.

Celý dokument má 14 kapitol, na jejichž koncích jsou stanoveny úkoly a cíle na
další období tedy akční plán. Cílem koncepce Smart Prostějov je udržitelný rozvoj a správa města. Je možné si ho zobrazit zde. Jeho aktualizace je naplánována za dva roky s tím, že každého půl roku se sejde pracovní skupina, která vyhodnotí pokroky či změny v konkrétních oblastech.

Žďárští neuposlechli rady Kolínských a se zlou se potázali

Podle koordinátora projektu Smart City ve Žďáře nad Sázavou – Michala Bačovského – je pro úspěšné zavedení konceptu Smart City naprosto nutná dobrá souhra mezi vedením města a zaměstnanci příslušných odborů Městského úřadu. Vedení města může přicházet se zajímavými idejemi, ale jsou to právě zaměstnanci, kteří mají tyto nápady uvádět v život. Například energetický management byl ve Žďáře prozatím zaveden pouze na 10 budovách s největší spotřebou energie, protože pracovníci příslušného oddělení MěÚ jsou zahlceni operativními úkoly všedního dne. Celkově má město ve správě asi 50 budov.

Zkušenost ukázala, že občané města nemají příliš velký zájem o různé koncepce a strategické dokumenty, ale ocení až konkrétní viditelné výsledky.

Pro každý nápad existuje malá skupina zapálených podporovatelů (červená barva), obvykle autor nápadu a jeho nejbližší okolí. Pro realizaci nápadu je však potřeba zapojit výrazně větší okruh lidí. Čím více jsou tito vzdálení autorovi nápadu, tím jsou obvykle méně pro daný nápad méně zapálení (zelená a modrá barva). Právě tyto vzdálené lidi je třeba motivovat a získat pro věc. Vedle obrázku jsou formou odrážek uvedeny hlavní výhrady, které se objevily v průběhu zavádění konceptu Smart City.

„Při zavádění Smart City nám bylo od počátku jasné, že se nechceme orientovat na „smart hračky“ jako jsou chytré lavičky nebo autobus na baterky a nechtěli jsme ani provádět nějakou revoluci, nebo podlehnout módním trendům, které za pár let vyčpí. Rozhodli jsme se tedy zeptat jinde. Oslovili jsme kolegy ve městech Kolín, Valašské Meziříčí, Litoměřice a Prostějov. V Kolíně nám řekli, že jejich Koncepce Smart City je seznam opatření, které se vejdou na 2 strany A4. Valaši nám řekli, že si na tvorbu Koncepce SC najali externí firmu, ale pak to po ní stejně museli přepsat.

Bačovský konkrétní firmu na konferenci nezmínil. Z pátrání Ekonomického deníku v databázích neziskové organizace Hlídač státu vyplývá, že jde o smlouvu se společností Akademie digitální ekonomiky s. r. o.

Bačovský s odstupem přiznává, že prvotním indikátorem možných problémů mohla být i nízká nabídková cena. Zatímco město bylo ochotno zaplatit až 700.000 korun, vítězná nabídka zněla na 269.000 bez DPH.

Tyto sliby (spíše vize) zazněly až při zpracování Koncepce SC. Firmu jsme museli vybrat jen podle ceny a žádné sliby nám nemohly výběr ovlivnit. Museli jsme vybrat firmu, která nabídla nejlevnější plnění. Například: zřídíme u vás VŠ, vytvoříme vám Portál občana, nabízíme školení pro úředníky a e-learning pro občany,“ konstatoval Bačovský. Místo toho se pak vedení města setkávalo s podivnými odpověďmi typu: „Nemáme jen vás…“,„V jiných městech nejsou takoví…“ „Co byste chtěli za ty peníze…“. Firma podle něj nelibě reagovala na připomínky ke kvalitě textu Koncepce Smart City a velice laxně se stavěla k plnění svých povinností. „Za všechno hovoří třeba to, že jsme na 120 stranách textu našli 481 chyb. Reakce na naše výtky navíc byly velice neprofesionální,“ řekl Bačovský.

Firma byla vysoutěžena v říjnu 2018, smlouva byla podepsána 23. ledna 2019. „Průběžně zpracovávané výstupy byly do června 2019. Různé pracovní verze pak v měsících 9,11,12/2019. Termín uzávěrky byl 8.12.2019 a teprve nyní máme finální koncepci,“ dodal koordinátor Smart City ve Žďáře nad Sázavou.

Podle něj z toho plynou tato poučení:

  • Získat zájem vedoucích odborů MěÚ
  • Napsat si Koncepci vlastními silami
  • Udržet Koncepci stručnou
  • Neočekávat zájem a zapojení občanů
  • Odborné otázky konzultovat dle potřeby
  • Netvořit jen Koncepci, ale hlavně konkrétní projekty

Jiří Reichl